Nejste přihlášen/a.
Chtěli jsme kapitalizmus? Či packárnu?
To je jako za totáče: dobré maso, nebo vůbec nějaké nebylo, tak se prodávalo pod pultem. A ledacos dalšího. Práce byla povinná, zůstavší doma byli označeni příživníky.
A teď není dobrá práce - jen přes protekci od známých. Je to pravda. A pár osob má d ů c h o d přes 69000Kč.
Ty tisíce volných míst jsou pro práce manuální za pár šlupek. Místo kádrových oddělení máme pracovní agentury, ty velmi rychle vydělí silné mladé mladé muže, jak si žádá zaměstnavatel - a šmitec. Takže ano, zaměstnavatele obcházet, přesvědčit, že potřebuje právě jenom vás. I on je lehce b..ý.
A do důchodu se 14000Kč, když to dobře dopadne.
Kádrovák: Zástupce ředitele pro kádrovou práci nebo ve větších podnicích byl vedoucím Kádrového a personálního útvaru. Kádrovák byl civilní obdobou vojenského politruka. Po roce 1990 se místo označení kádrový pracovník užívá slova personalista, obdobně místo Kádrové oddělení a personální oddělení se používá Oddělení pro lidské zdroje.
Kádrovák totáčový filtroval podle dělnicko/rolnického původu, angažovanosti pracovníka v SSM, rodičů, emigranti v příbuzenstvu byli skvrna...hodnotil vše možné a schopnosti až skoro nakonec. Seděl v čele personálního / kádrového oddělení. Člen strany komunistické měl hlavní slovo...atd.
Teď se děje to samé, jen měřítka jsou jiná (pohlaví, věk, počet dětí jsoucích a plánovaných)...úplně stejně. A "jako" se to nesmí. Ano? Ne? Těm zvýhodněným to vyhovuje, jak by ne. A přibyly pracovní agentury - věc příšerná. Mají anglická jména, ty nejhorší.
To jsou zas odborářské řeči. Každý neschopný stát se zaměstnavatelem nebo sehnat si pořádnou práci (zpravidla vlastní vinou, ti, co mají skutečně smůlu a jsou znevýhodněni jsou vděčni za to co mají) si myslí, že za jeho neschopnost může někdo jiný - zlý kapitalista, proradná personální agentura, ošklivý manager. Když má uchazeč o práci co nabídnout, tak si dobrou práci vždycky najde, i kdyby v ní musel začínat od nejnižšího postu.
Tak třeba můj nynější zaměstnavate upřednostňuje zaměstnance z jedné bývylé firmy, která zkrachovala. A proč? jednoduchá odpověď, oba šéfové v ní pracovali než před cca25 roky odešli a založili vlastní firmu-jedn v konstrukci a druhý byl vedoucím střediska a vybral si k sobě lidi kteří byli tehdy jeho podřízení + nekteré další z té firmy .
Proč vzít osobu o které nic neví, když může zvít osobu kterou zná nebo další o které od dalších vedoucích zjistí jaký byl pracovník!
@sofia - Proč tomu tak je a nehodnotí se spravedlivě ve VŘ.kdo co umí a vystudoval za obor?
Protože u známé/ho budoucí zaměstnavatel nemusí zjišťovat co umi a osobní známost je jistá záruka - málokdo doporučí lempla a nemakačenka, leda by tam byly jiné vazby O člověku "z ulice" ví jen to, že nějaké vzdělání získal.
Dobrý den. Jak už bylo řečeno doporučení známého nebo kamaráda je nejlepší reference - firma tak má alespoň částečně "zaručeno" že nový kolega bude pracovitý, bezproblémový a po všech stránkách k firmě loajální. Někdy je dobrých lidí málo - jedna firma mi například nabízí takřka 5 tisíc Kč když k nim přivedu kohokoliv kdo s nimi bude spolupracovat. I kdyby spolupracoval jen chvíli, mají spočítáno že se jim to v průměru vyplatí. Samozřejmě na ÚP nebo v jakékoliv inzerci najdete jen "zbytky" pracovních pozic které nikdo nechtěl a které nikdo moc dělat nechce. Dobrá místa se nikdy na ÚP ani v jakékoliv inzerci neobjeví - dávno jsou zabraná rodinou či známými vedoucích. Častá praxe zejména státních pozic je i v tom že se provede konkurz s např. 40 lidmi a ti se poté pošlou domů, neboť na pozici je dávno předem vybrán známý - formálně je ovšem veškeré splněno. Tedy o pracovní pozici která se veřejně nabízí je třeba se ucházet pokud možno jen v nejvyšší nouzi.
Těch důvodů bude víc. Jednodušší výběr, jakástakás záruka, že by známý nedoporučil lempla nebo vyčůránka, případně ženu, která tají těhotenství či pět dětí. A například já, v době, kdy jsem si vybírala zaměstnance, bych nikoho z Úřadu práce nebrala, protože pro administrativní, poněkud samostatnou práci bych nevybírala mezi těmi, co si nejsou schopni sami ani napsat pár životopisů a sami se starat. V životě jsem nebyla na tomto úřadě evidovaná ani vteřinu, dokonce ani v době, kdy jsem neměla tři měsíce práci, raději jsem si pojistné platila sama. Je to špatná vizitka, tenhle Úřad. U dělnických nekvalifikovaných profesí jsem benevolentnější, tam důvody celkem chápu.
A teď si představte že v zahraničí je naprosto běžné že zaměstnanci pracují na půl úvazku (u nás spíše výjimka) nebo že si s klidem dají třeba rok volno (a zaregistrují se jako nezaměstnaní) aby si odpočinuli před tím než budou hledat další místo a nikdo je neoznačuje za neschopné či vyhýbající se práci. U nás je tomu přesně tak jak píšete - jakýkoliv, byť týden registrovaný na ÚP má okamžitě automaticky nálepku neschopného lempla který je nejen hloupý, ale kterému se hlavně nechce pracovat. Je to klasický pozůstatek minulého režimu v myšlení většiny lidí u nás kdy nepracovat bylo trestné.
Smode, to není žádný pozůstatek starých časů, ale zkušenost nových časů, adept z Úřadu práce se na 90% zajímá prakticky jen o výhody zaměstnání, plat, pracovní dobu na vteřinu přesně, ani o chlup víc, všemožné úlevy...ale na náplň práce se nezeptá prakticky nikdo.
Ano - zajímavý poznatek - opět se jedná o vývoj v rámci času. Minulý režim umožňoval chodit do práce jako do restaurace (včetně alkoholu) a víceméně posedávat, neboť to co dnes dělá jeden člověk dělali cca 3 lidé. Navíc měli lidé v zaměstnání určité jistoty už proto že si podniky lidi přetahovaly. Dnes má zaměstnanec co pracuje dobře prakticky jedinou jistotu: že bude mít násobně více práce - a pokud i to zvládne, přidá se opět práce další. U peněz to zdaleka není tak jisté, jistoty veškeré žádné. Není tedy divu že se v tom někteří naučili chodit a tak jako dnes některé zaměstnavatele zajímají čistě výsledky (a zaměstnanci jsou nutné zlo kt. je třeba co nejvíce vycucat) tak pro některé jiné zaměstnavatel také představuje čistě zdroj ze kterého je všemi dostupnými prostředky třeba vytahat co nejvíce pro sebe. Častokrát platí: dobrý zaměstnavatel má dobré zaměstnance.
Teda Snode, docela zírém, jak jste si za socíku žil. Vysedávání po hospodách a pod
Asi jsem žil v jiné zemi, nebo co, je tedy pravda, že jsem zažil socík jen krátce, ale mám zkušenosti dost jiné. Dělal jsem v TONu, - čistě úkolová mzda, soustružil jsem třeba trnože, za každou pár halířů, pak jsem dělal v truhlárně Průmyslových staveb a to stejné - mistr nás honil jak nadutý kozy a za to byla výplata nějakých 1.600,- netto.
Totéž když jsem se přiženil na Vysočinu - zakázková výroba, mzdy byly zkalkulované, takže tam bych si teoreticky mohl jít do té hospody sednout, ale zase bych neměl ani těch patnáct stovek .Jojo - holt si asi někteří soudruzi žili...
Promon: to mám z doslechu mnoha pamětníků, osobní zkušenost nemám. Samozřejmě oficiální dějepis opět lže Ale jinak ano - tak jako vždy se dalo kromě míst kde se "čekalo do konce pracovní doby" i máknout. Však kdo nechtěl, mnohdy nemusel
spíše půjde o to za jakou mzdu oproti současnosti
Maverick, víte, co je nejhorší? Že ti mnou vybraní zaměstnanci byli výkonní, spokojení, dobří v kolektivu a mnozí tam pracují dodnes, postoupili výše a zkrátka se naprosto osvědčili. Blbý, co?
Ne, pro mne nebyli a priori špatní, ale horší. A výběrové řízení je aktivita, která má za účel vybrat toho nejvhodnějšího a nejlepšího z těch, co se dobrovolně přihlásí do tohoto řízení. A pro každou práci s výjimkou mechanické, do poslední mrtě nesamostatné práce je jedna z nejdůležitějších osobnostních vlastností právě schopnost rozeznat a použít nejvhodnější postup, v tomto případě upřednostnit osobní rozvoj a kariéru nad tím, že za mne někdo jiný zaplatí dva tisíce mého zdravotního pojištění. Přes všechny socialistické snahy o rovnostářství svět funguje na principu přirozeného výběru a naštěstí to zaměstnavatelé většinou ví. Jen zcela zbytečný provoz, zpravidla úřad nebo nějaká organizace zabývající se sama sebou, si může dovolit obsazovat drahá pracovní místa někým, koho nechce, ale "musí". A chtít můžeme kohokoliv, klidně může být kritérium třeba jen "zelený trpaslík". My například upřednostňujeme v případě ženských profesí (ano, nebereme do recepce mužské, ne kvůli vzhledu, ale protože se jako recepční neosvědčili) svobodné slečny (jsou na počátku kariéry a mají čas), ale do ekonomického provozu, projektových kanceláří atd. ženy s dětmi a vytváříme jim takové podmínky, aby mohly v klidu pracovat a třeba si vzít práci domů nebo dítě do práce. Skutečně nevím, co je na tom špatného. Rozhodně nebráním jakémukoliv socialistovi, aby si založil podnik (výdělečný, ne z dotací či plateb státu) a tam zaměstnával, koho se mu zlíbí, platil ho jak chce a vůbec si s ním dělal, co se mu zamane. Ale to nějak socialisti nechtějí, ti chtějí jen kecat do byznysu jiným.
Samozřejmě si budu dělat co chci. A promiň, jako trouba, spíš ale vyžírka je pro mne ten, kdo nechává platit za SVÉ zdraví daňové poplatníky, na které je navíc, jak je vidět, ještě drzý. Měj se hezky na pracáku.
Svým způsobem mi to přijde vcelku logické.
Pokud zaměstnavatel přijme cizího člověka z ÚP, kupuje vlastně zajíce v pytli. Neví o něm nic, jaký je pracovník, proč odešel z předchozího místa, jaké má prac. návyky, chování v kolektivu apod. Je to prostě sázka do loterie, která někdy vyjde a někdy ne.
Pokud se zaměstnavatel dozví o nějakém známém, který je v nesnázích a hledá práci, jistě ho zná. A ví, jaký je to pracovník, jakou má povahu, jak umí vzít za práci, jak se chová...Už to pro něj není nepopsaný list, ví, co od něj může čekat. Proto je jasné, že mu dá přednost.
Vím, že se to takhle stává, ale zaměstnavatel má právo si vybrat a je jasné, že každý se snaží vybrat si do podniku opravdu schopné lidi. Tak když vím, že známý Pepa umí vzít za práci, vezmu ho raději, než Deža z pracáku. Není to logické? Jaga.
Svět není spravedlivý.
A vy máte možnost hledat přes stovky webů nebo přímo navštívit konkrétní firmu osobně.
Kdo a jak upřednostňuje známé asi není třeba řešit - ale jestli chcete a máte nějaké důkazy, můžete podat podnět k prošetření s podezřením z korupce.
Vždycky se zkuste vžít do protistrany. Tedy, jak byste postupoval vy, když byste byl zaměstnavatel. Nikdy jsem nikoho nezaměstnávala (podnikám v zemědělství), ale kdokoli mi nezištně pomáhal např. kamarádky a rodinní příslušníci, tak ti, co byli např. obézní se nevešli do uliček ve skleníku a navydrželi ta 40 stupňová vedra uvnitř, jedna dívka se osypala při kontaktu s běžnou kytkou, jiní nevydrželi tempo práce a že se pracovní náplň i pracovní doba se mění dle počasí. A teď si představte, že by u mne chtěl někdo pracovat, podle čeho bych měla vybírat? Asi bych dala přednost těm, které mi někdo věrohodný a kdo zná naše podmínky práce, doporučí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.