Nejste přihlášen/a.
Snídaně bílé kafe, někdo dokonce nalamany krajíc chleba v polivkovem talíři, někdo totéž ale v "kafáči", jinak běžné spíše chleba s máslem, sádlem ... čaj...Svátečni pak třeba kakao a k tomu loupák, doma upečená buchta - vánočka, mazanec...
Obědy asi brambory ,dost často třeba jen posypane červenou cibulkou a podmáslí,nebo volské oko, hodně jsme mívali čočku na kyselo, kapustu, ale jinak víceméně totéž co dnes akorát s asi menšími porcemi masa.Pže jsme měli králíky, tak dost králíčí v různé úpravě...
Večeře chleba (pečivo) čaj, sýr, občas párek,
Před padesáti roky? To je nedavno, nevidím žádný velký rozdíl, celý život vařím českou klasiku, to, co vařila moje mamka. Vlastně častěji připravuji ryby, z dětství si pamatuji jen kapra na vánoce a fille během roku.
Vzpomínám. V té době jsem chodila do školy. K snídani nám babička dávala chleba namazaný máslem a marmeládou. Domácí, rybízovou. Neměla jsem ji moc ráda. Proto mamka občas koupila v krámě meruňkovou. To bylo o něčem jiném. Jindy byl chleba s máslem a medem, máslem a taveným sýrem, paštikou. Nebo 2 vajíčka naměkko.
K pití nám babička vařila kakao. Občas přijela na návštěvu teta. Ta měla doma krávu, přivezla vždycky bandasku mléka. To kakao bylo potom o 100 % lepší. Babička sama ale snídala pokaždé jen bílou kávu, do které si nalámala krajíc chleba. A lovila to lžící. Byla tak zvyklá.
Vařily se husté polévky: hrachová, čočková, fazolová, bramboračka, gulášovka, jindy zase vývary s nudlemi či rýží. Nebo s krupicí a puštěným vajíčkem.
Druhé jídlo bývalo občas sladké, to jsme my, děti, měly rády. Lívance, palačinky, smažené vdolky, rýžový nákyp, balené buchty, žemlovka, ovocné knedlíky, kucmoch... Z masa býval obvykle králík, chovali jsme je doma. Maso se ale kupovalo také, i když se špatně shánělo. Milovala jsem rajskou, svíčkovou či knedlo zelo vepřo.
Ze slaných jídel dělávala babička dobrou koprovku s vajíčkem a bramborem, brambory na paprice, bramboráky, kterým říkala "kramfleky", nebo nádivku na celý plech, která se pak krájela na čtverce a jedla se s kyselou okurkou.
Masa bylo méně, než dnes, přesto se jedlo chutně a myslím si, že i zdravě. Na babiččinu kuchyni ráda vzpomínám, bala to vdova po pekaři, uměla vynikající koblihy, vánočky, domácí rohlíčky a houstičky. A i méně známé amprecle, nebo boží milosti. Hlad jsme neměli nikdy. Jaga.
Belo to podobny jako fčeléši jidlo.
Snidaňa: Namazané krajic, posepané šnitlichem nebo na vrcho plátek séra če šonke.
Oběd: Stařenka dávala do polifke nakrájenó omeleto. Na Ostatke se ledi nadžgale domácich kobleh. Svatomartinská hosa prakticke nebela.
Večeřa: Lehči jidlo, napřéklad řizek od oběda.
Z dětství si vůbec nevzpomínám na brokolici, kupovali nebo pěstovali jste v padesátých letech brokolici? Děda pěstoval mrkev, celer, petržel, okurky, kopr ale brokolici ne. Ani zřejmě nebyla na prodejnách.
Chleba + sádlo nebo máslo + cibule.Někdy kousek špeku.Kopřivová polévka.Obrok.Když bylo tak chycená ryba načerno.Brambory a kyska byl základ.Knedlíky - švestkové/meruňkové/borůvkové/malinové apod + např čočková polévka.Držkovka,domácí tlačenka...Nebo když to šlo,tak domácí nudle a byla polévka kuřecí.Když se umělo,tak i srnka nebo čuník nebo divoký prasátko.Pejsek,kočka,veverka.Neumřel jsem a žiji dodnes.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.