Nejste přihlášen/a.
Nahodím téma, které může lidi trochu nadzvednout ze židle. Potřebuju si ale vylít srdíčko - resp. zanadávat si
Mám v rodině osobu ZTP (před úpravou tabulek byla ZTP/P). Je trochu postižená mentálně, více však fyzicky. Mezi zásadní potíže patří neudržení stability. Dosti často padá i na rovné zemi, občas má problém s nesením menšího břemene. Je velmi přecitlivělá, sebevztažná a "ukřivděná" při všech činnostech. Nicméně jako 30ti letá stále více toužila po dítěti. Samozřejmě jí nikdo nedá dítě k adopci, na to jsou zákony přísné.
Zjistila si možnosti - sehnala si "přítele" dárce, zaplatila si z ušetřených peněz u firmy zajišťující inseminaci umělé oplodnění. Těm je v podstatě jedno, jak vypadá jejich klient: že skoro neumí mluvit, že nemá trvalého partnera, má jen invalidní důchod prvního stupně. (Bydlí u své matky, která jí zabezpečuje vlastně všechno jako u 10ti létého dítěte.)
Díky faktu, že je oficiálně svéprávná, dostatečně solventní - provedli umělé oplodnění. A my - blízká rodina - nyní řešíme možnosti a potřeby.
Vysvětlování v minulých letech, popisy možných potíží, situací,... nic nepomohlo. Teď se můžeme jen modlit, aby se dítě narodilo zdravé a aby babička dokázala ve svých 70ti ještě dostatečně pomoci.
Bydlí od nás pár desítek km - nemůžeme se vykašlat na svou rodinu a práci, abychom jezdili ošetřovat malé mimino nebo kontrolovat, jestli náhodou nebrečí hladem nebo je dostatečně a přiměřeně oblečeno.
Máte někdo zkušenost, informaci, odkaz,... existuje nějaká firma, která by pravidelně mohla zajistit kontrolu a pomoc takovéto rodičce? Samozřejmě placenou - nikdo to dělat zadarmo nebude. Charita asi pomáhá jen starším a nemohoucím - nebudou jezdit ještě k takovým "živitelkám".
Je mi z celé té věci smutno až na zvracení. Jak může taková firma akceptovat požadavek na oplodnění bez jakýchkoliv podmínek? Je to naprosto neetické. Ale asi nejsou aktuální zákony vůbec žádné v dané věci. Není-li zákon, není porušeno, není na koho si stěžovat
Zkuste mi prosím poradit, na koho se do budoucna obrátit (jižní Morava) s pravidelnou výpomocí u takovéto rodičky.
Děkuji!
Asi bych se obrátila na OSPOD v místě bydliště nastávající matky a chtěla znát, jak se tohle řeší. Že jste blízcí příbuzní a čeká se od Vás, že se budete angažovat. Je velmi pravděpodobné, že jednou si o ní povedou agendu a budou ji kontrolovat...Třeba, že jim ji nahlásí dětská lékařka jako nezpůsobilou péče o dítě..
Hledejte "rodinný sociální asistent"- tenhle článek Sociálně ohrožený/... je sice obecný, ale mohl by vás aspoň nasměrovat, případně by vám někde mohli poradit kudy dál a jaké jsou možnosti.
Pokud je svéprávná tak je to čistě její věc, starost o dítě je čistě na ní, nikdo kromě otce dítěte nemá povinnost jí s tím pomáhat. Pokud to nebude zvládat, tak jí sociálka může dítě odebrat. Může si platit chůvu, příp. pokud je ZTP tak má možná nárok na pečovatelku, za prachy jí pomůžou i bez nároku..
Díky za strohý komentář, nicméně pravdivý a čistě faktický. Ona jako mentálně tabulkově zdravá, pro život však nepoužitelná osoba si to nedokáže představit a nechce vysvětlit. Pokud bychom ji nechali, může se stát nějaké hloupé neštěstí, dítě možná i zemře - a jako rodina jí chceme v této situaci prostě pomoct, jak to jen půjde.
Jde nám samozřejmě i o budoucnost toho dítěte.
Ta matka, respektive babička v 70 letech může zvládat všechno. Třeba jí to naopak nabudí, že má miminko.
Starost o dceru trošku připozadí a bude se věnovat miminku. Bude to pro ni náročné, ale někdy má člověk v sobě sílu a ani to netuší.
Pokud bude drobek zdravý a Vy občas přijedete pomoci a zkontrolovat, tak budete mít také radost /si myslím/.
Paní bych umělé oplodnění nedoporučila. Je mentálně postižená, o všechno se stará její matka. Sám píšete, že paní je na úrovni 10 letého dítěte. A babička se bude ve svých 70 letech ještě navíc starat o vnouče? A kdo zaručí, že bude zdravé?
Dnešní lékařská věda je sice na velké úrovni, ale největší roli, jak vidím, hrají jenom peníze. Zaplatíš a dostaneš. Třeba jsi mentálně postižená. A tak je možné, že časem budou mentálně postižení všichni. Spěje k tomu naše doba i chování.
Co si "maminka" vůbec myslí? Zdravý člověk se rozmýšlí, zvažuje, zda dítě vychová, zda na to bude mít síly i finance, zda mu může poskytnout vzdělání. Co mu asi tak poskytne mentálně postižená matka? Ona jenom CHCE. A babička tady nebude věčně.
Je mi z toho smutno. Pokud je na tom "matka" tak jak píšete, měli jste jí dát do kočáru panenku a poslat ji na procházku. To miminko bude chudák. Nebude vyrůstat v úplné rodině, ale bez otce a navíc s matkou na úrovni 10letého dítěte. Co z něj asi tak vyroste? Kde je psáno, že nebude stejné, jako jeho matka?
Nejsem necita, ale mám mantinely, kam až lze zajít. A oplodnit uměle mentálně postiženou osobu, to je u mě trestný čin. Jenže peníze nesmrdí. A to je ten největší malér. Jaga.
Nešlo tomu umělému oplodnění zabránit dřív? Na co jste čekali? Teď už je asi pozdě na všechno. Hlavně, aby dítě mělo co nejméně z matky, abyste nevychovávali dalšího postiženého jedince.
O čem musím přemýšlet: Píšete, že by postižené paní nikdo dítě k adopci nedal, na to jsou zákony přísné. Jak je tedy možné, že ji ve zdravotnickém zařízení oplodní, i když vidí, jak na tom je duševně, fyzicky i materiálně? Že dítě sama nikdy kvalitně nevychová? Že zůstane jako postižená samoživitelka. Že dítě nemusí být zcela v pořádku. Tím si jen stát přidělává další problémy. Připadá mi to tady opravdu už jako v Kocourkově. V posledních letech obzvlášť.
Upřímnost za upřímnost. Věřte, že neetické chování firem provádějících um. oplodnění může být Váš nejmenší problém.
Máme v adopci dceru mentálně postižené matky (což nám však při projednávání adopce z důvodů ochrany osob údajů zatajili) a prakticky od začátku řešíme psychology a psychiatry, dcera bere několik prášků denně . Ovšem měli jsme i veliký kus štěstí, protože dotyčná matka měla před naší holkou ještě jedno dítě, to málem zabila už jako novorozence (12 zlomenin) . Tu první holku měla s jiným, takže na rozdíl od naší holky je na tom mnohem hůř, ta je mentálně postižená, přičemž její agresivita graduje, v současnosti už po několikáté v Bohnicích, vypadá to, že se jí fest rozjíždí schizofrenie.
Jinak řečeno - doma a ještě na dálku to nemáte šanci ohlídat a uřídit. Jedině v nějakém ústavu s celodenní péči.
Děkuji za sdílení zkušenosti. Je to jeden z velkých strašáků, který právě v tomto vidím.
Lidi si nechávají dělat potraty, protože podle vyšetření v X týdnu je velká pravděpodobnost nějaké choroby - toto se mi nelíbí a už znám dvě rodiny, které doporučení lékaře odmítly a maji krásné a zdravé děti.
ALE právě s takovou pravděpodobností se v těchto případech počítat prostě musí. A žádné z běžných státem dotovaných zdravotnických zařízení by neprovedlo tuto akci... jak zaznělo výše - za peníze vše
Vám přeji, ať se situace nezhoršuje a zvládáte výchovu s Boží pomocí a ať pocítíte radost z každého úspěchu.
Mnohem více než neetické chování firmy mě nadzvedlo sobecké, sebestředné a totálně nezodpovědné chování té budoucí matky. Nenechte se vydírat pocitem, že jako příbuzní musíte pomoci. Nemusíte vůbec nic. Nechala bych se starat tedy babičku a při prvních náznacích, že to ona přestává zvládat, bych zakročila. Až to přestane zvládat, až tu nebude nebo až se naopak bude nutno postarat i o ni, což budoucí matka nezvládne vůbec, tak totéž. Ona totiž budoucí matka je tak totálně rozmazlená a neschopná, že nebude sama zvládat vůbec nic (a nebude ani schopna tomu dítěti něco pozitivního předat. dítě jí bude kvůli náročné péči buďto na obtíž anebo vychová stejného rozmazleného sobce jako je ona sama) Pak bych opravdu velmi tvrdě zakročila - OSPOD, klidně i trestní oznámení za zanedbání péče, dítě odebrat a umístit do nějaké péče náhradní. Jestli je mentální postižení té osoby větší, podat návrh na zbavení svéprávnosti. Pokud na to nebudete mít žaludek (dítě do ústavu apod.), je možnost usilovat o to, abyste děcko mohli vychovávat vy sami. Ale rozhodně se nenechte vmanévrovat do pozice, že vy jste za tohle zodpovědní a musíte se postarat o oba. A docházení nějaké pečovatelky na pár hodin nepomůže.
I tento názor je možností, jak se zachovat. Nejsem si jist, jestli to dokážeme, ale určitě v prvotních potížích bude nutné reagovat nejprve odmítavě. "Když nejde o život..." - takže pokud by se mělo řešit něco malicherného, musí si to zajistit sama- přece to tak chtěla. Nemůžu ale na jednu stranu dávat peníze na charitu v domění, že pomáhám lidstvu, ale na straně druhé odmítat (byť přiženěnou) rodinu s přímou pomocí.
Je mi jasné, že babička pár měsíců a možná let ještě zvládne. Také je mi jasné, že ten problém začal už při výchově oné matky... Jenže život není peříčko. Babiččin manžel zemřel v nedožitých 50ti letech, ona doplatila hypotéku, vychovala k jedné dospělé ještě další dvě nezletilé děti, měla toho opravdu hodně na starost. Ale přepočítala se s plány - myslela, že toto postižené dítě bude někde v klášteře nebo hospicu jako společnice starších lidí - poslouchat a prostě být přítomna...
Jestli chcete kvalitně pomoct, tak Vám asi nezbude nic jiného, než to nejdřív nechat na babičce a pak si je všechny přestěhovat k sobě.
S babičkou bych ještě počítal, ale další dva lidi se do našeho malého domku nemají kam vlézt. Takže to bychom asi museli prodat dva domky a najít nějaký jeden bezbariérový větší - pro 7 lidí. No kdo ví, jak to nakonec dopadne... možná právě takto.
@jmlc - nevím jak poradit, je mi z toho úzko. Jen se zeptám, kdo pomáhal zařídit postižené umělé oplodnění? Nebo je natolik schopná, že si vše bez matky nebo? zařídila sama?
Pokud vše zvládla sama, tak ať se postará. Jestli jí to někdo zařídil, tak může vychovávat postiženou i s dítětem.
Posledních cca. 8 let chodila do různých společností jako dobrovolník - domovy důchodců, nemocnice, LDN,... posedět, pokecat s postiženými, starými nebo různě nemocnými osobami. Během těch let se o této možnosti dověděla a vše si zařídila sama.
Není sice schopná nabídnout návštěvě čaj, s bídou si ohřeje oběd (natož ho uvařit), ale v době internetu je velmi jednoduché takové věci dohledat, objednat, zaplatit... Nevím moc bližších informací, jenom že si to objednala, zaplatila a nyní má první "implantát"... čeká se, jestli se usadí.
Celé to její okolí známých to buď vůbec netušilo nebo prostě neřešilo.
V podstatě jsme se to i my dověděli náhodou.
Já jsem už rozhodnutý, že pokud by se první pokus nepodařil (má se to vědět v příštích dnech), budu já ten, kterým se všichni ostatní bojí být... Přijdu jí vysvětlit, proč by dítě k adopci nezískala běžným způsobem a pokusím se ji přesvědčit, že se nejedná o její život a její chtíč, ale o život dítěte a mnoha lidí v okolí...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.