Nejste přihlášen/a.
Zdravím lidičky, zrovna jsem četla jeden zajímavý článek. A nevím, jak bych se zachovala já. Je paní s dvěma dětmi, již dospělími, pak je tu pán také s dvěmi dětmi již dospělími. Paní bydlí v bytě, který je zatížený hypotékou. Pán podědil chátrající dům a pomalu vše dává dohromady. Slovo dalo slovo a pán požádal paní, aby bydlela s ním v domě. Uběhlo pár let a paní ze zdravotních důvodů nemohla platil hypotéku (ztráta zaměstnání) a tak se rozhodla byt prodat. Peníze, co zbyly po prodeji pomalu ubývají a ona má teď dilema. Pán by chtěl něco udělat, aby paní mohla dál bydlet v domě, i kdyby se mu něco stalo. Jenže jak udělat, aby jeho děti nemohli paní z domu vyhodit. A nebo vás někoho napadá, jak to zařídit, aby vše bylo k oboustranné spokojenosti?
Třeba někoho napadne, jak to vyřešit, ale proč budeme radit někomu z nějakého článku, ten článek může být i vymyšlený pro pobavení čtenářů nějakého časopisu nebo internetu. Až ta postava z toho článku se sem obrátí o radu, jistě rady dostane, přestože je tohle zapeklitá situace.
Před pár lety jsem teoreticky preventivně uvažovala o podobné situaci. Co s přítelem, když zemřu dříve než on? Bezpečně jsem věděla a vím, že děti budou jednou dům prodávat. Tak jsem měla vymyšlené, že jedno z dětí pořídí za část svého podílu garsonku pro mého partnera. Vybral by si sám, jestli v současném bydlišti, v předchozím bydlišti nebo v rodišti. Bydlel by tam za symbolické nebo nulové nájemné, jen by si platil elektřinu, vodu atd.
Děti mám dobře vychované, vím, že by se mým přáním řídily. Mého partnera měly obě děti velmi rády, vím, že by se k němu chovaly velmi pěkně . A naopak on k nim. Dát část peněz do vlastnictví garsonky jsem považovala jednak za vhodnou investici, jednak za lepší řešení než nějaké výmysly se závětí.
Nakonec to dopadlo úplně jinak, ale stále si myslím, že vymyšlené jsem to měla pěkně a zodpovědně vůči všem.
Díky za diskuzi a polemiku ohledně tohoto tématu, radu bohudík nepotřebuji a doufám, že ani potřebovat nebudu, ale jedna moje kolegyně, dej jí Pánbůh nebe, řešila před několika lety přesně tohle. Jen opačně a pokud si vzpomínám, že děti se jejímu partnerovi pěkně odvděčili. Ten pán nechal na velké chalupě zdraví a nyní je snad někde v pečovateláku se třemi jinými chlapy. Je smutné, že ani kdyby byl ten muž manželem té paní, tak by se nic nezměnilo. Mohli by ho třeba nechat na chalupě dožít, vždyt´ by se nic nestalo, ale děti ( s VŠ) nutně potřebovali peníze
Snad je tam jasně napsané, že pán byl pouze PŘÍTELEM, ne manželem, chtělo by to procvičovat ve čtení.
a propro, nedávno jste mě poučoval, jak jsou mé příspěvky negativní a iritující. Tak zato ty Vaše je radost číst, ty jsou obestřené slušností a vlídností - jako tenhle třeba.
Spíš zjišťuji, jak by kdo reagoval, radu ne. Proto jsem dala do diskuse. Ono, láska je láska, ale když přijde až po letech, tak lidé chtějí bydlet spolu a zároveň nikdo nechce být na stará kolena na holičkách. Ani já bych nechtěla dělit rodinný majetek mezi všechny, ale beru v potaz, že kdyby se mi muž dřel na chalupě, měl by mít také podíl.
Stejný problém řešila kamarádka. Má domek, dvě dcery a nového manžela (nikoli otce svých dcer, ale i on má dceru z prvního manželství). Aby manžela kamarádčiny dcery nevyhodily, sepsala závěť, pořešila to s notářem. Určitě se dá udělat něco "na dožití". A zároveň nemohou dědit děti manžela, tedy nevlastní sestra dcer kamarádky, tomu se také chtěla velmi vyhnout.
děkuji @fram...zrovna jsem si vzpomněla, že sousedka měla něco podobného, jenže tak byli tři kluci, jeden manželky, druhý manžela a třetího měli spolu. Manžel zemřel a závěť byla psaná na manželku . Taky dobrý
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.