Ahoj,napište někdo,kdo dělá práci jako pracovník v sociálních službách v domově důchodců,velmi by mě zajímala náplň práce.Vyčtený to mam,ale chci se dozvědět pravdu od někoho,kdo tu práci fakt dělá dennodenně,aby mi napsal realitu v každodenní praxi,upozornil na nějaké extrémy co se tam dějí,a jestli je člověk z toho vyšokovaný,když si udělá rekvalifikaci a pak nastoupí do práce,jestli to je fakt děsně náročný a v čem.Postřehy,každodenní realita.Budu ráda za vaše názory.
0x
Nemyslím to zle, ale vy tady mícháte jablka s hruškama. Myslíte sociální pracovnici nebo pomocníka v domově důchodců? Tohle mě napadlo, jak píšete o rekvalifikaci. Ono sociální pracovník už musí mít vzdělání, vyřizuje lidem umístění, důchody, spory s rodinou nebo řízení na úřadech. Ošetřovatel je něco úplně jiného. Co máte konkrétně na mysli?
0x
Ve smlouvě, než ji podepíšete, pečlivě ji pročtěte, budete mít uvedeno, do jaké funkce jste zařazena a co je vaší náplní práce. Tedy vaší povinností. Nepíšete, o jaký post usilujete. Každá funkce má svou náplň práce a tak se je zaručeno, že kuchařka nekoupe klienty a recepční nevynáší mísy. Každý dělá to, za co je placen a co podepsal ve smlouvě.
0x
Dcera než odešla na mateřskou pracovala 5let v ústavu pro nevidomé jako soc.pracovnice. Má střední školu sociálně správní obor soc. péče, 200h akreditovaný kurz pro soc zaměstnance-cena kurzu 13 000(platila si sama) v současné době má před státnicema na VŠ (bylo podle zákona nutné započít do 5let)pokud chtěla toto místo zastávat. Starala se o nástupy a výstupy klientů, platby, řešila pozůstalost nebo odúmrť, jezdila s klienty na úřady, vyřizovala ZTP.. vyplácela klientům na jejich žádost tzv. kapesné, v pátek nakupovala a roznášela nesvéprávným klientům co chtěli ( do 100 kč), Udržovala písemný styk s rodinou klienta a stále byla na nějakém školení,jezdila do rodin na soc. šetření, účastnila se dobrovolně- povinně akcí v ústavu konaných po pracovní době nebo o víkendu a podobně - to vše za plat 15000 kč.
nevím zda jsem pochopila vaši otázku ale rekvalifikace vám stačí tak maximálně na nějakého pomocníka (něo jako pomocná zdravotní sestra) a to bude vaše každodenní práce. Velmi si vážím lidí kteří v soc. ústavech pracují!
Přesně tak. Já jen doplním náplň práce všeobecného sanitáře (ošetřovatel) ať to má tazatel/ka komplet. Ráno přebalí, umyje pacienty. Zuby,obličej, učesat, umýt zadeček. Ti co jsou schopní, vysadí na "gramofon", invalidní vozík s dírou, aby vykonali potřebu. Pak rozváží snídani, nakrmí pacienty, buď lžičkou, nebo stříkačkou do hadičky v žaludku. Pak chodí ven s mobilními pacienty, ostatní obchází, dává jim napít, polohuje je. Pokálené, pomočené pacienty umyje a přebalí. Mezitím může dojít do kantýny pacientům pro vodu, popovídat si s těmi, kteří jsou smutní. Uklidí oddělení, tzv. povrchy, to uklízečka nedělá. Tzn. umyje desinfekcí stolečky, otře parapety, postele, uklidí stolečky. Oběd, roznášet podle diet, pak zase hygiena atd. atd. Je to náročné jak fyzicky, tak psychicky. Jen si někoho oblíbíte, tak vám umře před očima. 
Ale záleží na člověku, on ve vás i zůstane dobrý pocit, pokud v poslední chvíli toho člověka držíte za ruku a vidíte, jak moc je vám vděčný, že v tu chvíli není sám. 
0x
Mám známé kamarádky, kteří dělají v dom. důchodců jedna sestru a druhá sanitářku. Dělají skoro stejnou práci, akorát sestra dává léky a injekce atd, a bere větší plat, o dost. Jen vám můžu říct, že se namakají za 12 hodin dost. Sotva se dovlečou domů a padnou do postele, jak je bolí nohy.Dělají se tam soboty, neděle, svátky a noční 12ti h. směny. A to jsou mladý ženský, dalo by se říct, že zastanou dost práce, ty pr. důchodkyně už propustili, mají zájem jen o mladé, zdravé, silné lidi.
0x
Pracovala jsem jako pracovník v sociálních službách-přímá obslužná péče. Sice ne v domově důchodců ale v ústavě pro mentálně postiženou mládež. A doufám že takové zacházení s klientama jaké jsem viděla já nikde jinde není. Ale jinak je to pro člověka kterého ta práce baví dobrá práce kde se něco děje. Ale opravdu náročná. Hned bych se do takové práce vrátila ale s jiným zacházením s klienty.
janourecku o tom jak se zachází ve zdravotnictví nejen se starými lidmi ale i s těmi co jsou upoutáni na lůžko a čekají na každou pomoc, bych mohla napsat román. Ovšem není každá sestra stejná, já osobně měla nejlepší zkušenost s kluky co šli na náhradní službu. Myslím, že ti našemu zdravotnictví dost chybí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.