Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Nezvládnu psychicky se zůčastnit pohřbu

Od: radomir odpovědí: 15 změna:

Můj tchán měl děti, které se nechtěli dále starat o nemocného člověka na lůžku a před měsícem ho proti jeho vůli z domácího prostředí umistili do domova seniorů, kde byl v jiném prostředí, stýskalo se mu a měl vnitřni pocit žalu. Vloni téměř ve stejnou dobu koncem listopadu jen o čtyři dny dříve mu zemřela jeho žena měsíc před vánocemi což je zvláštní shoda. Moje manželka se s tátou stihla rozloučit a naposledy popovídat. V tu dobu kdy umíral jsem cítil telepaticky zvláštní pocit a bylo mi nedobře jakoby takové znamení, že se něco děje. Za dvě hodiny jsem měl telefonát od moji ženy že na infarkt zemřel. Měl bych se zůčastnit pohřbu a vidět otevřenou rakev v kostele, ale já jsem citlivé povahy a neunesu to. Též mne mrzí, že tchána dali do domova důchodců, kde se jeho psychický stav zhoršil. Doma byl na tom podstatně lépe. Nyní bych měl se na pohřbu sejít s těmi lidmi a já nemám k nim důvěru ani porozumění. Cítim takovou negativní energií z nich. Teď mám dilema jit na pohřeb, protože je to slušnost, přestože je to pro mne těžké a intuice mne od toho odrazuje nebo se nezůčastnit pohřbu a zachovat si ho v srdci s tím, že mne budou ostatní kritizovat a zlobit se, že to je nedůstojné tam nejít?

 

 

15 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

hodnocení

6x
avatar infantilni

Dělejte, co cítíte, co považujete VY za správné. Na pohřbu není povinná účast.

 

jiofa
hodnocení

6x

Pro své čisté svědomí se pohřbu zůčastněte. Udělejte to a nemusíte si nic v budoucnu vyčítat. K rakvi jít nemusíte.

 

hodnocení

2x

@radomir - děti, které se nechtěli dále starat o nemocného člověka na lůžku a před měsícem ho proti jeho vůli z domácího prostředí umistili do domova seniorů... Cítim takovou negativní energií z nich.
To je váš pohled na situaci a máte na něj samozřejmě právo, stejně jako se nemusíte účastnit pohřbu nebo dokonce jít k otevřené rakvi, dokonce s lidmi, o které nestojíte.

Nicméně možná (opravdu jen možná, třeba nechcete) byste ten pocit "negativní energie, nedůvěry a neporozumění" mohl trochu potlačit, kdybyste se pokusil vžít do kůže těch ne/pečujících dětí. Píšete, že žijete v zahraničí, tak nevíte, jak to zvládaly, zda jim nedocházely síly a jestli ten domov pro ně nebyl jediná možnost, jak si zachovat vlastní zdraví, zvlášť když jste informace měl pravděpodobně jen od tchána, tedy značně subjektivní - ale třeba se mýlím a vy detailně znáte i pohnutky dětí.

Ať už se rozhodnete jakkoli, přeju vám, abyste nikdy nezalitoval.

radomir
hodnocení

Sestra manželky též jeho dcera která měla nápad nemocného tchána umístit do domova důchodců měla možnost v době kdy umíral být s ostatní rodinou u jeho postele a rozloučit se s ním, chytit ho za ruku, obejmout tátu a jako jediná nešla do místnosti a čekala před budovou a slzu z očí žádnou neuronila.

 

hodnocení

0x
avatar axus

A s manzelkou nemas problem se sejit? Predpokladam, ze je jeho dcera, kdyz neboztik je tvuj tchan. Takze ho do domova strcila nebo nechala strcit i ona...?

radomir
hodnocení

My žijeme trvalým pobytem v zahraničí a otec manželky žil tu. Navštěvovali jsme ho za jeho života společně několikrát do roka.

julie12345
Je těžké soudit rozhodnutí druhých, když se mě věc bytostně netýká. Já dochovávala babi v terminál. stadiu tumoru plic a byla jsem na tu hrůzu sama. Je to náročné. Respektovala jsem její přání být doma, měla vše potřebné včetně polohovací postele, chodítka,... Bohužel co jsem v domácím prostředí nedokázala zajistit, bylo podávání morfia a babičku na poslední týden života musel přijmout hospic, nezvládla jsem to. Tou dobou už nebyla úplně při sobě, ale vyčítám si. Dnes už jsou mobilní hospicy... Není lehké pochopit některé důvody. Bůh suď. Váš otec to není, to oni jeho děti, by si měli ve svém svědomí tuhle věc vyrovnat.

 

pb®
hodnocení

0x
To je zvrácená móda, vystavovat umrlce. Po takovém zážitku už nikdy ten pohled z havy nevymažete a navždy ho budete vidět v rakvi. Postarat se nechtěli, ale obřad v kostele, to jó. Pokud bych na pohřeb jela, držela bych se od otevřené rakve co nejdál.
radomir
hodnocení

Chtěli by též jak jsem se přes mojí ženu dozvěděl se s ním v rakvi loučit požehnáním, objetím a polibkem. To si myslím že s hygienických důvodů jim v kostele neumožní a poté si navájem podávat ruce přát upřimnou soustrast. Též já osobně nejsem tomuto rituálu nakloněn a mám na něj hezké vzpomínky za jeho života.

 

liska5
hodnocení

0x

Já jsem nikdy k otevřené rakvi nešla, nejdou tam všichni. Člověk si chce zachovat dotyčného ve vzpomínkách, jaký byl zaživa. Ani nemusíte vejít společně s těmi, kteří Vám nesedí. Když mi zemřela babička, tak jsem nakonec zůstala venku před vstupem do smuteční síně. Bylo mi 14 let a z těch nervů a dlouhé cesty autem se mi udělalo špatně. Nikdo mi to nevyčetl, jelikož si toho 95% lidí nevšimlo. Pokud na pohřeb nepůjdete, zapalte si u jeho fotky svíčku a klidně s ním promlouvejte. Jde o to se sám s tím vyrovnat.

 

dylin
hodnocení

0x
Nic na tom není. Je to jenom tělo jako vzpomínka. Jeho osobnost (duše) je pryč. Ale nikdo vás nebude nutit k němu chodit. Tak to tak nehroťte.

 

hodnocení

0x
avatar bimbam

Rozhodně nenechávejte manželku jet odněkud z ciziny sem do ČR na pohřeb samotnou. Chápu, že pro Vás jsou zmiňované zvyky loučení se se zesnulým nepřijatelné, ale ona má při úmrtí otce zase úplně jiné psychické trápení. Jste její muž, buďte jí oporou.

Nasaďte si na obličej roušku. V této době to začíná být normální. Nebudete se muset s nikým ze smutečních hostů objímat, natož líbat. Do kapsy si dejte lahvičku s desinfekčním gelem a občas si někde potírejte ruce. K otevřené rakvi se nepřibližujte. Manželce v tomto dopřejte svobodné rozhodnutí. Když se budete držet někde opodál s vysvětlením, že se necítíte dobře, nebude to lež. Mějte s manželkou domluvený nějaký signál, aby poznala, že situace není dobrá a byla oporou zase ona Vám.

radomir
hodnocení

Jak mohu eliminovat doteky podávání rukou na pohřbu u lidí kteří se ho budou o otevřené rakve dotýkat, objímat nebo dávat polibky? Chtěl bych si sebou vzít látkové černé rukavice a desinfekci, jestli se nedá osobnímu kontaktu dotekem podání rukou a dalším objímání mezi pozůstalými nějak vyhnout. Byl tchán nemocný a tak mám obavy.

Sdělte své obavy manželce. Možná nakonec pojede sama, možná vymyslí nějaký způsob, abyste se mohl držet stranou.

jiofa

Vemte si respirátor, roušku a dezinfekci. Respirátory se již běžně nosí a dezinfekci "nenápadně" použijte. Tohle nikdo řešit nebude a vy můžete být v tomto ohledu klidný.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]