Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
poslední dobou je mi psychicky špatně z toho že jsem si uvědomil že všichni jednou zemřeme a to jsem mladý. Jenom mě něco začne bolet nebo mi začne bušet srdce tak hledám na internetu o co se jedná. Jako první mi vyjedou katastrofické scénaře a tak začnu panikařit někdy to přejde až v úzkost. Co s tím zažili jste někdy něco takového, máte strach z toho že jednou odejdete?
Děkuji Vám za odpovědi.
1x
Až vás bude skutečně něco dlouhodobě bolet a budete starý, tak možná budete na smrt čekat jako na vysvobození. (Znám takové lidi, které už život nebaví)
Jste mladý, užívejte si života, starejte se o své zdraví (pravidelně na prohlídky, hýbat se, rozumně jíst ..). Život ve strachu je polovičatý.
Já se bojím víc o své děti než o sebe. O sebe se bojím max. z toho důvodu, že mám rodinu (hlavně děti jsou ještě relativně malé a "musím" se o ně postarat).
Až budou děti dospělé, tak ubude strachu 
0x
Co na to rict.
To, ze si clovek uvedomuje vlastni konecnost je na pytel.
Mnohem horsi by ale bylo zit na veky.
Uzival by sis mozna tisic let, mozna milion, mozna trilion, mozna septilion...no jo, ale co zbytek vecnosti? To by byla uz docela nuda. Hvezdy by davno vyhasly, cerne diry vyparily, protony rozpadly a ty bys tu porad trcel v houpacim kresle s papucema a uzival si svou nesmrtelnost?
Nevedomi smrti je zkratka ten nejlepsi zpusob, jak stravit vecnost. To utece jako lusknuti prstu.
Předpotopní lidé žili 600-1000 let ... byli vyšší než my a byli na vyšší konginitví úrovni. Představ si, že každých 20 let si našli novou ženu, s kterou splodili zase jen další zrůdy. (Nefilim) a z těch zrůd pak vznikali další a další klony zrůd.
4Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy, ba ještě i potom. To jsou ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní.
Nekecam, ze sem se ted fakt rozesmal pri predstave, ze nekdo skutecne podobnym kravinam veri.
A jak to ted pisu, tak nekecam, se me smich presel pri uvedomeni si, ze podobne zmateni lide chodi k volbam.
0x
Spíš mě to uklidňuje. Na druhou stranu ale zneklidňuje, protože jsem se domníval, že smrt je definitivní konec. Bohužel existuje mnoho svědectví, namátkou lidí zemřelých 9/11 ve věžích, dnes už opět narozených a dospělých. Což se mi nelíbí a rád bych to považoval za fake. Naopak neexistují jakákoliv svědectví o tom, že by si člověk měl šanci vybrat rodinu, do které se narodí. A naroďte se do rodiny hloupých, chudých rodičů kde je otec násilnický alkoholik hulící 80 denně co si občas šlehne něco tvrdšího a matka vás bije den co den a má hraniční poruchu. To pak nemůže člověk vylézt z tohoto prostředí normální, natož v čemkoliv úspěšný. Dítě je kopie rodičů.
To Vám přeji. Já už jsem si zde užil všeho dost, žádnou další touhu nemám, pozemským žitím jsem plně nabažen. Nyní jsem na zaslouženém odpočinku. Doklepu to a už se vrátit nehodlám
@smode2 mě zase děsí ta představa "konečnosti" že prostě umřete a asi to bude jako spánek beze snů ale už se neprobudíte,ztráta vědomí,vzpomínek a myšlenek. Nemám strach z toho že mě srazí auto nebo mě někdo zabije, případně mrtvice což taktéž není vůbec příjemné nejvíce mi vadí naše konečnost a ztráta vědomí a duše. Stějně jestli vás srazí auto nebo vám v 85ti letech selže srdce si nevyberete ale můžete to aspon dost ovlinit a ROZUMNOU a NORMÁLNÍ si můžete prodloužit život. Nechápu jak vás může uklidnovat to že smrt je pro vás definitivní konec?
Systém (či svět, chcete-li) vnímám jako film, který jsem viděl už 1000x a nyní ho vidím po 1001. Většina lidí se za něčím honí a u toho prožívají + nebo - emoce. Po něčem takzvaně "touží". Já už jsem si zažil dosti a nemám touhu se pohybovat v neustálé radosti nebo neustálém neštěstí. A už vůbec ne v extrémech. Spíše se držím ve středu. Jenže žití zde je právě o těchto výkyvech. Pokud zemřete, výkyvy skončí. Pokud se znovu narodíte, tak je tady máte znovu. Což nechci. Kažopádně vy můžete být klidný, je zde spousta svědectví že se někde dál pokračuje. Tak se nestresujte, dejte si pivo a nohy nahoru
0x
Reinkarnace se dá ovlivnit. Na svět se nerodí jeden člověk samostatně, ale skupiny duší, lidi, kteří jsou vzájemně propojeni láskou, vztahy, přáními a potřebami toho, co se potřebují dozvědět a zažít, aby byli tam, kde chtějí sami být. Aby toho šlo dosáhnout, tak se energie srovnají a vzájemně se přitahují. Neumím si představit, že se duše nového člověka omylem dostane k úplné cizí skupině duší, kde vůbec neměla být.
Při meditaci po otázce na mimozemšťany jsem dostala odpověď, že na duši po smrti nepůsobí opravdu zemská gravitace, takže je otázka, komu říkám mimozemšťan. Došlo mi, že vnímání zemské gravitace omezuje způsob mého myšlení, vnímám určitou připoutanost, jako by platila vždy.
Další informace byla vzpomínka díky lásce k někomu, koho znám z mého jiného života. Vzpomínka, co si přál, kdyby se mohl znovu narodit. A to u několika lidí. Těm lidem se přání plnila i v jejich dalším životě, šli tím směrem, kterým si přáli jít. I velice ošklivá nemoc byla přáním jednoho z nich. I být obětí útoku bylo přání dalšího. S vysvětlením pro mne, že jsme v životě v bezpečí, všechno je v pořádku. Ti, co měli myšlenku, co kdyby se narodili znovu, měli i myšlenku, že se ale znovu nenarodí, a jsou tady.
Někdy se lidé rodí, kdy vnímají přání vazby k někomu, kdo si přeje je k sobě.
A náznak další informace byl o tom, že ne každý se rodí jen na tuhle planetu, ale řekněme, že sem chodí pro svoji touhu s něčím pomoct, dost nepřesně řečeno.
Smode je hezky smířený, ale řekněme závanem touhy jeho, nebo někoho v jeho okolí, bude mírně poupravena jeho jistota, že se už vůbec nepotřebuje nic naučit a vůbec nic nepotřebuje zažít. Naše podvědomí ví víc, než naše vědomí.
Naše tělo teď a naše dotyky jsou jedinečné, to platí.
@kami vy zřejmě asi nechápete ani o čem vy sama píšete. Lidé se mohou NARODIT pouze jako muž nebo žena, žádná další pohlaví neexistují. Pokud si někdo usmyslí že místo pepy bude chtít at mu lidé říkají františka, ok odvezte ho do bohnic. nepíšu to zde kvůli hádání se ALE můžete se narodit pouze jako muž či žena stejně tak to o duších. čemu říkáte duše? našemu vědomí které je v mozku? to vždy pouze ovlivní spojení POUZE spermie a vajíčka. tudíž toto co jste napsala je nesmysl " Reinkarnace se dá ovlivnit. Na svět se nerodí jeden člověk samostatně " . stejně tak jako se NEDÁ ovlivnit pohlaví tak se nedá ovlivnit případná reinkarnace ani to co je jasně dáno ale my to nevíme, to jest s tím co je po smrti s naším " vědomím / duší " . já si myslím že vy nejste smířená se svou vlastní konečností a pouze se bojíte. stejně to jednou přijde a my to nezměníme.
K pohlavím jsem se nevyjadřovala vůbec. Myslela jsem v tématu jakéhokoli lidského jedince. Tedy někoho u koho mne nepřijde důležité řešit pohlaví vůbec. Protože umíráme bez ohledu na své pohlaví.
A použila jsem slova, která mají více významů. Duše, jsem myslela netělesný stav po odložení těla.
Po probuzení si ráno nepamatuji, že se mi vůbec něco zdálo, a něco podobného se lidem stane po narození. To ještě neznamená, že je to dobrý důkaz pro neexistenci něčeho. Někdo si dokáže vzpomenout při hypnóze, jde to i jinak.
Některá témata jsou možná nevhodná, ve 12 letech jsem útok na kamarádku nezvládla a při blízkosti smrti se může přiblížit bůh. Takového člověka smrt zrovna moc neděsí. Jenže ten problém, před kterým člověk utíká, pak musí řešit stejně, jen jindy. Někdy je ten bůh blízko smrti, spíše cítit, někdy se objeví i viditelná záře s tím, že je opět cítit. Tenhle úplně stejný pocit, se objeví při meditaci, když potvrzuje univerzální pravdu. Ta pravda se načte jako pocit, informace, je doprovázena tímto pocitem. A přijdou doplňující informace. Potvrdí harmonii, pravdivost údaje.
Dříve jsem já sama tvrdila, že jsem se nikdy dříve narodit nemohla, když si to nepamatuji, ale měla jsem možnost pochopit víc. A stejně tak chápu dobře, když má někdo úplně stejné názory, jako jsem měla dříve já. Pravda přijde později, v pravý čas.
Reinkarnace tak nějak spolupracuje s karmou, když se vytvoří disharmonie s někým konkrétním, později se rovná s tím samým člověkem směrem k harmonii. Ne s nikým jiným. Ve správný čas. Většinou na tom zapracuje podvědomí. Někdy se to nestihne v tom samém životě.
0x
Smrt nebola, neni dobrá, je porazená. Dobre zomrieš ale ..pride spravodlivý pohlad na seba...vies..uz sa nebudes moct klamat sam seba...a budes musiet sam sa vybrat tam kde si ,,zasluzis". Nebo, peklo, ocistec. V pekle je to strasné. Tam sa nechci dostat. Myslienka na smrt by Ta mala popohnat k zivotu. Zivot je velmi kratky, cas relativny. Nebo existuje, je to logické. Ten kto neveri na zivot po smrti, neodsudzujem, Dante videl v očistci aj v nebi ateistov a v pekle veriacixh aj biskupov napr. , zalezi ako kto počúva svoje svedomie, rozum, ako si vie uvedomit realitu, lutovat zle, vstavat ked padne, proste...budeme sudení z lásky. A preco súdení? Lebo tuzime po spravodlivosti, ale tu neni, mame ju v sebe a chceme ju aj keď tu na svete neni Tak to je doleaite zit s tym co sme dostali..rozum a slobodnu volu. Neni to lahke byt dobrym clovekom ani to neni stály stav, zalezi co pri smrti vyhra, preto si vravel stary myslitel...memento moris...to ti ma dat silu do zivota, vážiť si čas, ludí, seba, rozvíjať sa. Nemala by byť a ani nebola. Vznikla prvym hriechom a my to musime znasat...a ani raz nebude.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.