Souhlasili byste, že polední menu za 170 korun je směšně levné?

Nu z pohledu průměrné výplaty v Německu je to vskutku levné a může to vypadat směšné.

Z pohledu aktuální situace je to v Praze cena vcelku adekvátní.

Z pohledu hodnoty mé stravenky kterou mi zaměstnavatel z už tak vcelku směšných 90,- Kč snižil začátkem roku (v rámci úspor) na 70,- Kč, to už taková bžunda není.

To je tak, když někdo srovnává nesrovnatelné. Když máme směšné platy, musí být i nízké ceny. Minmální mzda je ekvivalent cca 650 Eur. Jedno kafe denně v Německu na benzínce je skoro třetina naší minimální mzdy. Však ať si zkusí restaurace zdražit polední menu třeba na 500.- , nebo klidně na 1000.- a uvidí, jak se lidi pohrnou .

By mě zajimalo kde jezdi ten patlal po německe dalnici že tam kafe stoji 6,80€ to je těch jeho 170 korun Jezdim denně po A7 a kafe tu bežně stoji od 2,70 do 3,90€

Pan Pohlreich se gastronomií živí,tudíž 170,- Kč považuje za směšné. Nikoliv my, potencionální strávníci.

Pokud bych měla důchod vyšší / příjem/ než 13 500,- Kč, neměla vydání za energie a mnoho dalších plateb na bydlení, tak by se mi to asi taky zdálo směšné. Takhle si vařím doma, kupuji v akcích a do zásoby, vůbec nic nevyhazuji, pouze kosti, a někdy pořídím oběd třeba za 30 ,-, někdy i kolem 100,-, ale za 170,- jsem neměla nikdy. Záleží na příjmech a stylu života. Taky by se mi líbilo občas zajít na nějakou specialitu do pěkné restaurace, ale nevychází mi to. A vždycky mě fascinuje, když někdo prohlásí, že s příjmem třeba 70 tis. + manželka, není schopný uživit rodinu s malým dítětem. Tak nemá mít hypotéku a platit třeba 30 tis. a nechodit běžně po restauracích. S mužem jsme taky občas zašli, jeli na dovču,nežili jsme ale nějak nad poměry, co jsem sama, tak to už nejde.

U nás standardní meníčko asi 125Kč, jedno lepší jídlo je za 145Kč, takže 170Kč v Praze - nemám s tím problém, cena mi přijde přijatelná... Vlastně to je docela levné, u mně to je za půl hodiny práce.

Přijde mi to jako akorát.

Ale oběd v restauraci přece nemůže být levnější než oběd doma. A za 170 Kč si dnes plnohodnotné jídlo těžko uvaříte. Takže má vlastně pravdu, je to směšné.

Včera jsem měla meníčko 120,- ve slušné restauraci ve městečku ve slezském pohraničí. Tak na naše poměry ta Praha se 170,- bude asi normál, poněvadž je tam všechno dražší.

Nám, co jsme si za studií v 70. letech v restauraci U slunce dávali oběd za 5,50 Kč /hejk na kmíně, brambory, citron/ a k tomu limču za 50 halířů, to skutečně drahé připadá. Ale ony i mzdy jsou už někde jinde. Zdražuje se energie, suroviny, obsluha, takže chápu, že ceny jdou nahoru. A vím, že toho hejka za 5,50 už nikde dneska nekoupím. Ten už mi uplaval.

Dnes jsme byli s manželem oba v nemocnici na předem domluvené kontrole. Potom na oběd do Globusu. Manžel si dal: vepřovou kotletu po maďarsku a hranolky. Za 109 Kč. Já smažený vepř. řízek, brambor. salát. Za 119 Kč.

Výhodou je, že se lidé sami mohou obsloužit, vybrat, co se jim líbí. V nerez vanách leží maso. Vyberu si sama kleštěmi pěkný řízek, dědovi pěkný plátek té krkovice. Hranolky a salát si zákazníci také nabírají sami, tak si mohu nabrat pěknou hromádku a nemusím čekat na to, co mi sami dají na talíř. Bylo to prima a myslím, že to nebylo drahé. Těch 170 Kč za porci je opravdu dost. Jaga.

Musím ale poznamenat, že jsme důchodci. Když je dnes průměrná mzda jednotlivce 37.500 Kč, naše dva důchody dohromady to stejně nedají. Takže jinak posuzuje dělník s minimální mzdou, nebo důchodce a jinak třeba manažer ČEZu. Ty nůžky se nám sakra rozvírají.

Takže co je pro mě velké vydání, to je pro nějakého pana politika či ředitele směšná částka. A z toho musíme vycházet.