Nejste přihlášen/a.
2x
Mám ho už plné zuby...
---
Nechej toho trollovaní, je to trapné
2x
Pokud syn nemá základy víry v posmrtnou verzi bytí, můžete hovor přesunout na druhý pohled na věc.
Co bude po smrti se dozvíme všichni včas.
Ale ovlivnit můžeme jen to, co bude za našeho života.
Tak to mne překvapilo, představila jsem si osmileté děcko...To je citlivý věk, kdy se nabízí ještě něco jiného. Možná nešťastná láska, nejistota v orientaci, problémy ve škole, o kterých se bojí mluvit, skrytý konflikt s otcem, sourozencem...
Až vyleze, tak ho sprdnout, a pak léčba prací nebo sportem.
0x
Já dětem od malička občas říkala, že každý člověk může mít svůj názor a vidět to jinak, ale já si myslím tohle..
O smrti si myslím, že jde o odložení těla, také bolesti. Ale tělo jsme si dříve přáli, protože právě to nám umožňuje jiné vnímání. Je to jiná forma světa, můžeme vnímat doteky, něco vytvořit, to je zajímavé. A život se dá taky chránit tím, že si chráníme svou životní sílu. Ta se dá nejlépe chránit radostí ze života. Najít si důvod, proč radost mít. On člověk ale jednou potřebuje odložit své zničené tělo. Za čas si sám smí vybrat jiné, nové, a nebude na výběr sám, získá informace, aby rozuměl a má rádce. Vybere si znovu své rodiče, rodíme se do své skupinky lidí, potřebujeme se navzájem, takže není co ztratit. Umíme si své lidi přivolat k sobě.
Pravděpodobně jste narazili na nějaký jeho panický strach, který měl ukrytý, na ten by se měl podívat a zklidnit ho. Utéct před strachem nelze, útěk moc vysiluje, a zbytečně. Strach není dobrý rádce.
I já vyznávám to, co je tu již napsáno, žít přítomností. To má největší sílu a kouzlo.
Jestliže děcko odmalička chová nějaká zvířátka, která mu přirozeně časem odcházejí, tak nepotřebuje filosofické traktáty o bytí a nebytí, vědomí a nevědomí. Pochopí a přijme "koloběh" života.
Kdybych to vzala podle sebe, tento rozhovor o smrti s mámou by pro mne byl mojí utajenou prosbou. Mami nikdy mi neodejdeš, viď? Nezůstanu sama, nemůžu tě ztratit. A řeklo se něco, co zhoršilo spíše tento strach.
Tohohle strachu by mne nezbavili ani dva stářím zahynulí křečci, ani deset mrtvých rybiček. To se s touhou neztratit blízkého člověka nedá porovnat vůbec nijak. Mluvením o strachu by se strach zmírnit mohl.
Strachy si každý odstraňuje spíše metodou pokus, omyl. Našlapuje zlehka a zkouší, kdy to bolí méně a učí se věřit (v to, co strach oslabí), a zklidňovat. Dětské strachy často znají i rodiče. Vědí, že se o ně děti moc bojí.
V meditaci jsem před lety pronesla lživé tvrzení. Že kdybych prožila nějaký minulý život, pamatovala bych si to, teda žádné nebyly. Doslala jsem silnou energetickou ránu, upozornění na lež. Prý se stačilo zeptat, a mám počkat na správný čas. Pak se občas vzpomínky objevily. Lépe jsem pak rozuměla.
City člověka jsou nepřenosné, porozumět těm svým jsem musela sama, jako každý. Filozofie by mi asi nepomohly.
0x
Dobrý den, jestli jste fanatičtí katolíci, tak chlapec asi neunesl tu realisticky vykreslenou představu Pekla. Vysvětlete mu, že tam bude v dobré společnosti a ještě má i šanci uspět v Očistci a jít do Nebe. Zdravím!
0x
Co se stane po smrti, nelze "vymyslet".
V podstatě všechny představy o posmrtné existenci (jako opak neexistence v materialismu) se shodují na principu, že život po smrti závisí na životě před smrtí. Tedy že přijde nějaké vyúčtování a odplata v různých verzích příští existence.
Silný je třeba příběh Jamese Leiningera.
obr.: Ve tvém věku jsem na reinkarnaci taky nevěřil.
0x
To by mě taky zajímalo, zatím ale to nikdo nezjistil, tak si představuju, že NĚKDE nějaký čas člověk je a pak se znovu narodí. Ale to je jen moje pohádka. Podle mě to mají jednodušší věřící, ale já si to představuju takhle. A v 17 letech by syn měl tohle chápat, netrpí depresí? Tahle jeho reakce mi připadá velmi přehnaná, možná, pokud by se tím začal nějak intenzivně zabývat ba bylo vhodné se poradit s lékařem. Dnes to mladí mají náročné, nikde neslyší nic pozitivního a často nejsou tak odolní, jak si ladaskdo myslí.
0x
17 lety syn, jakou ma diagnozu? cs.wikipedia.org/...
Pokud je normalni, tak mu reknete pravdu, ze po smrti uz nic neni, je konec. Nebo mu vytisknete clanek cs.wikipedia.org/...
doplněno 04.01.23 12:00:
Myslim si, ze v 17 letech by snad temer muz mel byt nejak srovnan s kolobehem zivota - prinejmensim ze zakladni skoly.
To se dnes ve skole neprobira?
Tazatelka nikdy nebyla se synem na hrbitove za svymi pra/rodici?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.