Jak přestat kouřit?

Jednoduše-PŘESTAT kouřit- někdo pomalu snižuje dávky až přestane úplně nekdo ihned.Moje se před lety hodně zakašlala-hořící típla, zbytek -asi tak polovinu krabky peter zmačkala a nekouří-kouřila už dvacku denně a už víc jak 25 roků nekouří. Já jsem kouřil přes 40 denně (za 24 hodinovou službu od 7:00 do 08:00jsem klidně vypálil i stovku a do večera pak další minimálně jednu dvacítku)-dokouřil jsem krabičku a víc nic, bylo to někdy v 97.

Jednoduše, prostě to zahoď a nekuř.

Stačí si to len v hlave zrovnať,či si hlave vravíte,že či musíte prestať alebo chcete prestať. Až budete chcieť,naozaj,tak aj prestanete.

Oháníte se důvody finančními i psychologickými. Kdo chce, hledá způsoby, kde nechce, hledá důvody. To je asi Váš případ. Na psychologa peníze nemáte, na cigára ano? To se mi zdá nějaké divné. Buď mám na všechno, nebo na nic.

S manželem jsme kouřili kdysi oba. Dnes ani jeden. Bez žvýkaček, bez bonbónů, bez psychologů.

Manžel - dostal silnou angínu, ležel. Zpočátku neměl na kouření chuť, pak ji dostal. Doma se nekouřilo, udělal si kuřárnu z koupelny. Tam bylo smradu. Tak jsem ho odtamtud hnala. Bylo to v zimě, na balkóně mrznout se mu nechtělo. Tak přestal. Když se uzdravil, byl na sebe pyšný, že to asi 5 dní vydržel a řekl si - Už s tím znovu nezačnu. A nezačal.,

Já - cigarety se pořád zdražovaly, kdeže byly Petry za 7,--! V propadlišti dějin. A jak stoupala cena, nějak mi to přestávalo chutnat. Čím dál víc mi to bylo nepříjemné. Proč, nevím. Tak jsem si řekla: Je to drahé jako čert a nic z toho nemám, nechutná mi to. Tak proč to dělám? A tak jsem s tím skončila taky. Dneska je to už spousta let. A když někdo v mé blízkosti kouří, je mi to moc nepříjemné.

Takže jsme oba skončili bez financí, psychologů, žvýkaček a bez následků. A už nikdy jsme se k tomu nevrátili. Jsem za to ráda. Pokud nejste slaboch, dáte to taky. Přece pořádného chlapa nepřemůže taková pitomá papírová trubička. Za co by stál? Jaga.

Jinak - kamarádka, kuřačka, asi před 15 lety počítala, kolik prokouří za rok. Tehdy to bylo 18 tisíc. Dneska, po mnoha zdraženích, to bude možná jednou tolik. I to by pro Vás mohla být dobrá motivace. Na co foukat peníze do luftu?

Pomůže třeba sázka: Ve třech (teanagerech) jsme se rozhodli, že přestanem. Dva vydrželi...celý život. Anebo nemoc z kouření, to je pak fofr.

Je to o míře chtění, buď chci přestat, tak přestanu, když nechci, tak si jen namlouvám, že chci přestat kouřit.

Někdyx pomůže, že si cigarety dáte do auta a musíte pro cígo chodit na parkoviště. Určitě jich vykouříte méně.

A co by se asi tak stalo, kdybyste kouřit přestal?

Prostě by vás to bez cigarety nebavilo a musel byste napínat vlastní vůli abyste dosáhl svého cíle (přestat kouřit)?

Nebo by vás to po 15 minutách prostě srazilo na zem, zkroutilo do uzlu a museli by vám volat záchranku? Pokud ano, tak máte opravdu problém se závislostí (a ne jen se slabou vůlí), ale ten by vám léčili zdarma. (A taky byste asi pozoroval, že už dlouhodobě prakticky nespíte, což by taky mělo nepřehlédnutelné příznaky).

Zkuste se zeptat obvoďáka, co s tím máte dělat, pokud vás pošle k odborníkovi, tak to bude za poplatek menší, než jedna krabička, na to peníze máte. Co dalšího jste, kromě bonbónů zkoušel? (Cucat se dá i umytý kamínek, nic to nestojí a vydrží dlouho.) Metod je spousta. Co jste přitom pozoroval, proč jste toho nechal a nepokračoval? Bez vlastní vůle, jen tak lusknutím prstů, to nevyřešíte a když to nezvládnete napoprvé, je potřeba pokračovat, nikoli to vzdát při prvním nepohodlí.

Já kdysi přestal kouřit tak, že jsem si řekl "ta předchozí byla poslední" a tak se taky stalo. Další jsem si zapálil až asi tak po roce, protože jsem se pro to rozhodnul a neměl jsem pak pocit, že si nutně musím zapálit druhou. Teď si zapálím tak jednou, dvakrát do roka, při zvláštních příležitostech, nebo ani to ne.