Nejste přihlášen/a.
Poraďte.. Jsem mladá, mam manžela a malé dítě. Jsme spolu skoro 3 roky. Už jsme se hodněkrát hádali a pak si to vyříkávali, že takhle to nejde, že se musíme snažit dělat věci jinak (být k sobě milejší a nevybuchovat atd.). Ale pořád mi dává další podněty, abych se na něj naštvala. Moc se o mně nesnaží. Vymýšlet téma konverzce musím většinou já, není to romantik jak bych si představovala ani na 30% ze 100%, je vznětlivý, rozčiluje se i kvůli docela maličkostem a ještě i před dítětem a dokonce mi i zalhal a to já nesnáším a on to ví. Vážně nevím, jestli jsem ve správném vztahu.
Když se ho třeba zeptam komu píše a komu dneska psal tak řekne konkrétního kolegu z práce a když si to pak ověřim tak mu včera vůbec nepsal
A pořád odbíhá k mobilu když třeba koukáme na televizi .. asi kontroluje hru, závislák.. prostě mi zalže i když se ho zeptam jestli mi říká pravdu.. Myslíte že už jít od něj když se nesnaží nebo dát jen pauzu a jít třeba k rodičům?
A co třeba jen popřemýšlet sama nad sebou a svým příspěvkem ke klidnému životu, naučit se být méně sobecká a víc tolerantní? Vážně zničíte rodinu jen proto, že muž, kterého jste si dobrovolně vybrala není dost romantik? Zkuste si napsat na papír pro a proti...do toho proti nezapomeňte na společné dítě, jeho city a potřeby, o které ho oberete, existenční potíže, status samoživitelky, nevypadáte, že byste to sama zvládla, když máte tak naivní představy, bude z vás další socka v řadě podobných.
Nechci omlouvat případnou nevěru, ale na druhou stranu Vy jste to, čemu muži říkají "stíhačka". Musíte si uvědomit, že muže Vaše zvědavost obtěžuje a to hodně. A když se zeptáte, komu píše, stejně už předem víte, že pravdu se nedozvíte. Tak proč se ptáte, proč čenicháte? Vaši rodiče z Vás budou mít /navíc s dítětem/ ohromnou radost. Žijí si už svůj život, své mají za sebou a najednou jim tam vpadnete Vy s dítětem. Připadá mi, že jste sobecká, vše chcete jen podle sebe a na ostatní se neohlížíte. Pokud chcete jít od manžela, najděte si pro sebe bydlení, ale ne u rodičů, těm nepřitěžujte, dopřejte jim klidný život. Žijte sama s děckem a budete moci posoudit, zda to bylo lepší s mužem, nebo bez něho.
Musíte si uvědomit, že vztah je třeba rozvíjet. A ne manžela poslouchat, kam volá a pak si to ověřovat. Takovou ženu by opravdu málokdo chtěl. A každý by ji kopl do zadku. Zkuste nejdřív zapracovat na sobě. Není všechno jen manželova vina. A když to bude nutné, najděte si podnájem a rodiče svou přítomností nezatěžujte. Ti si své oddělali, Vás vypravili do života, tak není důvod se k nim zase vracet. Jste dospělá, můžete o všem rozhodovat, najděte si své vlastní hnízdečko. Od rodičů jste už vylétla, teď je čas postarat se o sebe sama. Ne se vracet, jako vadné zboží. Jaga.
@babajaga Vy nevite, jaké mám rodiče, tak tady nepište, jak bych jim přitěžovala, protože tak to opravdu není. Možná to tak máte vy, ale já mám u rodičů vždycky dveře dokořán, kdyby se to k lepšímu fakt neposunulo. A jsem žárlivá, takže proto ty kontroly a dá se to dost omezit, avšak pořád se o to, co můj muž dělá budu zajímat, protože mi to není šumafuk a protože na to mam právo, jsme ve vážném vztahu. Každý má tohle nastavený jinak
Ale to je jen logické, že milující rodiče své dítě neodkopnou ale že má u nich VŽDY otevřené dveře! A to ani v případě kdy je je to bude obtěžovat.
Jste egoistka a stíhačka v jednom -být Váš partner tak jsem Vás již kopnul do zadele a vyhodil z bytu nebo v opačném klidně táhnul pryč od Vás a klidně i na ubytovnu! Nemá cenu Vám něco sdělovat či radit vy chcete totiž asi slyšet jen že on je darebák a vy že jste svatá,ale dle Vašeho psaní je to spíše víc opačně!
Prominte, ale docela mne zaujalo, jak manžela zpovídáte, komu píše a komu dnes psal, pak si to jdete nějak ověřovat? To mi přijde strašné a jestli v tom budete pokračovat, tak to váš manžel dlouho nevydrží.
Nejsem první ani poslední kdo si muže takto přihlídává. Je to proto, že tu důvěru v tom vztahu jsme neměli až takovou a kvůli mé žárlivosti. Klidně to přiznám, klidně to zkusím omezit, ale nepřestanu se o něj zajímat, mám právo vědět nejen že je na mobilu, ale co na něm dělá, když se mnou žije v jedné domácnosti a pořád tam něco ťuká
Jak to tu čtu, tak nevím, co si myslet. Já tedy své děti velmi miluji a do jejich svatby jsem je rozmazlovala a byla jim vždy k ruce, ale teď mají své životy a i kdyby se rozvedli a neměli kam jít, maximálně bych jim poradila, kde si mají co najít. A pokud zpět ke mě, tak leda na měsíc, než si zajistí jiné bydlení. Dostali k svatbě nějaké peníze, ne zrovna málo, mají bydlení, jsou zdraví a jsou svéprávní. A jejich rozmary typu "Manželka mi leze na nervy" jsou jejich věc, ne důvod k tomu, aby se mi znova nastěhovali pod mou střechu.
Je vidět, že jste hodně mladá. Pošlete ho k vodě... Ale chudák dítě, bude poznamenané doživotně. Najdete si jiného. Ale na 100% Vám mohu garantovat, že si možná budete říkat, že je to lepší, ale budou zase jiné mouchy na partnerovi... Opravdu nikdo nejsme dokonalý. Jde jen o to, jak případná "vada na dokonalosti" je nepříjemná tomu druhému, jak se s ní umí/neumí smířit. Jsem s partnerkou 20 let, taky mi vadí spousta věcí. A jí spousta věcí na mě. Ale víme, že se můžeme jeden na druhého spolehnout, i přes to, že si to občas vyříkáme i po italsku...
Pánové vesměs nejsou romantici. Někteří jsou v oblasti komunikace mírně natrvdlí. A málokomu se líbí, když je kontrolován, s kým si píše. Příchod dítěte vztah manželů dost poznamená. Někdy to vztah neustojí. Na vině je únava, jiné představy, nedostatek času. S rozvodem počkejte, ty vaše problémy jsou takové nijaké. Spíše se zaměřte na sebe a dítě, nechte manžela mlčet, když se mu nechce do konverzace s vámi, změňte k němu přístup. Vy na mě působíte jako stíhačka, co musí mít vše pod kontrolou. Nechte manžela svobodně dýchat a třeba se vám to v dobrém vrátí. Jo a nezapomeňte, že současná doba ke klidu nikomu nepřidává. Nebude třeba problém tady v tomto?
@slaisa - rozčiluje se i kvůli docela maličkostem a ještě i před dítětem a dokonce mi i zalhal... Vážně nevím, jestli jsem ve správném vztahu.
Věděla jste, jaký je, ale přesto jste si ho vybrala jako otce - proč?
Když se ho třeba zeptam komu píše a komu dneska psal tak řekne konkrétního kolegu z práce a když si to pak ověřim tak mu včera vůbec nepsal
Další proč - proč si myslíte, že máte právo si cokoli "ověřovat"? To se ptáte kolegy, nebo mu "jenom" kontrolujete mobil?
A pořád odbíhá k mobilu když třeba koukáme na televizi .. asi kontroluje hru, závislák
To jako, že "neplní manželskou povinnost", když s vámi nesleduje film, který ho možná ani nebaví?
Možná vám neříká pravdu proto, že má zkušenost s následky takového chování.
Ne vždycky se lidi projeví hned na začátku vztahu, někdy ani po několika letech a pak se změní a nebo vybarví.
Takže jsem fakt nevěděla, že bude takový a makový. Prostě jsem se řídila srdcem.
Mám právo vědět, co dělá na mobilu, protože mám ráda mít přehled o svém muži v těchto věcech a protože žijeme ve stejné domácnosti a taky mu vše říkám.
Jinak film ho bavil nechápala jsem, proč odbíhá často k mobilu, to by zkoumala asi každá žena, které záleží na tom, zda ji je muž věrný atd
Nikoliv, většina žen by mu řekla, pokud by jí lezl na nervy u filmu: "Co pořád lítáš, sedni si a vyřídíš si to pak. Nechceš kafe?"
Žádná lidská bytost není vaším vlastnictvím, ani manžel, ani díte, dikdo. Vlastnit můžete nějakou věc, ale ne člověka. Každá osoba má svoji svobodnou vůli. Ale je to vaše věc, když nechcete slyšet rady, tak se neptejte.
Pokud to nechcete skončit, tak si pauzu nedávejte, to vede skoro vždy k rozchodu.
Nepodezírejte a nic si neověřujte. Ženy k tomu mají skoly, já to tu svoji odnaučil tak, že kdykoliv se zeptala, kdo mi to píše, tak jsem jí odpověděl: "Ale zas nějaká milenka" a telefon nechávám válet po stole a pod, jestli chce, ať se podívá.
Romantik na 30%, to je po 3 letech zázrak. nemůžete čekat že líbánky budou celý život.
Hádky. Jsou běžné, ale nikdy nic neřeší. Nevybychovat nejde, ale jde se pak už dál nehádat, odejít každý někam jinam a počkat až se uklidníte. To trvá maximálně 2 hodiny. pokud s vámi nechce mluvit ani po 2 hodinách, tak už jen trucuje. neřešit "on to zavinil, tak on musí udělat první krok", blbost, on si totiž myslí pravý opak a pak nesmyslně trucujete oba. Neřeším čí je to vina, uklidním se a přijdu za ní. My když se pohádáme, tak většinou se za 2-3 minuty zase milujeme.
Tolerance. A k tomu patří i odpouštění drobných lží. Člověk, který nikdy nelhal neexistuje.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.