Moje babička byla vždy moudrá žena. Vždy byla tichá a slušná, při řešení problémů byla vždy velice přemýšlivá, názorově progresivní a inteligentní. V posledních 3 letech jsem si u ní však všimla jakési extrémní progresivní změny chováni. Ze začátku mi to přišlo, že z ničeho nic ztratila chuť do života, najednou se ji nikam nechtělo (předtím aktivně jezdila na výlety po památkách, do lázní atd.) a to i přes to, že byla na svůj věk velice vitální. Poté začala přibírat na váze, a za ty 3 roky přibrala skoro 40 kg, a momentálně má nadváhu. Poté se začali měnit i její názory. Z ničeho nic začala používat názorově omezené argumenty, typu: "za nás tohle nebylo, radši se nevyjadřuj, tahle generace potřebuje vojnu" atd. které ještě před pár lety sama kritizovala, a při řešení problémů se nad nimi už ani moc nezamýšlí, a věci řeší velmi prostě, jako nějaká vesnická bába. Neustále nadává, a všechno ji štve. Dříve ani nezvýšila hlas, byla na všechny milá, a dnes řve na sousedy na chodbě kvůli každé kravině. Postupem času se v těchto pouhých třech letech babička proměnila (z té tiché a inteligentní ženy) na starou, názorově omezenou a primitivní ženskou, kompletně se ji změnila osobnost, a já už ji vůbec nepoznávám. Moc mě to mrzí, babička mě prakticky vychovala. Mohlo by se jednat o nějakou formu demence? Babičce je 74 let. Vím že si člověk s přibývajícím věkem třeba přestane brát servítky, a řekne věci na rovinu, to bych chápala, ale ona vyloženě otočila svoje progresivní a objektivní názory, ve kterých mě vychovala, o 180°. Ještě před 4mi roky jsem s ní filozofovala o tom, jak změnit svět k lepšímu, ve všem mě podporovala atd. a dnes mi řekne že nic nemá smysl, a ať už se ve svých 30 letech nikam "neseru" a o nic se nesnažim, že už nic nemá smysl. Když začal Covid, tak jsme ještě spolu filozofovali a aktivně se bavili o řešení, vakcínách, atd. (obě jsme ze zdravotnictví), takže si nemyslím, že by to byl důsledek Covidové izolace. Ale zhruba od půlky roku 21 začínám pozorovat takovouto extrémní změnu. Všichni sousedi a známí se diví, co se to s jejich milou a přátelskou paní doktorkou stalo. Většina lidí a příbuzných s ní kvůli tomu přerušila kontakt, a já jsem skoro jediná, kdo se s ní pořád ještě stýká... Je to náročný. Co s ní může být? Nemá někdo podobnou zkušenost? Díky, Bára.
Může se stát. Některým lidem rok, dva po kovidu takzvaně šouplo. Ten dvouletý stres se u nich projevil až zpětně kdy se opět dostali do klidu. Běžná reakce těla. Osobně znám dva takové lidi - podobné příznaky. Bohužel se ale může jednat i o prvotní projevy stařecké demence. Držím palce ať situaci zvládnete, nebudete to mít jednoduché.
Jako nezlobte se na mě, ale nevěřím vám ani slovíčko. Jak píšete "Obě jsem ze zdravotnictví" To hledáte rady na anonymní poradně a nevíte co máte dělat? Třicetileta žena ze zdravotnictví.
baramalinova94
Nejsem lékař, ale chemik. Nebyla jsem v kontaktu s žádnou osobou s podobným problémem, ani se v nich nijak nevyznám. Spíš jsem myslela, jestli se někdo nesetkal s něčím podobným, např. v rodině a tak...
Za ty dlouhé tři roky jste přece s babičkou musela jít k lékaři někam na vyšetřeni, když jste zvláště jako zdravotnice měla toto podezření na demenci. Nebo i sama dojít k jejímu lékaři hledat pomoc. Ty příznaky, změna osobnosti tomu i nasvědčují.
baramalinova94
Ano, to jsme byli, i přes její velkou nechuť. Vše bylo fyzicky v pořádku, a na mou otázku, co se to s ní teda děje mi bylo řečeno "prosímvás, co chcete po babičce v tomto věku?"
Alzheimer v počátečním stádiu, tuším že i 10 let před vznikem viditelných projevů, nelze současnou medicínou detekovat... A tohle co píšeš je prosím poznatek nejnovějších studií, které běžný lékaři ani neznají...
Takže, čemu se divíte, a na co se vlastně ptáte? Přece víte, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Můžete jí to akorát usnadnit nit, ono to jednou pravděpodobně potká i vás vůbec nic tím neuděláte
Co je to za lékaře, že řekne "co chcete v tomhle věku", 74 co je to v dnešní době za věk? Mám ten samý věk, občas nějakou bolest mám, ale žádný lékař mi nikdy neřekl "co chcete v tomhle věku". Vezměte babičku k jinému lékaři, jako pracovnice ve zdravotnictví snad znáte více lékařů.
Podobně to měl můj děda. Taky hrozně hodný a mírumilovný člověk a pak najednou začal vyjíždět po lidech, vztekat se a obviňovat, až měl nakonec Alzheimera jak vrata a nepoznal skoro nikoho. Samozřejmě neříkám, že vaše babička má taky demenci, ale u mého dědy to začínalo dost podobně.
To mě mrzí Báro. Já měla skoro stejnou zkušenost s dědečkem. Bohůžel se opravdu jednalo o začínající demenci a alzheimerovu chorobu, děda začal mít nekontrolovatelné výbuchy vzteku, vzali jsme ho k lékaři, kde následovala mnohá vyšetření, na konci potvrdili stařeckou demenci a alzheimera. Věkem na ni bohůžel má babička opravdu nárok, mému dědečkovi to začalo v 68 letech.
Malo lidi si uvedomuje, jak ta covidova pauza zmenila svet! Nepises, jake ma babicka zajmy, jestli chodi mezi lidi, jestli ma kamaradky, jestli cte, uci se necemu novemu atd. Pokud zije sama v izolaci, tak demence nastupuje driv. Znam lidi o 10 let starsi, kteri ziji aktivnim zivotem, navstevuji Univerzitu 3. veku, jazykove kurzy, delaji jogu, chodi plavat atd. S nekterymi starymi lidmi je prace, jsou tvrdohlavi a nedaji se tak snadno k necemu presvedcit. Pokud to babicka nezvladne ted, za dalsi tri roky to muze byt o hodne horsi. Snaz se ji motivovat, najdi pro ni nejake kurzy, gymnastiku pro seniory, plavani atd. Ale kdyz ona sama nebude chtit, asi s tim nic neudelas.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.
