Mám problém v hlavě, nebo jinde?

Mně to nepřipadá tak složité udržet pořádek. Uklidíš pokoj, každá věc má své místo. Vezměš třeba knihu, po čtení jí nehodíš na poslel, ale pokud jí držíš v ruce si nahlas řekneš, kde máš knížko své místo? A uklidíš jí odkud jsi jí vzala. Takto jsem učila svá vnoučata, jistě 100% to nefumguje. Jsi o moc starší, více chápeš bordel od uklizeného pokoje, tak to dáš. Odměnou ti bude bezva vztah s mamkou, možnost pozvat kamarádku a nemusíš u toho fňukat, tím nic nevyřešíš.

Prý to jsou umělecké typy, co mají tento problém. Mají více nedokončeného, více rozdělaného, tisíce nápadů a k nim plno materiálu na pracovním stole. Jak je chytne "múza", nechají oblečení na židli, vyžehlí a už to neodnesou, vytahají knihy a už nevrátí.. Pak by to bylo něco v hlavě, takový trochu chaos z přemíry řešeného.. Možná to akcentuje v hormonálně rozjitřených obdobích, jako puberta, kdy se člověk tak trochu hledá. Ale pořád ty dispozice jsou v genech a ani výchova moc nezmůže. Mám dvě dospělé děti a každé na opačném konci spektra. Jeden je " umělec" jako Ty, druhý je dost na pořádek a má stále uklizeno. Zabývala jsem se grafologií, i z písma se to dalo vyčíst. Samozřejmě, že když si to uvědomuješ, tak uklízíš, možná i ráda. Ale zase a znova tvoříš ten chaos. Únava hraje též roli.

..

To znám, vyklidím nějakou skřínku nebo kout, pěkně urovnám, pak se na to chodím koukat, ale za pár dnů je to zase rozbordelené tak, jak to bylo před úklidem. Mám takový tvořivý koutek pro různou uměleckou činnost, tam nemá cenu uklízet, dokonce to tak musím mít.

Tak, jako existují tzv. ranní ptáčata a potom sovy, existují rovněž lidé "sterilní" a bordeláři. Obojí je v extrémech špatně, řekl bych. Taky se mi ještě nepovedlo mít naprostý pořádek v pokoji. Paradoxně mám nejen snahu, ale i vizi a chtíč, aby to tak bylo, ale toho perfektního pořádku prostě ne a ne dosáhnout. Osobně tedy úklid - spíše roztřídění věcí na své místo chápu jako dlouhodobý proces, který u mě trvá již pár let. Pokaždé se někam posunu, ale k dokonalosti to má stále daleko. Vlastně je to dost podobné jako rčení ,, čím víc vím, tím víc nevím", doslova. Čím více věcí mám uložených na "svém" místě, tím více mě napadá možností, kam je uložit lépe. A co opravdu miluju, je když něco schován/uložím a druhý den to potřebuju :D K otázce: Ano, může to být pro někoho "problém" v hlavě, já bych to spíš nazval "nastavení v hlavě". Sranda je totiž v tom, že pokud je tohle pro někoho "problém v hlavě", potom má každý svým způsobem problém v hlavě, ať už je to ten "sterilizmus", bordelářství, či právě ta nekonečná snaha (úchylka? :D) dosáhnout perfektního pořádku. A dnes velmi moderní tzv. minimalisti jsou podle mě také tak trochu "nemocní v hlavě" úplně stejným způsobem, jako ti, co mají problém cokoli vyhodit (pozor, nepopírám jisté výhody a pozitivní vliv na psychiku při obklopení se co nejméně věcmi, zároveň nepopírám vliv spousty věcí kolem nás na kreativitu a tvůrčí činnost).

Jestli chceš opravdu razantně uklidit/protřídit věci a dát nepořádku systém, je nejlepší si dát jednoduchý cíl a hlavně té jedné určité skupině nalézt pevné místo, kde vždy budou. Např. knížky vč. časopisů, sešitů, učebnic na jedno místo.

Ještě stručněji: představ si, že máš na zemi rozsypaný hrách, fazole a čočku. Než se zabývat každým jedním kouskem zvlášť a přiřazovat ho ke kupce bokem, zaměř se pouze na fazole. Pak se zaměříš na hrách atd.

Ale pokud jde o to, že máš v pokoji večer talíře z oběda, nebo kelímky od jogurtů atd. tak to by mohlo souviset i se soustředěním.

Jsem starší pán a zas bych to tak neřešil. Udržet pořádek je stejná dřina jako pracovat, učit se. Život není statický a pořád se něco mění a přizpůsobuje. A čím víc zájmů, věcí, více rozpracovaných aktivit, tím víc energie to stojí. Taky mám rád pohled na pořádek, ale zároveň jsem dost tvůrčí. Možná taková chlapská rada pro okamžitý účinek- zavři bordel do skříní a naházej ho do šuplíků. Nedělám si srandu, opravdu uklizeno mám jen na povrchu.

Nic si z toho nedělej, já už to vzdal, bordel jsem naučil ignorovat a nějak s tím žiju, bohužel moje mamka vidí bordel i tam kde ho ani já nevidím (asi má halucinace :D). Uklízet nemá cenu když se ty věci stejně za chvíli objeví v chaosu tam kde byly před úklidem, je to jen zbytečný výdej energie to uklízet. Rifle nechávám přehozené přes židli, stejně to nemá cenu je schovávat do skříně když si je stehně na druhý den obleču (jako každý den). Já si aspoň pamatuju kam jsem co položil a mám vše na očích a nic nemusím hledat ve skříni. Mám v tom svůj specifický systém, který mamka nechápe.