Napište své zkušenosti s tzv. "novou koncepcí"v tehdejším socialistickém československu.
Rozumíme po čtyřiceti letech tehdejší kurikulární reformě?
Našel jsem k tomu jen tento krátký článek na čapv, který mě ovšem příliš neuspokojil.
Chtělo by to zkušenosti pamětníků, proč tehdejší vláda vůbec tlačila "novou koncepci", jestli došlo k zlepšení/zhoršení školních výsledků, v čem vlastně "NK"vůbec spočívala a obecně jakékoliv názory k tématu jsou vítány 
0x
Ja keď som nastúpil,do strojárského učilišťa s maturitou,tak sme boli prvý ročník,čo sa začal učiť podľa novej koncepcie. Učiva bolo viac a bolo oveľa rozsiahlejšie ako v ročníkoch pred nami. Podľa môjho názoru bolo na oveľa vyššej úrovni. No v treťom ročníku prišla revolúcia a školstvo začalo upadať. Podľa mňa by boli dnešný mladý ľudia všeobecne múdrejší, ak by sa to dotiahlo do konca a nezmenila sa koncepcia výuky.
0x
Tohle zasáhlo mého mladšího bratra. V matematice na ZŠ se najednou všechno počítalo přes množiny. Nadávali na to učitelé, rodiče i žáci. (Tyto revoluční změny často přicházely od našeho tehdejšího pána a vládce, SSSR, a nesměly se tedy veřejně kritizovat, tak jako dnes ideologie ze Západu.)
Nedávno jsem viděl příklady, které dostávají žáci 1. stupně základky. Vymyslel to nějaký český profesor koumák, asi aby pozvedl úroveň vzdělanosti. Nenašel jsem v tom logiku. Nerozuměl tomu ani nikdo další z mého okolí, kdo to viděl. Vzpomněl jsem si na heslo "proč to dělat jednoduše, když to jde složitě".
Matematika dlouhodobě trpí nedostatkem učitelů schopných ji srozumitelně vyložit, a proto bývá nejméně oblíbeným předmětem. Na YT jsem ale viděl učitele, kteří to umí (anglicky mluvící, co si pamatuji). Stačilo by se řídit jejich příkladem.
Můj názor proto je nenechat tyto různé chytráky a Cermaty vymýšlet kolo, ale jednoduše převzít koncepci/e z nejvzdělanější/ch země/í a naučit ji učitele srozumitelně podat. Co by ale pak ti géniové dělali? Museli by se přeškolit na něco užitečnějšího.
O faktoru dumbing-down ani nemluvím.
0x
Nevím jestli to byla nová koncepce, do první třídy jsem nastoupil v roce 1984 a pamatuji si na to, jak nám říkali, že jsme ročník, který bude každý rok dostávat nové učebnice. Rok 1989 mne zastihl v 6. třídě, pak už jsme dostávali použité. Nevím jak moc bylo učení jiné, to by mohli asi posoudit jen učitelé pamětníci, nebo propadlíci. V matematice se na neustálé množiny a podmnožiny pamatuju, to už se syn dnes neučí. Pak si také pamatuju, když jsme se učili psát čísla, tak nás paní učitelka upozornila, že nově se číslice 2 a 7 píšou správně bez vlnovky a že kdyby se někde spletla, abychom ji na to upozornili. A pak si ještě vzpomínám, že někdy v 7. nebo 8.třídě jsme v matematice vynechávali celou kapitolu "Vektotry". Učitel ty stránky s touto kapitolou měl ve své učebnici dokonce přeškrtnutou. A neopakovaly se ani v 9. třídě, která tehdy byla nepovinná. Jako třešničkou na dortu pak bylo, když se pak na střední v elektrotechnice s vektory normálně pracovalo, aniž by se s to vynechání na ZŠ nějak zohlednilo.
0x
No nejspíš zažil... 
Do první třídy jsem nastoupil v roce 1983, samet přišel v sedmičce. Vím, že jsme byli první ročník, kdy se znovu zavedli deváté třídy (pro ty, kteří měli tu smůlu a neprošli v osmičce přijímačkami na střední), ale to už bylo po revoluci.
Jak tu píší ostatní... pamatuju si množiny. Sedmičku i dvojku jsem se učil ještě s vlnovkou i když jsem je později psal bez a dodnes je napíšu jednou tak a jednou tak. Nechci kecat, ale vektory jsem snad v osnovách měl.
V čem ale "Nová koncepce" spočívala odpovědět nedokážu... jako žáček jsem rozdíly nevnímal a učil se co se po mě chtělo a vzhledem k tomu, že nejsem z oboru, tak nevím v čem NK přesně spočívala... Chtělo by to odpověď nějakého pedagoga.
Jo, sedmičku píšu s vlnovkou doteď, a přeškrtnutou 
Množiny byly strašnej vopruz, ty průniky, většítka, menšítka a rovnítka 
Ono ty množiny vyžadují trochu jiný přístup k myšlení, ale pak je spousta věcí intuitivně jasnější. (Navíc teda je to v pokročilejší matematice opravdu potřeba, zejména pro pochopení naprostých základů, ale to se většiny lidí netýka.)
Ale když si člověk dokáže v hlavě urovnat, co kam patří, co je častí čeho a jaké jsou vztahy mezi částmi a celkem a mezi částmi navzájem, tak mu je rázem spousta věcí jasmých.
(takový ten kreslený vtip, jak učitel u počmárané tabule říká "... a kdo si plete kauzalitu a korelaci, ten zemře!" a půlka třídy se tváří naprosto zděšeně ...)
(A jak v Tatrách jede vlakem novinář, fyzik a matematik a vidí z okna krávu, jak se tam pase. Novinář hned začně nadšeně "Všechny krávy v Tatrách jsou černé ...", fyzik na to "no, přesnější by bylo říct, že v Tatrách je alespoň jedna černá kráva ...", matematik " zatím jen můžeme říct, že v Tatrách je alespoň jedna kráva, která alespoň z jedné strany vypadá černě.")
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.