Nejste přihlášen/a.
Nevážit si takových věcí bude jen někdo. Jiný si téhož dostupného váží celý život. Jinak je samozřejmě naprosto přirozené toužit po něčem co nemáme a netoužit stejně moc po tom co už máme (taky proč? Když už to máme). Například ženy mají zejména v mládí nespočet sexuálních příležitostí zatímco u mužů je tomu v mládí v průměru opačně. Proto se mylně tvrdí že ženy sexují méně než muži. Představte si to tak že má muž k dispozici jeden čtvereček jednoho typu čokolády měsíčně zatímco žena má každý den dostupných desítky kg nepřeberných typů, chutí, vůní a barev čokolády. No uznejte - bude chtít žena každý den to čeho už má plné zuby a čeho se válí i přímo na ulici tuny? Taktéž je nespokojenost a touha po něčem novém a dalším matkou pokroku. Má to i své stinné stránky: například si někteří neznalí mysleli že když zvolí pana AB tak ten tu udělá pořádek a nebude chtít dále kšeftovat - má přece už sám dost, že?![]()
Tenhle "hon za lepším" chápu jako přirozenou vlastnost člověka. Asi opravdu každý by chtěl to, co ještě nemá (pokud mu dané "to" přinese radost, či zkvalitní dosavadní život) a klidně se vzdal něčeho, co již má, ale radost mu už nepřináší.
,, A jde to vůbec potlačit tak, aby se to nestalo?" - jde i nejde. Podle mě je třeba důležitým faktorem pokora, skromnost (těch vlastností bude více, doplňte mě).
Příklad: Skromný člověk nepotřebuje novou střechu, když mu ta původní stále dobře slouží a nezatéká do ní. Pokud ale za tímto skromným člověkem přijdete s tím, že mu ji zadarmo vyměníte, minimálně bude váhat, zda-li na to přistoupit.
Obecně si ale myslím, že jde o hormonovou záležitost, pokud např. člověk stráví 2 týdny v práci, aby si mohl koupit dražší, novější telefon (ten co má už půl roku mu nedělá radost), je to buď chorobné hnaní se za lepším, nebo třeba hnaní se za obdivem/závistí ostatních, oboje má pořád co dělat s hormony "odměn".
Vy jste sice psal/a o těch zdravějších jedincích, co se snaží především naplnit "základní potřeby" - nejdřív malý byt, pak větší, nakonec dům. Tady jde podle mě o hon za svobodou, což je ale ve výsledku stejně o pocitech a hormonech "štěstí a odměn".
Na druhou stranu, je určitě fajn, pokud má člověk nějaké "zdravé cíle". Je to určitě lepší, než nemít cíle žádné.
PS: Máte zajímavé (pěkné) otázky!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.