Nejste přihlášen/a.
Příspěvek na chod domácnosti samozřejmě ano.
Kdybych měl po své přítelkyni chtít platit za bydlení v mém domě, hanba by semnou mlátila o refíž . V tom případě byste jí měl platit za to, že Vám třeba uvaří večeři.
Blbá situace...Ale všichni se tu navážíte do pána ale že její fotřík ho kasíroval 3 roky za nájem už nikomu nevadí.V mém domě bydlí ve spodním bytě dcera s přítelem a nikdy ! by mě nenapadlo říct si o to aby on platil nájem (energie si platí spolu to je jasné).Hanba by mě musela fackovat.
At to udělá pán jak je tu psáno at to nepojmenovává nájmem to zní hloupě ale slečna až začně mít příjem at přispívá na domácnost hotovo.
Nebo at ten vyčuranej fotřík jí tech 250 tis co zkasíroval dá dcerunce na kuchyn
Ale já z otázky pochopil, že tazateli nejde o příspěvek na chod domácnosti (jídlo, voda, elektrika, topení...ten je samozřejmý), ale o platbu za to, že tam přítelkyně bude bydlet a tím mu bude přispívat na jeho hypotéku. Tedy klasické nájemné v pravém slova smyslu (proč to nazývat jinak?).
Že platil nájemné jejímu otci je věc jiná (ponechme stranou morální stránku věci) a nemá to s tím nic společného. To jako že když od něj její otec vybral 250 tisíc (mimochodem to platil dobrovolně), on to teď bude chtít vrátit po přítelkyni? No to snad ne!
Už jsem to tu jednou napsal - v takovém případě bych na jejím místě zapomněl, že nějaký přítel existoval.
Já jsem to zase pochopil opačně.Pán prostě chce aby slečna až bude mít přijem přispívala na domácnost.Je to jen slůvkaření.Jak to pojmenujeme je uplně jednoJestli je to na elektriku,toaleták,brambory párátka nebo na vodu není podstatné.Jsou to peníze do rozpočtu a chodu domácnosti to uleví.
Pokud někdo honí slůvka a nazývá to hypotékou nebo nájmem je jeho problém.
Přesně já to živě vidím u Vás a uplně Vás chápu.
Slečna pardoon mladej fracek nemá páru hodnoty práce a koruny.Tak coooo proč by si něčeho vážila a chovala se k tomu opatrně.A ještě si poručí drahou kuchyn.Až bude makat a pozná jak se vydělává koruna tak s ničím bouchat už nebude.
jana222 - vy máte tedy výrazy, jak kdybyste bydlela s nimi. Dejte se dohromady s "majitelem realit", hodili byste se k sobě.
@tabletka jaké výrazy? Myslíte "fracek" a už vubec nechápu toho majitele realit.Jste nějak mimo.Jinač ten Váš příspěvek a myšlenka "že on jí bude platit za to když mu dá..." To je kandidát na nejhloupější názor a nápad týdne.
Endorasi, máte v hlavě bordel, já žádnou vnučku nemám a brečet sem fakt nechodím. Teda nad vámi bych brečela, to je fakt.
endoras - Tytulek otázky - Nechat si platit najem?
... o kus dál pak - Ne, nechci po ní najem, nýbrž opravdu jen prispevek na chod domácnosti.
Aha, tak si ujasněte, o co Vám vlastně jde! Předejte tím mnoha rozporným dohadům a ušetříte čas mnoha odpovídajícím.
To je to co jsem psal Vy řešíte slovíčka a drží te se toho pevně...Kdo si normálně v klidu přečetl vlákno tak jasně pochopí že pán nechce nájem (špatně se vyjádřil) ale jde mu o skoro až symbolické přispívání do domácnosti.Nejde o žádnou závaznou a definovanou částku.Aby se slečna trochu přičinila.Ale neštastně naspal "nájem" a dost se lidí se toho chytlo...Jak politici v debatách.
Pro mne byla nejlepší varianta vše na půl. Jídlo, nájem, služby, drogerka... Hypo bych si platila sama.
Tazatel nebude platit žádný nájem, bude bydlet ve svém domě. Uvažuje o tom, že z přítelkyně udělá svou nájemnici. Být já na jejím místě, udělal bych z něj v tom případě přítele bývalého.
"Budu platit hypo 50% příjmu"
A co to s tím má společného? To je Váš problém. I kdybyste platil 100% svého příjmu, budete platit za svůj dům (nikoliv společný), takže je snad logické, že to budete platit Vy. Proč by měla přítelkyně platit za něco, co nikdy nebude její.
Možná máme rozdílný názor na to, kdo je to "přítelkyně". Pro mne je to blízká osoba, se kterou je mi dobře, jsem rád, že můžeme být spolu, v ideálním případě ji miluji a obětoval bych pro ní třeba i pravou ledvinu. Určitě by mě ani nenapadlo na na ní vydělávat jako na běžném nájemci.
Já jsem takhle žila v jedné své životní etapě / 28let/. On platil splátky na dům, když dům byl jeho, energie, vodu odpady a provoz auta. Já zase veškeré potraviny, drogerii, domácí potřeby a vše do domácnosti . Ale především jsem si tam hodně odpracovala - denně jen ze svého nakupovala, vařila, vypěstovala i odchovala na dvorku / kachny, koza, králíci, slepice, záhony, brambořiště, ovocné stromy a keře a následné zpracování /zavařování byla především moje práce.
Asi je dobré s hodně dobrými přáteli sednout a prodiskutovat to za jejich účasti. Ti tam budou nejen jako rádci a zároveň takový katalyzátor, aby to nesjelo k hádce a vyčítání.
U nás to tak vyplynulo a oběma to vyhovovalo, že jsem se v těch činnostech našla a bavily mne. Oba jsme měli podobné příjmy.
Pán to nemyslel zle a podle mě není ani žádný škrťa. Jen uvažuje realisticky. Přítelkyně s ním bydlela a on vše platil.
Teď by jen chtěl ten vztah narovnat, když už bude ona taky vydělávat. Takže ANO, nechat si platit. Říkejte tomu jak chcete, jen ne hypotéka. To by po rozchodu mohla chtít vrátit. Prostě příspěvek na chod domácnosti. Čili elektro, voda, topení aj. aj.
Dobrá poznámka. Ona nebude platit hypotéku, ale příspěvek na bydlení. Jako jakýkoliv nájemník.
Třeba 2000 - 5000. Podle toho, jak bude nakupovat jiné.
A bude ona platit za intimnosti? Co je to za blbost? Manželé se také podílejí na chodu domácnosti společně. Tak proč by přítelkyně něco nepřispěla? To jako energie, voda, služby se berou ze vzduchu?
Manželé mají společný majetek, takže když se jeden cukne, neodejde ten druhý s holým zadkem. To se mohlo klidně stát tazateli tam, kde dosud bydlí...
Já osobně bych tedy před přestěhováním trvala na svatbě a přepsání půlky domu na sebe, pak společný účet, náklady oba společně, po dobu mateřské (a bylo by jedno, kdo na ní je, zda matka nebo otec) by druhý platil více.
Takhle jsme to měli my a naši rodiče atd. a fungovalo to naprosto dobře.
On dobrovolně někde bydlel a něco platil, jak si to vyjednal, tak to měl. Teď holt nastal čas na nové vyjednávání. Ale nyní je ta žena v horší pozici a jak to vidím, nastane brzo čas, kdy jí to bude vyčítat a otloukat o hlavu. Buď je velkorysý, vidí, že nastává nový čas soužití nebo je to fakt škrt (ale může to být i tak, že ta žena je vyčůraná, neznáme ani jednoho). Tohle bude zatěžkávací zkouška vztahu.
Tak já bych trval např. na tom, že jestli chce barák napůl, tak doplatí půlku z toho, co jsem investoval do domu já. Pak můžeme platit hypotéku napůl.
A on doteď platil nájem jejímu otci. Platil za stavbu baráku a teď nemá být škrt a má být velkorysý? No poteš...
Nemusí být velkorysý. Může ji nechat plavat a ve svém domě si to dělat sám. I v té nové kuchyni, když bude chtít. Tohle si měl promyslet před těmi třemi lety.
Tak upřímně, po přečtení všeho jsem dospěla k názoru, že tento vztah už "mele z posledního". Neprodlužujte agonii a udělejte chirurgický řez. Přítelkyně má kam jít, neboť má přece k dispozici byt svého otce. A docela by mne zajímalo, jestli by po ní její otec chtěl také nájem. A je docela možné, že její otec byt raději pronajme cizímu, který mu nájem platit bude, a dcerunka bude zase zadarmo bydlet u Vás a ještě si bude poroučet, co všechno máte Vy za své peníze koupit a pořídit. A to už se Vám evidentně začalo "zajídat". A to docela chápu, protože kdyby u mne bydlel nějaký přítel, který by mi přispíval pouze na jídlo a energie a přitom by mi tady devastoval moje spotřebiče a řezal nožem potraviny přímo na pracovní desce linky, a a tak dál, tak má teda kufry zabalené docela rychle, protože bych se ani nobtěžovala dospělému člověku vysvětlovat, že tohle se nedělá a okamžitě by u mne ztratil veškerý "půvab". Ani náhodou bych si neničila nervy a nepřemýšlela nad tím, jak ho donutit, aby se choval jako člověk a ne jako prase ve chlívku. A jestli bude někdo namítat, "a co ta láska" tak odpovídám, že do takového chlapa bych se nezamilovala, protože chlap mi musí něčím imponovat a musím mít důvod k tomu, abych si mohla vážit a že do takového trouby bych se zamilovat ani nemohla. A člověka, který by se choval tak jak popisujete, bych ve společné domácnosti nesnesla ani jako nějakého kamaráda, který by mi na domácnost přispíval.
Já to vidím po staru. 1. Bydlíte spolu "nadivoko". Jedno jestli u rodiče nebo v novém, rodinu zatím nemáte naplánovanou. 2. Partnerka po studiu asi nebude mít závratný plat, zatímco vy jste zřejmě pracovně zaběhnutý dobře. 3. S výhledem, že půjde partnerka na mateřskou - a nebude tudíž brát nic - se zřejmě neztotožňujete. Zřejmě vám v té extrovní kuchyni něco občas navaří...atd.
Nejsem proti dohodnutým sňatkům, ale tady vidím pro oba "zadní vrátka =... "nejsme svoji a barák je můj"..., a co když: vlečete budoucí mámu svých dětí tím stěhováním do patriarchálního otroctví ? To doporučuji partnerce prověřit. Třeba i s pomocí táty. 50% českých manželství se rozvede, mně toto kamarádství připadá jako rozvedené předem.
Takže vám bude splácet kuchyni a až ji vykopnete, tak si ji vezme s sebou nebo co?
Kristepane, dneska jsou teda lidi
Chtějte po ní příspěvek na domácnost, měsíční výdaje a na nájem zapomeňte. To si vezměte domů do SVÉHO domu někoho, kdo není váš přítel/přítelkyně, ale nájemník.
zajímavá diskuze, tady je vidět že platí co člověk to názor není nad to si určit pravidla předem, jsem rád že jsme to tak s přítelkyní udělali dávno, před skoro 10ti lety když jsme si pořizovali s holým zadkem naše první bydlení na úvěr.
můj názor je takovej, že jí klidně napal půlku splátky hypotéky a bez výčitek tomu říkej příspěvek na chod domácnosti či co. no a jestli ta koc nestojí za prd, tak s ní budeš dlouhý desetiletí, možná si ji i vezmeš, a pak nastane čas na řešení přepsání části domu na ni.
jestli se jí to nelíbí, může šupem zpátky ke svýmu papínkovi, kde pravděpodobně bude taky platit "příspěvek na chod domácnosti", a můžete se vídat, navštěvovat, nebo bydlet týden u tebe a týden u jejího táty
Já bych nejdříve požádala o ruku.
A tím se vše vyřeší. Peníze budou společné, vše, co oba vyděláte, se dá na jednu hromadu a budete společně hospodařit.
Však proto jste stavěl a chodil s přítelkyní, abyste založili rodinu.
Pokud budete odmítnut, tak budete zatím bydlet každý ve svém a budete se jenom scházet jako milenci.
Nestěhovala bych slečnu do svého.
Obávám se, Vaše situace je dost komplikovaná a sestěhováním do nehotového domu se zkomplikuje ještě více.
Víte, co já tam vidím, lépe řečeno nevidím? Žádnou vstřícnost druhé strany.
Vy jste platil, kupoval a zařizoval a od nich nepřišla žádná nabídka?
Docela se o Vás bojím, že tohle nedopadne dobře.
--------------
Jinak samozřejmě, pokud by bydlela u Vás, tak náklady na živobytí a provoz by měla nabídnout ona první. Ne, abyste o tom začínal sám, to je přece běžné, jinak to je vyčůranost a Vás to staví do pozice právě toho pana domácího. A když jste partneři, tak by tohle mělo fungovat jinak.
"Víte, co já tam vidím, lépe řečeno nevidím? Žádnou vstřícnost druhé strany"
No ono by možná neškodilo znát také názor oné druhé strany. Nezřídka se totiž stává, že je všechno vlastně jinak.
magdon - Možná máte pravdu, rodič nechává své dítě bydlet zadarmo. Kdyby pronajímal cizím, tak se dostane na jinou částku, dvojnásobnou. A nevíme, jak velký je byt.
Nájmy jsou mnohde v Praze i za cenu 15-16 000 Kč.
Tedy tazatel platí tak polovic.
Možná je jenom otázka špatně zformulovaná, jak už tazatele opravují jiní.
------------------------
Druhou stranu asi neuslyšíme, ale takto to je v každé otázce, vždy se ptá, jenom jedna strana.
Nemůžeme předjímat, že to je ve skutečnosti jinak.
Bylo by ale jistě zajímavé sledovat, jak se v reálu domluví.
Takže za mě: chcete říct v páru, tak jako pár musíte fungovat. Vy i ona přinesete (obrazně) výplatu a všechny vaše peníze podělíte na provoz domácnosti ( elektrika, voda, plyn, potraviny, drogerie) + něco každý na osobní útratu. Část bych dala stranou na nutné výdaje, či spotřebiče do domácnosti.
Neporadím, neb sama nevím.
Jsem vdova s 16 letou dcerou. Bydlím u přítele v Praze, v jeho bytě. Byt je jeho (součást malého družstva o 4 domácnostech), na pěkném místě. Platím mu "nájem" 5.000Kč/měsíc. Kupuji potraviny a drogerii na údržbu domácnosti. A "drobnosti" navíc...povlečení, např. potahy na sedačku... Koupila jsem sušičku.
Plat mám na Prahu ne moc velký (28tis čistého). Na dceru pobírám sirotčí důchod.
Přítel platí energie, benzín, příp. opravy auta. Plat má cca o 10tis vyšší, než já.
Nevím, jestli je to fér, ale když se ozvu, jsem poslána do patřičných mezí, že jsem v Praze a že za 2 osoby to není vůbec mnoho...
Nemám už ani rodiče, ke kterým bych se případně uchýlila.
Nechci se litovat, spíš si jdu pro názor.
A proč by měl ten přítel všechno hradit sám?
Problém je v tom, že dneska se lidé nechtějí vázat manželstvím. U starších /vdovců, rozvedených/ to chápu. Manželstvím si prošli a na stará kolena už znova nechtějí. Ale horší je, že se do manželství nehrnou ani mladí. A když přijde děcko, ze slečny je hned "samoživitelka." Jistě, živitele má. Ale nemá na to papír. A je na tom líp, než skutečná manželka. A lidé už se naučili, jak na to.
Jsme manželé 47 let. Finance máme společné - jeden účet pro nás oba. Tam chodí naše důchody, jiné příjmy nemáme. Z účtu čerpeme. Kupujeme potraviny, drogerii, platíme inkaso, pojistky, daň z nemovitosti apod. Včera například vyčerpání a odvoz fekálií. Jak by se dalo zjistit, kdo z nás do žumpy uložil víc? Takže pěkně společně.
Pokud potřebujeme něco nákladnějšího, /lednici, pračku.../ sedneme si, podíváme se na Heureku, poradíme se. Pak teprve koupíme. A je to v pohodě. Nikdo nedoplácí víc ani míň, nikdo se jen neveze. A nebudu přece nafouklá, že manžel snědl k snídani 2 rohlíky, ale já jen jeden. Jaga.
Takže: podílet by se měli oba, stejným dílem. Oba přece pracují. Jenže, když je někdo práskanější, než ten druhý, těžko se s ním dá dohodnout. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.