Strach z volně pobíhajících psů

No v první řadě bych navštívil psychologa, třeba na tom strachu půjde zapracovat. Nicméně z volně pobíhajícího velkého psa nikdo nemá dobrý pocit, nejhorší je dát se na útěk, to by vás pes mohl začít honit. Zachoval jste se správně, zastavil se a pes vás očuchal, nic jiného se dělat nedá. Pokud jen tak pobíhá, tak nebývá nebezpečný, pes který chce zaútočit tak udělá neprodleně (doporučuje se držet směrem k psovi bundu, batoh..., pes se většinou zakousne do toho). Pořiďte si pepřák pro lepší pocit (paralyzer byste asi ve strachu neuměl použít).

Takovou situaci jsem zažila několikrát, navíc, s malým uřvaným gaučákem. Jestli vám mohu poradit, co mám vyzkoušené mnohokrát, je potřeba svěsit ramena, mírně se usmát, kouknot mu rychle do očí a pak už se do očí nedívat. Pomalé pohyby a laskavý zpěvný hlas: Ahoooj, kam jdeš? Počural jsi všechno? Nazatoul ty ses? Kdpak máš pána? Pán! Mazej domů /kapku ostřeji!" A dívejte se mu na ocas a uši. Jak povolí nastražené uši a zamává nejistě ocasem, je vyhráno. Nic se dít nebude. Když ne, tak se mu zase vlichoti: Co jsi měl na oběd? Není ti smutno? Je lhostejné co říkáte, důležitý je tón a pak mírný pokyn: Běž domů. A uvolněný odchod od něho.

Ten gaučák byl můj a napůl se bál a napůl měl snahu halamu zastrašit.

Pro začátek si přečtětě třeba tohle Expoziční terapie/... - ale dá se toho najít víc.

Takový páníček by zasloužil po tlamě. Kdybyste toho psa zastřelil, pán by si alespoň řádně zapamatoval, že se o něj má příště starat a nenechávat ho bez dozoru. Ovšem chudák pes. Nicméně být vámi si pořídím pistoli, alespoň plynovou, a v nebezpečí ji neváhám použít. Na psy bez dozoru by měla existovat okamžitá pokuta alespoň 50 000,-. To by si majitelé magoři dobře rozmysleli jak se budou chovat..

Můj názor je, že ať si ten pes páníčka klidně hledá, to můj problém není.

Já si jdu kam chci (nebo potřebuju) a to zase není problém toho psa.

Žádný zákon po mě nevyžaduje, abych si pro pohyb na veřejném prostranství získal svolení nějakého pobíhajícího psa, veverky nebo žížaly, naopak jim neumožňuje mi v tom pohybu bránit, takže na nějaké jeho názory na můj pohyb prostě kašlu.

Zatím všichni psi to respektovali a neomezovali mě v pohybu (a nějaké ňafací smetáky na řemínku, bezpečně schované za paničkou mě v pohybu neomezují, maximálně obtěžují hlukem). Pokud by mě nějaký chtěl napadnout, samozřejmě bych se bránil a zraněný, nebo mrtvý pes je menší škoda, než zraněný člověk (čili jsou splněna jak omezení pro nutnou obranu, tak pro krajní nouzi). Jenže to je psům jasné taky, takže mě nechávají na pokoji.

(Co jsem pochopil z povídání různých pejskařů, tak psi mají něco jako zařazení ve smečce, nadřízený si dělá co chce a prosazuje svoji vůli, nebo podřízeného ignoruje, podřízený couvá, dává najevo strach a doufá, že mu nadřízený neublíží. Já mám v otázkách nadřízenosti a podřízenosti mezi lidmi a psy naprosto jasno a psi to cítí a zaujmou příslušnou roli. Ale mám pocit, že tazatel má nějaké divné představy, psi to cítí a tak se postaví do tomu odpovídající role.)