Zpověď-pro katolíky

Jako první se prostě svěřte zpovědníkovi, ať už máte svého, kam chodíte pravidelně nebo zajdete někam poprvé. Poradí vám a provede vás zpovědí. Někomu to skutečně pomáhá se vyrovnat se životem a srovnat svou duši. Kašlete na posměšky, v tomhle jste důležitá vy. Nic se nestyďte, není toho moc, co zpovědníci ještě neslyšeli.

Vypiš to do papíru a...pak ho zapal. Nebo se vyzpovídej psovi. Ten to nevykecá. Jsou věci / informace/, co si s sebou bereme do hrobu.

Já se nikomu nezpovídám, leda tak sama sobě, protože nikomu nic není do toho, co já jsem udělala, nebo neudělala. A navíc se vůbec nepovažuji za natolik hříšnou, ža bych s tím musela letět k faráři, aby mi dal nějaké rozhřešení. To si klidně uštědřím sama. A pak, je hrozně divné, že když jste tak stydlivá, jak můžete nadělat tolik tak závažných hříchů, že Vám normální zpověď přijde nedostatečná?

Asi budete mít pravdu, nejsme všichni stejní. Vy musíte vědět nejlépe, jestli se Vám po té zpovědi uleví. Ale mějte na paměti, že i ten farář je jenom člověk z dnešní doby, a možná byste se divila, jaké hříchy právě tito lidé páší. Něco o tom vím, jelikož mám kamarádku, která pracuje jako účetní pro několik farností, a tak je s těmito lidmi hodně v normálním lidském styku. A když mi vypravuje své zážitky, tak se nestačím divit. Takže si myslím, že byste možná mohla dávat rozhřešení Vy tomu faráři, kdybyste věděla, čeho se dopustil on. Samozřejmě netvrdím, že zrovna ten Váš zpovědník je hříšník, ale být může. Proto si myslím, že se zrovna Vy možná ani nemusíte za své hříchy stydět. Ale moc nechápu proč píšete, že se před ním stydíte říct svůj názor. U zpovědi přece o Váš názor nejde, tam se vyzpovídáte faráři a čekáte na jeho názor. Přece s ním nemůžete polemizovat o tom, co jste provedla.

Ale jednu radu bych přece jenom měla. Píšete, že toho svého zpovědníka znáte a to je možná ta chyba a způsobuje to tu Vaši "blokaci". Možná, že se ani tak moc nestydíte za to co jste provedla, ale stydíte se jednoduše o tom mluvit před člověkem, který Vás zná, a kterého možná i potkáváte. To bych pochopila. Tak pokud považujete za nutné se jít vyzpovídat, jděte se vyzpovídat do jiného kostela, někam, kde Vás ten zpovědník vůbec nezná. Když na to tak myslím, tak mně by bylo také hodně "proti srsti" svěřovat se, a otevírat své nitro před člověkem kterého znám. Kdybych ho pak potkala třeba na ulici, nebo v tom kostele, tak by mi bylo teda vždycky asi nějak trapně z toho pomyšlení, že jsem mu všechno o sobě vyblekotala a cítila bych se před ním asi jako nahá. A to už by byl důvod ke studu.