Nejste přihlášen/a.
Vzpomínala jsem, jak táta, kterému jeho otec, stařečk, propil a prohrál v kartách grunt. V noci ho přivezli na trakači a on řval: "Stará, všecko sem prohrál, stěhujeme se." 7 dětí! se nastěhovalo do obecní pastoušky. Na Štědrý večer měli totéž jako ve všední den, brambory s podmáslím. Ale na těch bramborách byly škvarky. Děcka je vypivovaly do dlaní a pak, až byl klid, tak je cucaly jako "cokrlata", bonbonky, dobrotu.
Dnes dcera měla paniku v hlase, aby všechno stihla. Tak jsem měla krátký proslov. Žili jsme kus života skromně a na Štědrý večer muselo být obrovské množství jídla a cukroví. Dnes máme hodně a kvalitní jídlo po celý rok, takže nikoho jídlem, tedy i cukrovím nevyvedeš příliš z rovnováhy. Budeme šťastní, že jsme spolu, že máme skvělou rodinu. Ale že není dosolená polévečka nebo málo cukroví, to nikomu vadit nebude. Ale bude nám všem vadit, když budeš strhaná a děcka budou po sobě štěkat. Mám jeden žaludek a ještě citlivý, druhá babička též, děcka si vybírají, frfňají. Opravdu oceníme všichni klid a pohodu. Tohle vyměním za všechno cukroví světa.
@babkazov Tak to bylo jeste za Rakouska Uherska, s tou prohrou gruntu v kartach, ze? Podle popisu dedu nepamatujete.
Dnes maji byt vanoce svatky klidu a ne obzerstvi, a presto jsou obchody vzdy vymetene
Já měla dědu, byl z Ostravy a stařečka, ten byl z Hané. Oba pamatuji. Stařeček, ten co prohrál grunt, toho pamatuji, jak stále seděl v kuchyni na posteli, v bílé košuli, v bílých spodkách, šňůrky plandaly kolem kotníků, na hlavě měl černý klobouk, plival do nočníku a kouřil. Sekal si kopřivy na strojku, sušil je a pak kouřil. A mračil se, nemluvil. Bála jsem se ho. Právě jeho jsem, když jsem začela s počítačem, zadala do Gůglu a došla jsem do 1670 roku, kdy byl první zápis na faře o narození mého praprapra předka s tím, źe dva bratři došli ze Sibiře.
Pamatuji na malého, chundelatého koníka, ve stáji, prý z Ruska. A ten kousal každého, kdo se přiblížil.
Páni... to jsou událostě (jak by řekl klasik. Hrozně rád bych viděl ten zápis v pozemkové knize u převodu vlastníka toho prohraného gruntu.
Gotreku, jaká debta a kolik vzpomínek kolem otázky na cukroví Představte si, že mi mozek z té siláže, které se říká paměť, vyplavil vzpomínku na nějaké problémy, které vypluly po revoluci, kdy se nějaký úřad ozval tátovi, že potřebuje vyjasnit majetnictví kusu lesa. Vyplulo to s restitucemi.
Za mě je 11 hodně. My máme 3 druhy úlů, kakaové z mašinky, slepované ořechy, marokánky a linecké. Od kamarádů dostaneme další a ještě dcera dodá, tak to nebude tak málo. Dělám jen to, co si kdo objedná a sní se to. Dříve jsem dělala i výborné vanilkové rohlíčky, ale u nás to nikdo nejí a kvůli sobě to dělat nebudu.
Hmmm musím se stydět z cukroví mám zatím jen láhev Ryzlinku a půl láhve slivovice, to nejzákladnější - RUM - stále chybí.
pul lahve slivovice...
To se hned pozna povedene cukrovi, kdyz se chodi mlsat jeste pred stedrym dnem. A nejlepsi se uzdibuje hned pri peceni...
Jsem třetím rokem o Vánocích sama. Cokoli hodně sladkého není u mě na prvním místě. Upekla jsem vanilkové rohlíčky, protože to považuji za jeden z tradičních symbolů Vánoc. Od sousedů jsem za jakýsi dobrý čin dostala sáček kokosek. Snacha, která je sice amatérská, ale výborná cukrářka a peče ve velkém, přiveze krabici cukroví. Něco sním, něco skončí v mrazničce. Loni jsem pekla tři druhy, ale jen proto, že jsem šla těsně před Vánocemi plánovaně k lékaři a měla jsem pocit, že malý tácek s cukrovím se fakt dobrému praktikovi a sestře hodí předat. Z dětství si pamatuji situace, kdy se teta chlubívala, že má 24 druhů cukroví. To u nás nehrozilo. Maminku to chlubení asi dost deptalo. Smysl Vánoc není v kvantitě dobrůtek.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.