Tlustá a šťastná

Není pravda, že kluci, kteří nechtějí chrasticí kosti, nejsou normální. Vnučka má kamarádku, která je na tom podobně, kluci měli o ni zájem,nebyla snad nějak silná, ale nebyla hubená,byla příjemná, dobře se s ní bavilo, kluky si vybírala, ale podobně v rodině jí všichni říkali, že má zhubnout a dnes je hospitalizovaná v léčebně , hrozně zhubla, nic nejí, úplně se změnila. Teď je rodina nešťastná, protože jí nijak nemůžou pomoct a pomalu ji ztrácí. Ten, kdo chce opravdu hubenou holku, ať ji má, ale hodně kluků vybírá podle něčeho jiného. Nemyslím, že holka musí být jako modelka - při 180 cm 45 kg , ale má být zdravá, klidná, usměvavá, spokojená, trochu sportovat . Určitě ti to teď sluší, snaž se setkávat s pozitivními lidmi, v případě, že ti nebude dobře, pomohl by ti lékař a ne takové řeči, co tu jsou přede mnou. Žádný kluk by nechtěl anorektičku, holku s depresí, to strašně ubíjí. sousedka se z přepracování a vyhoření dostala do deprese, za týden hubla 6 kg, dnes bere na depresi léky, po kterých zase hrozně přibrala a změnit nejdou, tak zase jí strašně málo a už bude mít do smrti problém. Buď ráda, že se ti povedlo zhubnout a pokud si dáš něco kalorického ne každý den, ono si s tím tělo poradí.

Jaká je v tom logika?

Když vidíme vyhublé zvíře (savce), kterému jsou viděž žebra, tak si řekneme, že je týrané hladem nebo nemocné. Když vidíme podobné zvíře, které je rozumně vykrmené, při těle, tak si řekneme, že je pěkné a zdravé.

U lidí, kteří jsou též savci, by to mělo platit stejně. Ale nějaký "chytrák" vymyslel, že u žen a dívek to bude platit opačně a stal se z toho celosvětový trend a finanční biznis.

A tak žena, která má postavu jako týrané nebo nemocné zvíře je považována za krásnou a zdravou, a ta která má postavu jako pěkné a zdravé zvíře je, z pohledu mnoha jiných, ošklivá a nemocná (ženám se za přirovnání ke zvířatům omlouvám) - je v tom nějaká logika?

To je na psychologa. A ještě nutričního poradce. Vy jdete z chybného do nesprávného! Jste nešťastná, protože spějete nesmyslným jídelníčkem k podvýživě. . Tělo se stále obnovuje, tkáně, buňky, krev...Musíte žít, pracovat, bavit se. A Vy zatím vadnete! Vám začínají chybět bílkoviny, minerály a vitamíny, pro tu obnovu, pro fungování,..Teď je ve hře Vaše zdraví, krása a psychická pohoda, tak se fofrem objednejte...

Možná bych si našel psychoterapeuta.

Proč jsi nešťastná? Tipuji, že s tím pocitem nemá nic společného jídlo! Musíš těšit toto- najdi přítele, nebo se zaměstnej, to velmi pomáhá, když se nudím ,tak jím, když nevím ,kde mi hlava stojí na jídlo ani nepomyslím. Nešvarem všech tlustých je, že neustále myslí na jídlo- je to závislost. Bohužel ! Když tloustnu. Musím jíst méně, když hubnu tak musím jíst více, počítání kalorií je na mašlí! Určitě si najdi lepší zábavu. Prostě změn myšlení - jsi štíhlá, tak jsi krásná, když jsi toho dosáhla, tak to nezavazuj! Já jsem tlustá, jo, nemám vůli, ale měla bych s tím něco provézt, proto hubnutí zdar

Na to je jednoduchá rada: Přestat žrát a začít normálně jíst. Před 5 lety jsem vážil 101 kg při výšce 178 cm. Zmenšil jsem porce, v práci přestal jíst polévky (stejně stojí za starou belu). Váha šla postupně dolů, nyní 88 kg. Ono, když se napráskáte, že se nemůžete narovnat, a děláte to pořád, žaludek se roztáhne. Zmenšíte-li porce, žaludek se postupně stáhne. Zpočátku je to těžké, pocit hladu mizí asi za 20 minut po najedení, ale zvyknete si. A taky se aspoň jednou za týden pořádně zpotit. Ne z polévky nebo hrůzou, ale z pohybu. Vyzkoušejte, vydržíte-li, uvidíte, jak Vám bude fajn.

Koko

Začít sportovat a jíst normálně. Kalorický jídla můžeš řešit tak že si před nima dáš odpovídající výdej energe, nejlíp dlouhou procházku. Pak z toho neztloustneš a můžeš být v klidu.

já bych chtěl tlustou holčičku