Nejste přihlášen/a.
Jsou takové velkosklady, velkoobchody, jako Astur, kde si ti obchodníci naberou potraviny a drogerku po bednách. Složitější bude mléčné, maso a pečivo, to si nasmlouváš,objednáš určitá množství, aby Tě zaváželi.
Měli jsme takový obchůdek ve vsi u zastávky. Byli jsme rádi, ale paní to vydržela pár let a pak to vzdala. Chodili tam převážně ,nejbližší důchodci. S tím, co vydělala, měla akorát na svůj velmi skromný plat, splátky a elektřinu na mražáky, lednice, vodu, topení a benzín a údržbu auta na zásobování. Většina lidí si totiž zvykla jezdit do Kauflandu a tam nakoupila levněji a více druhů..
Hodně financí a nervů vyčerpají hygienické téměř nesmysly podle požadavků EU. Myslím tím oddělená skladování, přesné teploty v lednách a skladech a počet a umístění umyvadel, ...A když si tam vezmeš rádio, hned platíš OSA a Instagramu za veřejnou produkci.
Tohle všechno jsem prožila, navíc hledala zajímavé a nejlepší zboží,pak ho objednávala a pro většinu jsme si jezdili. Měli jsme i 2 prodejny na vesnicích, ale ty jsme museli časem zrušit,lidé jezdili do města a u nás vraceli pouze prázdné láhve a koupili si třeba 1/2 chleba a 4 rohíky. To nám nepokrylo zdaleka ani nájem Proto jsem vždycky říkala, že lidi na vesnici nelituji, teď sice třeba Konzum na vesnicích provozuje prodejny, ale mají tam vyšší ceny a dotují provoz.
aja1946 : to taky nechápu, jak můžou kupovat bez daně. To mi připomíná, jak na začátku obchodování jsme byli v Makru a tam u konkrétního zboží řešily dvě zákaznice, jak to tam mají levné a u nich na vesnici kolik to majitelka počítá. Řešily ale cenu bez daně a nepočítaly s tím, že ta majitelka obchůdku pro to zboží musí dojet, spotřebuje benzín, ničí si auto, musí to všechno několikrát vzít do ruky a taky musí zaplatit veškeré náklady v prodejně, je toho hodně, na co musí vydělat. O tom bych mohla vypravovat.
Základem je levně nakoupit, draze prodat. V tom vynikají především Vietnamci. Většina z nich má dodávku, jezdí po okolí po řetězcích a skupuje zboží v akci po celých baleních. Jako příklad: je to už asi půl roku, v Penny měli máslo /polské/ v akci za 19,90 Kč. Vietnamec ze sousedního městyse tam zajel, potkala jsem ho v prodejně. Vozík měl plný krabic s akčním máslem.
Co mě ale dostalo do kolen: při návštěvě jeho krámu /chodím tam pro pečivo a chléb/ jsem tam viděla to akční máslo z Penny, kus za 49,90! To je, panečku, vejvar. Záleží pak ovšem na zákaznících, zda si to u něj koupí, či ne. Jaga.
Když stojím ve městě ve frontě na kasu a přede mnou je Vietnamec, cena jeho nákupu se vždycky pohybuje minimálně okolo 5 tisíc korun. Někdy má i dva vozíky, jeden tlačí, druhý táhne za sebou.
Malý soukromí obchůdek na dědině je podnikatelská smrt, neočekávám moc velký zisk. Levnou zeleninu možná od místních farmářů během podzimu i 10 kč/kilo.
A to je ono, vietnamec je pracovitý, přizpůsobivý poptávce, neni líný, snaží se vyhovět, má otevřeno i o víkendu a jak vidíš, ta malá vesnička uživí celou rodinu.
Čech má otevřeno po - pá, 8:00 - 17:00, není ochotný se přizpůsobovat poptávce a jenom čeká, že bude bohatnout a neuživí se ani sám.
Už to tady popsali a já s tím naprosto souhlasím. Malý obchůdek s levnými potravinami je, pokud nemá nějakou nespornou výhodu (otevřeno 24/7, v okruhu třiceti kilometrů žádný jiný obchod, zvláštní zboží vysoké kvality, obsluha nahoře bez) nemá ani šanci.
Ale k dotazu - vietnamci ( a ty lze brát za etalon úspěšnosti) pečlivě sledují ceny v okolí, v hypermarketech atd. Vše si zapisují, porovnávají, doma pak vybírají, kde co koupí. Dost toho pořídí od svých vlastních velkododavatelů. Např. ovoce, zelenina to je typické, jezdí do velkoskladů nebo přes asijského zprostředkovatele. Pak ceny přizpůsobí poptávce v místě.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.