Sama o vánocích?

Některé Vánoce bývám sólo. Já to nehrotím. Dám výlet, abych byla do tmy doma. Osmažím kus ryby... Pak sednu k telce nebo k PC. Návštěvy až ty dny další, pokud covid dovolí. Stromeček mám mini, pod něj si něco položím. Letos Glukometr. Zvědavost mi nedala, jak jsem na tom s krev. cukrem.

Tohle je loňskej...

Je tu někdo z Chrudimi? viz obraz...

Proč byste chtěla prát na Vánoce? Moje tchyně vždycky říkala, že na Štědrý den nesmí viset prádlo, prý to přivolá neštěstí do rodiny. A striktně to dodržovala. Vyperu si před Vánoci a pak už budu mít doma pořádek, bez sušení prádla.

Jinak jsme s manželem sami dva. A vzpomínáme na doby, kdy nás u stromečku bylo i sedm. My dva, naše 2 děti, manželovi rodiče a ještě jeho stará babička. Je to všechno pryč. Staří zemřeli, děti žijí jinde.

I když někdy děda vrčí /a já taky nejsem zrovna příjemná/, jsem pořád ráda, že jsme dva, že máme jeden druhého. Kdoví, jak dlouho to tak ještě bude, vzhledem k našemu věku?

Pokud bych měla zůstat sama, jela bych na Štědrý večer někam do města. Prošla ozdobené ulice, dala si někde čaj a vnímala tu pěknou vánoční atmosféru. K dětem bych otravovat nešla. Ti mladí dneska už vidí všechno trochu jinak. A i když je mám ráda, vím, že bych se tam na Štědrý den necítila dobře.

Než si sama hrát na Štědrý večer, opravdu bych raději šla na dlouhou procházku. A protože večer bych někam do lesů nechtěla, vyhrálo by to nějaké velké město. Do krajského to mám 20 km. A pěkně si pochodit, park, zámek, hlavní nazdobené ulice...

Ale jsem vděčná za každý rok, který nám je ještě dopřán strávit ve dvou. Jaga.

Taky sám. A nevadí. Po všech těch mejch životních peripetiích samotu oceňuji. Asi týden před vánoci nadělám zásoby a klidně o štědrý den připravuju kýbl salátu. Kapra nejim. Je to bahenní ryba. Ale salát jo. Celé ty vánoční svátky mají takovou zvláštní príma atmosféru, kterou využívám ke hraní počítačových her a k rozjímání.

Já budu letos prvně sama. Během půl roku mi zemřel bratr a manžel, se kterými jsme Štědrý večer trávili léta pohromadě. Dceru s vnoučatama mám daleko, doufám, že budou zdraví a některý vánoční den přijedou.

Já si taky udělám tyto sváteční dny hezké, hlavně potřebuji klid a samota mi nevadí.

Naklizeno už mám a nepeču.

Pokud bude hezky, je dobré udělat procházku ke stromku na náměstí a ke kostelu, třeba se zadaří poslechnout nějaké koledy.

Minulý rok jsem byla sama a užila jsem si. Žádný spěch, klid, pohoda.

Teď třetí Vánoce za sebou budu sama. Budu sama ráda a děti už mi to ani nerozmlouvají. Před lety se mi těsně před Vánocemi objevilo hodně škaredé onemocnění. Syn mě tehdy den před Štědrým dnem doslova unesl do Prahy. Ocenila jsem jeho péči, ale podobné Vánoce už asi zažít nechci. Sešla se velká rodina. 5 dětí a 7 dospělých. Kdepak "tichá noc, svatá noc" . Blázinec to byl.

Minulé roky mě zvaly i zdejší kamarádky. V docházkové vzdálenosti, ale odmítla jsem. Když jsem sama, udělám si místo kapra nějakou jinou rybu, možná dokonce řízek. Vytáhnu slavnostní talíře, prastaré těžké příbory, broušenou skleničku... Nechci, aby to byl jen jeden z mnoha obyčejných večerů, ale smutná ze samoty rozhodně nebudu.

Já - dobrovolně. Jen těm přáním se asi nevyhnu, když mám telefon a mail.

Mám 3 děti , dohodly se, že když taťka není, že se budou střídat, kam pojedu na večeři. Říkám, že bych byla raději doma sama, ale nechtějí slyšet. Tak někam pojedu tak na hodinu, dvě a pak domů. Taky se nikde necítím jako doma, ale zase se těším, až děti rozbalí pár dárečků a zbytek rozbalí, až odjedu. Já to mám ale jinak, na vánoce mě přepadá smutek, tak to tak je asi lepší.

Sama na Štědrý den nebudu, ale řeknu vám, že někdy bych byla docela ráda. Naštěstí syn už bydlí se snoubenkou a v rámci hnízdění si budou dělat první Štědrák jen pro sebe. Nemám ráda větší setkání ani v rodině. Sestra má šest vnoučat a když se přičtou jejich rodiny, je to spíš zátěž než radost. Všichni říkají: "Maminko, o nic se nestarej, všechno zařídíme a přivezeme", ale samozřejmě že musí kmitat jak fretka.

Budu také sama. Dobrovolně. V dětství jsem s hysterickou, panovačnou a násilnickou matkou prožívala vždy škaredé Vánoce a proto nemám tyto svátky ráda a snažím se je ignorovat. Včetně nákupního šílenství - v těch přecpaných obchodech se mi začalo poslední roky dělat psychicky a někdy i fyzicky špatně. A narozdíl od vás všech si ani nebudu dělat hezký večer sama pro sebe. Jsem dlouhodobě v takovém depresivním stavu, že je mi to nějak úplně všechno jedno. Ještě mi není ani pade, ale je to bohužel tak. Asi to nebude úplně lehké, ale zvládla jsem už mnohem, mnohem horší věci. Tož tak.