Zamyslete se a popiste sve pocity, myslenky..

Vnitřní prázdnota, naučené stereotypy a přesto ... dám napít květině, vím jak se cítí, potřebuje vodu. Naruším stereotyp novou deskou, i když se bojím něčeho nového. Co se stane pak? Obraz rozjitří otupělou duši.

Na mě to právě nepůsobilo deprimujícím dojmem, ale takovým jakoby známým (to je nepřesné slovo, nechci aby to vyznělo jako osobně známé, ale takové jako když koukáte na starý obraz a přijde vám povědomý, i když víte že je to hloupost). Takové to "dodržuj řád a řád dodrží tebe" ale podané v extrému.

Hodně mě tam oslovily ty kontrolky... kontrolka v hlavě. Tohle musíš, blik. Tohle nesmíš, blik...

(líp by moje myšlenky vyjádřit nešly...) Nicméně slovy - Celou dobu jsem musela myslet na film Kruh, od příborů na řetězech mi hlavou běžely chudiny anorektické holky a ten obraz na zdi mi z dálky připomínal Munchův výkřik (zblízka už působil pozitivněji). Obecný dojem je obava ze sebe sama, ale ze všeho kolem taky, takže zbývá zase jenom to Já. Deprimující.

Prázdnota, obava z nového nepoznaného, šedost dne,

Vyvolalo to ve mně pocit že takhle se cítí hluchý nebo hluchoněmý lidé,kontrolka-zvonek.

Já jsem měla strašnou potřebu vzít sukně (které nenosím) do hrsti a utíkat. Zdrhat ze všech sil. Jedno kam.

Psycho...čím se dnes lidé zabývají...někdy si myslím, že už sem nepatřím...?

Nevím, jestli umělecké nebo amatérské-ale připomíná mi to stav šoku, šoku po nějakém hrozném zážitku, snaha utéct, žít jako stroj, jen to, co musím, nic zatím neřešit, jen přežít a jen ze setrvačnosti plnit běžné povinnosti, na nic nemyslet, nic neřešit - jen přežít

Hangáre, a co Vy? Mně by zajímalo, proč Vás to zajímá, jestli Vám nevadí se sem svěřit.. A co napadlo Vás?

Taky by mně zajímalo co tím chtěl básník říct .Dala jsem do překladače ten text a přijde mi to jako působení LSD na mozek :D.No jo no,prostý lid nikdy nepochopí génia .