Vůbec mě nechápe

To zas tak nevadí. ale vrcholem bylo když jsem mu to jednou bez výčitek s láskou hravým způsobem sdělila, že to tak je, však úplné porozumění by byla nuda když se zase tolik neznáme. no, a on to zase pochopil nějak blbě celé zdá se mi. Jako bych byla semetrika co ho chce pérovat nebo nevim. Je fakt, žádala jsem ho ať je na mě klidně zlej nebere ohledy ale on asi ani to nepochopil zdá se a zlej neni úmyslně natož aby zlej byl nějak jinak tak já tada nevim, čert aby se v něm vyznal tak možná že on mě chápe víc než se mi zdá a jen já jeho nechápu?

Trápí mě to někdy. Nemám moc zkušeností s komunikací s lidmi a jde o můj první pořádný vztah, ale říkám si i jestli to neni vlastně biologicky zapříčiněné tím že on je muž a já holka. Jako jestli to není i věc pohlaví. Četla jsem o tom kdysi nějakou publikaci a že prý když žena řekne něco jako nikdy pořád nebo vždycky, tak muž to bere jako nikdy pořád vždycky prostě doslova. může to hrát roli?

Bohužel to asi nebude jen tím. Mám bez pochyb i různé psychiatrické diagnosy co způsobují potíže bez ohledu na gender, cítím se často ztracená, dělá mi problém vyznat se v okolním světě a ani to on moc nechápe řekla bych. ale jako ono to asi nejde moc pochopit, to zase mám pochopení pro něho v tomhletom. oporu z jeho strany cítím, to ne že ne, je tu stále pro mě a má mě rád jen že v té komunikaci se někdy míjíme mi připadá a pak mě to mrzí.

Jen sem se potřebovala vypsat.