Nejste přihlášen/a.
Nevím komu bych se s tím svěřila, ale začala mě trápit jedna věc.
Loni na přelomu března jsem nastoupila do nové práce a dostala jsem o 4 roky mladšího kolegu (oba jsme mladí). Zpočátku jsme spolu fungovali jen jako kolegové, ale postupem času jsme si na sebe zvykli a stali se z nás skvělí přátelé. Nikdy jsem takového kolegu neměla, tolik témat, společných koníčků, stejné smýšlení, stejný humor. Naprosto stejní lidé, nikdy jsem nikoho takového nepoznala. To samé tvrdí on o mě. Z práce se pro mě stala zábava. Spřátelili jsme se na takovou míru, že ten člověk se mi zaryl do srdce (přátelsky).
Problémem je jen jeho přítelkyně, na mě od samého začátku žárlila a zakazovala mu o mě i mluvit. Začlo to tím, že po práci neustále vyprávěl, co bylo v práci a přitom zmiňoval mě.
Takže přátelství bylo vlastně jen pracovní a nikde jinde.
Jenže do té doby jsem neměla nikdy žádný takový pocit, jako mám teď.
Nastal zvrat a to takový, že dal výpověď a přešel za lepší prací, kvůli přítelkyni a odstěhoval se za město.
Hrozně jsme to prožívali a když odcházel, tak jsme oba plakali a loučili se, jako by to bylo naposled, co se vidíme.
Neuběhl ani týden a volali jsme si. On mi volá. Já nikdy sama nezavolám.
Volá mi co dva dny a povídáme si třeba 3 hodiny.
A když není jeho přítelkyně doma, tak si zavoláme i přes skype abychom se viděli. Ze začátku říkal, jak mu chybím, že to teď nezvládá v práci s jinými lidmi a že mu to všechno chybí.
Je to fajn, že jsme stále v kontaktu.
Po třech týdnech přijel, když měl volno a překvapil mě v práci, přivezl květiny a oba dva jsme se na sebe vrhli, jako by jsme se neviděli 10 let.
Beru ho jako kamaráda, nesnažím se v tom hledat něco víc.
Jednou mi řekl, že jsem hezká holka, pak ale v různých debatách mluvil o svých typech a já se zasmála, proč není se mnou a on řekl, že já ten typ uplně nejsem (což je pravda). Jenže ani on není můj typ.
Akorát prostě to všechno postupem času, jak se na sebe těšíme, voláme si, políbí mě na krk když mě vidí, pláče, když se vidíme. Nevím, co si myslet.
Poslední dobou přemýšlím nad tím, jak by to bylo krásné, kdybychom byli spolu. Jsme stejní, ve všem, neskutečně si rozumime, oba dva nevypadáme k zahození.
Ani můj typ není, ale něco na něm vidím a věřím, že i on na mě.
Jenže problém je ta jeho přítelkyně, věčně na ní nadává, ale pak vlastně otočí. Jsou spolu 8 let, mají už i svůj dům, život.
Není člověk na podvádění, nikdy po mě nevyjel, ani slovně nebo jinak.
Asi je to planá představa něčeho, co se nikdy nestane. Vlastně ani nevím, jestli jsem zamilovaná nebo je to jen to, že ten člověk pro mě hodně znamená. Jsem z toho smutná.
doplněno 17.03.22 14:14: Na druhou stranu jsem měla něco s jeho bratrem, oba jsme se tomu zasmáli, že by mě už musela jeho přítelkyně přijmout do rodiny, kdyby to vyšlo. Jen dodatek. Takže vlastně třeba v tom opravdu nic není.
1x
Je s přítelkyní 8 let a nejsou tam děti. Už to je doba riziková. Přechozeno. A sedmý rok bývá kritický...A je mladší o 4 roky než Vy. Tak tipuji, že jemu bude kolem 25 a Vám táhne na 30. Když se loučíte pláčete. To je jak z ruské romantické literatury 19.století.
Zapněte rozum a dejte si pauzu s telefonáty i setkáními! Je možné, že tam to padne. Partnerka to nemusí ustát. Pak bude na něm, zda se ozve. Teď ale couvněte!
Jedno Vám garantuju. Až ho budete mít jistého se vším všudy, Váš cit ochladne.
1x
Pán je kujón. Má přítelkyni už 8 let, mají společný dům, společný život. Ale manželství to není. Proč? Pán si asi nechává volná zadní vrátka, aby se mohl angažovat, kdyby mu přes cestu přeběhlo něco slibnějšího.
A tak Vám vesele maže med kolem pusy a Vy mu to baštíte. Asi jste taky už nějaký rok po rozpuku, mládí odchází a tak toužíte zakvoknout. Ale podobného vykuka jen tak nedostanete. A pokud ano, tak jen na pobavení - a pryč. Bude z toho jen rozčarování, v horším případě i ostuda.
S Vámi se jen tak pobaví. S tou družkou má společný dům. Uznejte sama, co je pro něj víc, co ho drží? Flirt nebo společný majetek?
Navíc jste "něco měla" s jeho bratrem. Takže jste už ozkoušela půl rodiny, ještě zbývá tatík. A možná dědeček. 
Proč jste nezůstala u toho bratra, pokud byl nezadaný? A proč zkoušíte dalšího z rodiny?
Opravdu, jak v závěru rozumně píšete, v tom nic není. Jenom se nudíte. Najděte si partnera svobodného, bez družky, pokud možno i bezdětného a uvidíte, jak se to bude vyvíjet dál. Takhle mi to opravdu připomíná parodii na telenovely: "Chozé nepřijel." Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.