Když jsem uviděl pár videí propagujících novou "metu" - projektory místo obrazovek, vzpomněl jsem si na tento "bondův pc" a v hlavě se mi rojí spousta otázek.
Kdy podle vás bude běžné nosit s sebou pc v propisce?
Jak je možné, že tento záhadný projekt nemohu dnes na internetu nalézt?
Věříte, nebo alespoň připouštíte, že je dost možné, že veškerá "smrtelníkům" dostupná technologie může být stará třeba i 20 let? Je tomu více než 15 let, co jsem tento obrázek/článek viděl. A nechce se mi věřit, že by nikdo alespoň nevytvořil pár takových kousků.
Otázku jsem položil záměrně trochu "tajuplně", až paranoidně, protože mě zajímá nejen pohled kovaných počítačových mágů. A každý se nakonec můžeme svými poznatky vzájemně obohatit.
Už jen vědět, že tenhle nápad s pc v propisce taky někdo na tom internetu viděl (byl to rok asi 2007).
0x
Dnes se razi vše velké a Vy chcete zmenšovat.
Jinak počítám,že to byl nějaký nápad z dílny sci fi.
,,dnes se razí vše velké..." - můžete vypsat nějaké příklady, jež dokazují vaše tvrzení? Jestli jste jen nezaspal dobu.
Máte pravdu v tom, že např. displeje telefonů (a obrazovky obecně) se dělají větší a větší, některé značky aut mají větší přední masky chladiče, ale rozhodně bych neřekl, že se zcela vše "razí větší". Je tomu, až na pár výjimek, přesně naopak.
Nápad z dílny scifi byl předpokládám i tehdy, když chtěli dostat halový počítač do "nějaké krabice". Podívejte, kde jsme dnes.
0x
Já jsem viděl akorát toto což je tomu asi nejblíž.
Jinak to nebude běžné nikdy, protože by to bylo extrémně nepraktické. Laserově promítané klávesnice už máme a většinou je shoda názorů že stojí za houby. Pokud bys tam chtěl mít alespoň nějaký výpočetní výkon aby to k něčemu bylo, tak by to pořád muselo být celkem dost tlusté.
Výroba by byla neskutečně drahá a moc lidí by si to asi nekoupilo. Pokud by měl něco takového měl využívat tajný agent tak by bylo mnohem lepší upravit operační systém běžného telefonu který by upoutal mnohem méně pozornosti než tlustá propiska. Nebo minimálně zvolit nějaké větší zařízení.
Létající auta taky nevyrábíme ne protože to nedokážeme ale protože je to strašná blbost.
Pokud má něco na tento styl šanci se uchytit tak spíš Samsung Deck nebo podobné. Kdy se prostě vezme telefon a k němu se připojí všechny periferie aby šel využívat jako desktop. Nebo možná třeba "pouzdra"velikosti notebooku s klávesnicí a displayem kde by se místo interního HW vložil telefon.
>Věříte, nebo alespoň připouštíte, že je dost možné, že veškerá "smrtelníkům"dostupná technologie může být stará třeba i 20 let?
Vojenská rozhodně, jak stará přesně si netroufám odhadovat.
Máte pravdu, že obyčejný smartphone budí mnohem méně pozornosti, než taková propiska, takže vlastně ani pro špiony toto nebude vhodné řešení.
Ten deck je určitě favorit v oblasti miniPC.
Když se tak dívám na ten obrázek, je i velmi možné, že je to přesně ten, jež jsem měl na mysli. Pokud jsem tedy neviděl nějaký upravený, kde byla jen propiska, aby to vyvolalo o to větší kontroverzi. Zde je alespoň krásný důkaz toho, že se lidská paměť může v některých vzpomínkách plést. A to je vzpomínka stará "jen" necelých 20 let.
U té vojenské techniky mám trochu brouka v hlavě - pokud připustíme, že veškerá nová technika je primárně určena nejdříve pro potřeby vyšších zájmů (stát - armáda) a až poté pro "smrtelníky", vlastně se dá díky tomuto předpokládat, že všechno, co je nám z moderních věcí již dostupné, je zastaralé, případně upravené natolik, aby běžný smrtelník nemohl tuto technologii použít proti vyšším zájmům.
Chtěl jsem vaši odpověď zviditelnit, bohužel klikám naprázdno.
0x
Taky jsem to viděl a bylo to prezentováno jako vize budoucnosti. Něco podobného, trochu většího, bylo snad i někde "naživo", ale neujalo se to, protože to bylo extrémně nepohodlné používat (krom toho, že to bylo výpočetně dost slabé).
Nebyl by tak velký problém to dnes vytvořit, ale pořád by to bylo velmi nepohodlné používat.
Vnější velikost současných obvodů je spíš dána tím, že je nutno s nimi nějak manipulovat, například je osadit na desku, je nutné je chladit (a přestup tepla je úměrný chladící ploše) a je nutno z nich vyvést signály někam dál (proto se dost chipů pájí na síť cínových kuliček - víc vývodů na danou plochu).
Vnitřek obvodů se naopak minimalizuje, protože světlo je děsně pomalé a elektřina v pevných látkách je na tom ještě hůř, takže v běžném herním desktopu během jednoho taktu procesoru světlo ani nestihne na základovce přeletět z jednoho rohu do druhého a přitom chceme po elektřině v tom chipu dělat za tu dobu psí kusy. Tak jí musíme co nejvíc zkrátit cestu. Jenže tam to zase už začíná drhnout na velikosti atomů, kdy některé struktury tam mají na šířku třeba jen nízké desítky atomů - a to už se blbě dělá přesně a spolehlivě.
Takže místo rychlejších procesorů (i když by to šlo a různí overclockeři to furt ukazují, tak je to energeticky hodně náročné, chlazení je složité a stojí majlant a materiál to dlouhodobě nevydrží) se dělají procesory s více jádry a co se dá, to se počítá paralelně. (Viz teď umělá inteligence na grafických kartách, které jsou hloupější, než CPU, ale mají mnohem víc paralelních jader a teda větší propustnost pro některé typy úloh.)
Když si vezmete úplně "obyčejné" chytré hodinky, tak jsou násobně výkonnější, než špičkové (osobní) počítače z doby před pár desítkami let. Today, smartwatches use dual- or quad-core ARM processors, 512 MB of RAM, and 4 to 8 GB of flash storage. Špičkový kancelářský počítač (který si mohl dovolit jen bohatý podnik) měl 640 kB RAM a 20 MB harddisk. Takových si na těch hodinkách naráz spustíte desítky a hodinky to pomalu ani nepoznají.
Pokud byste ty hodinky nařezal na proužky a přeskládal, tak se do objemu tužky taky vejdete. Akorát to prostě nepůjde pohodlně ovládat, stejně budete potřebovat volný stůl na promítání klávesnice a na něm nějaké "plátno" tak velikosti monitoru a samozřejmě držák, aby se vám to neklepalo před očima a klávesnice neutíkala při každém úhozu. V tramvaji, autobuse, vlaku a tak máte prostě smůlu. Zatímco kolega vytáhne z kapsy tablet, nebo smartphone a bude v pohodě.
Takže i když by to šlo (a já sám bych to doma poskládal tak řekněme do velikosti tlusté fixky, nejhůř dvou, z normálně dostupných součástek), tak to nikdo nevyrábí, protože máme prostě lepší věci běžně dostupné. (Pokud by to nějaký 007 nezbytně potřeboval, tak si to klidně nechá vyrobit, ale použití, kde by to bylo lepší než věci běžné, bude mizivě málo.)
Další věc je, že kosmické technologie běžně používají "zastaralé" chipy - tuším, že nedávno se mluvilo o procesorech 386 prostě proto, že je nezajímá ani tak cena, nebo výkon, ale spolehlivost. A ve vesmírů je spousta elmag záření, které v současných špičkových procesorech a pamětech už dokáže celkem snadno přehazovat hodnoty jednotlivých bitů. Starší technologie se širšími cestami a nižšími takty je výrazně odolnější a stejně se systémy dělají minimálně trojité a o výsledku hlasují, aby se omezila šance, že ve výsledku bude chyba. (Když se schodnou všechny tak fajn, když jen dva, tak se třetí výsledek zahodí a když se neschodnou, tak se počítá znova. Šance, že aspoň dva budou mít poškozená data zcela stejně je výrazně menší, než šance, že se data někde poškodí. A pokud by byli jen dva, tak se neví, kde je chyba.)
Taky je důležité, že u starších technologií jsou už chyby buď opravené, nebo aspoň známé a tak se jim dá vyhnout. (Proč je Pentium tak rychlé v plovoucí čárce? Protože výsledky nepočítá, ale odhaduje 
. Byla to svého času pěkná aférka.)
Vojenské záležitosti jsou zcela jiná pohádka, ale ani tam nejde čekat nějaké extra sci-fi technologie, o kterých by nikdo netušil, protože aby to bylo vojensky použitelné, tak se kolem toho musí motat příliš moc lidí na to, aby se to dalo zcela utajit. Takže se tak nějak rámcově tuší, kdo co a jak, detaily (ve kterých se ovšem skrývá ďábel) se pochopitelně neví. (Kdy budou i u nás 32bitové počítače? Až přiletí v raketách Pershing . Věděli jsme, že je mají, věděli jsme, co asi tak dělají a jak, ale kvůli snakcím jsme je nemohli dovézt v použitelném množství a kvůli sankcím a celkové zaostalosti "komunistického bloku" jsme je nebyli schopni vyrábět.)
Druhá věc je pak cena a náklady - armáda si může počítat na superpočítačích simulace povrchu křídla po libosti, velké instituce si taky můžou pronajmout nějaký výpočetní čas, normální člověk kupuje low-cost počítač v akci Black Friday, i když by ve stejném krámu mohl kdykoli koupit nabušenou herní mašinu, akorát by to bylo za docela jiné peníze. A samozřejmě si může sestavit i mnohem výkonnější monstrum, pokud teda nebude mít manželku a děti a chtít nějakou dovolenou v přístích deseti letech. Ale on i ten low-cost počítač více než zvládne všechno, co normální člověk potřebuje. Ony by to dnes už zvládly i hračky za pár stovek, jen by to trvalo podobně, jako v době Specter a jiných IQ150 a tak trpělivý už je málokdo.
Já si teď hraju s počítačem, jaký si mohl dovolit koupit kdejaký John Doe v Americe už před 42 lety a bavím se skvěle. V moderní klávesnici jsem nedávno našel procesor ještě staršího návrhu, který prostě četl klávesy a dělal z nich signál pro ten drát k počítači - bohatě na to stačil. Písmo a řeč používám dost podobné, jako tu frčelo někdy ve 14.století, ne-li mnohem dřív. Nůž je pricipiálně vynález z doby kamenné, v době bronzové už používali i podobný design a od počátku doby železné se v podstatě výrazně nezměnil. Prostě používají se věci, které fungujou a postupně se k nim přidávají i novější náplavy, ale to není důvod k odvržení těch starších, pokud ještě mohou sloužit. Všichni používáme věci starého designu a původu, jen se časem lehce přebarvují.
Nová technologie je většinou smrtelníkům masově nedostupná spíš kvůli ceně, spolehlivosti a užitku. V současné době je nebývalý boom v elektronice, kde za špičkovou technologií zaostává spotřeba jen o pár let, protože je to potřeba dostat z laboratoře do továren. Spotřební elektronika v podstatě nemá jiná, než technická zdržení. Špičková elektronika spíš naráží na to, že pro ni široká veřejnost nemá (zatím) moc použití a v malém je příliš drahá.
Ale ano, řekl bych, že prakticky nikde není veřejnost ve skluzu víc než 20 let. (OK, jaderné zbraně a tak nepočítám, ale o těch se ví.)
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.