Co je lepší?

Od: daniela* 15.09.24 11:46

Co je lepší - BITÍ nebo SAMOTA, ani jedno není příjemné, ale v mém životě byste něco hledaly marně (je to láska, pochopení a úcta), ale v mém životě byste našly jen bolest a pláč. Jak byste se s tím vyrovnali vy, že rodinu a přátele nezajímate, ale oni mají lásky a obdivu na rozdávání. K nemocným jsi každý dovoluje - urážet, bit, ponižovat, zesměšovat nebo pomlouvat...

7 odpovědí na otázku

Řazeno dle hodnocení

ben®

15.09.24 12:26

Dobrý den, pokud myslíte výběr mezi násilím a samotou, tak já bych jednoznačně volil samotu. Zdravím!

[přidat komentář]

promon®

15.09.24 13:03

Moc ten Váš text nepobírám, přijde mi značně zamotaný. Ale jestli Vás někdo bije, nebo jiným způsobem násilně zasahuje do Vašeho života - tak neváhejte ani minutu a pryč z takového vztahu. Samota není definitivní, vždy máte možnost navázat kontakt s někým z okolí, ale už mockrát skončilo domácí násilí funusem.

[přidat komentář]

kami®

15.09.24 19:43

Jak bych se s tím vyrovnala já?
V případě fyzického, a i jen slovního násilí, jsem si utvořila pocit větší vzdálenosti, takovou reakci lidé při násilí mívají. Vzdálenosti jsem využila, abych si zahojila psychickou bolest. S každou rankou, která se hezky zahojí, je člověk mnohem silnější a mnohem lépe rozumí tomu, jak najít sám sebe. Když člověk najde svou vnitřní sílu a cenu, zahojí se tím i vztahy s druhými.
Postupně bych omezila komunikaci a blízkost lidí, kteří zraňují, a našla si vztahy harmonické. Bez ohledu na pokrevní příbuznost.

aja1946®

16.09.24 09:20

Nějak to nechápu, vy byste v tom stavu s násilníkem setrvala a jen se od toho psychicky přenesla jinam nebo to chápu špatně?

kami®

16.09.24 10:51

Zdá se, že v tom jsou různé fáze, co člověk cítí a prožívá, nejdříve má lásku a víru, že to do ničeho zlého a děsivého nemůže nikdy dojít. A když dojde, nastane zvláštní šok, který toho člověka ochromí, a ten šok se neumí sám vymazat, umí se jen zhoršit, bývá i s pocitem, že lépe už nikdy být nemůže. Dokud se nepřijde na to, jak tenhle šok a strach, tu novou realitu vnímat jinak, a změna vnímání dá znovu člověku sílu, tak do té doby ta oběť zůstává jen obětí a nemá sílu odejít.
Já osobně, jsem nemohla před násilím ani utíkat ze školy, od agresora. A ani později od partnera mojí mámy, pokud ho u nás doma chtěla. Neznamená to ale, že se nedaly nastavit hranice, fyzické násilí se zastavilo a s tím i slovní. A do školy jsme chodili všichni pořád, pak už bez násilí. To už rádci popisovali, agresor se dá srovnat. Ale i pro odchod z takového vztahu člověk musí nejprve srovnat sám sebe, najít sílu. Právě to tu hezky popisuje jeden tazatel s toxickým vztahem. Ještě neumí odejít, ale moc chce a potřebuje jít. To není hra s rádci, ještě mu to nejde. Moje máma mluvila tehdy o strachu. Rozuměla jsem. A později dokázala odejít.
Já bych odešla, ale já se k takovým lidem ani nepřibližuju. U příbuzných bych se bála, že jsou zlomyslní a jen čekají na můj majetek. To jejich myšlení by srovnat nešlo, jen utajit, ale zůstane pořád. To nejde opravit.

[přidat komentář]

luciee

17.09.24 08:42

Nejlépe by poradil psycholog, má na to školy.

[přidat komentář]

nostress

17.09.24 23:46

Samota není špatná, samota je výborná. Pokud tedy umíte vydržet sama se sebou, což většina žen rozhodně neumí.

Co je problém, tak to je osamění.

Skočit na otázku
Vložit novou otázku

[přidat komentář]

Přidat svou odpověď

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.