Nedokážu si představit celý život chodit do práce

Narozdíl od minulého režimu není u nás práce v zaměstnání povinná. A spousta lidí se živí způsobem, který nevyžaduje "chození do práce". Je to jen na tobě.

Jestli myslis, ze travit svuj cas ve vezeni je lepsi nez v praci, pak OK.

Kdyz chce clovek neco dokazat, musi mit v prvni rade motivaci. Ta tvoje, tedy nedelat jak otrok, muze byt docela silna. Tak toho vyuzi dokud je cas a udelej vse pro to, at to co budes jednou delat zkloubi tvuj volny cas s praci a at je to idealne hodne penez za malo prace, nezli naopak.

Někdo se tomu bude možná posupně smát, ale byly doby, kdy platilo: "Bez práce nejsou koláče.", "Kdo nepracuje, ať nejí." nebo "vše, čeho člověk užívá z šlechetné práce vyplývá." Byla jiná doba, pravda, dneska se to už nepropaguje, ale myslím si, že ať vládl, kdo chtěl, tohle byla pravda.

Už jako děti jsme měly své povinnosti v rodině, což nás připravovalo k práci. Zajít ráno do obchodu pro mléko, nasypat a dát vodu slepicím, sebrat vejce, později nažnout trávu králíkům, pomáhat třeba se senem či pletím na zahrádce, zajít někam se vzkazem /telefony nebyly až tolik/...Jako starší pomoc s úklidem, vařením, mytí nádobí apod.. A dělaly to tak všechny děti.

Do práce jsem se těšila a pracovala jsem přes 40 let. Pracovali všichni. Dneska jsem už v důchodu, ale myslím si, že jsem si ho za celý život zasloužila. Jako všichni, kteří nehledali kličky a pracovali.

Rodiče Tě asi správně nevedli. Pokud mají peněz dost, ať Tě živí třeba do 30. Ale pokud nebudeš makat, nárok nebudeš mít na nic. Plno lidí by se ládovalo, ale za cizí peníze. Když máš takový názor, v létě se napas, na zimu si nasuš.

Podle tvé úvahy o krádežích mě napadá, zda nejsi cikán. U tohoto etnika není obvykle práce oblíbená. Výjimek není mnoho. Ale zato "čórky" jim jdou dobře.

Popřemýšlej. Jednou budeš chtít založit rodinu, mít děti. Z čeho je uživíš? Jaký vzor budeš pro své děti, pokud se budeš jen válet jako pytel?

Bohužel, připadá mi, že jdeme do pekel. Někteří mladí mají dneska takové nápady, které by nás nenapadly nikdy. Jiná doba, málo povinností, hodně výhod, hodně práv. Člověk mladý, zdravý, ale neskutečně líný. Kam to povede? Jaga.

Jo, je to příšerné, ta představa. Pro mlaďoše, neb příroda velí dělat něco jiného než pracovat: . Peníze potřebujete, penzi také. Stejně tak zdravotní pojištění. Ale můžete si vybrat status OSVČ a pak máte možnost neposlouchat různé blby, dokonce si najít práci jako zábavu.

A věřte, nevěřte, v penzi se vám bude po práci stýskat. Unavený nebudete - tak moc.

Vždyť není nutné chodit do práce. Ta je jen na to, aby i člověk vydělal na živobytí-pokud ti bude stačit jít na trávu a napást se tak nemusíš nikam chodit.

Obávám se, že celoživotní utíkání před policií je taky dost namáhavé a otravné a ani nectí víkendy. Skoro bych řekla, že je lepší naučit se něco, co mi zajistí, že budu moci pracovat na své triko kdy chci a jak chci a přitom se mít dobře. Vzorem budiž třeba Gates nebo někteří umělci. A taky se může stát, že najdeš to, co tě bude tak bavit, že se ti z práce ani nebude chtít domů. V sedmnácti jsem si taky nedovedla představit tu dobu...jenže nikdy to není celý život. Do nejméně dvaceti studia, po sedmdesátce důchod, to je nějakých padesát let, šílená doba, ale zatraceně rychle uteče. Až moc rychle. Já a mnozí další si zas nedokážou představit celoživotní flákání se. To taky není moc zábavné.

Představa celoživotní rachoty mně taky ve škole nepřipadala jako dobrá vyhlídka. Ani běžný život většiny lidí mě nepřitahoval. Narození, škola, práce, nemoci a čekání na smrt. O čem to je? Zvířata žijí také tak a mají to jednodušší, bez institucí, peněz apod. Začal jsem hledat odpovědi na závažné otázky a ty jsem nedostával. Nad smyslem života totiž přemýšlí velmi málo lidí a na podobné otázky reagují ve stylu "nemudruj a zařaď se". "Proč?" "Protože to tak dělají všichni." Sorry, ale to je nevědomost.

Začal jsem hledat hlouběji, ve filozofiích a duchovních cestách a zjistil jsem, že Buddha si také uvědomil, že zrození, nemoc, stáří a smrt jsou základní utrpení samsáry a je možné je překonat. Vydal jsem se tímto směrem odhodlán nezapadnout do šedi průměrného života a povedlo se mi to. Pracoval jsem a pracuju na volné noze, bez píchaček, šéfů atd. Mohl bych žít i z pronájmu a půjčování peněz, ale nečinnost mi nevyhovuje. To, co dělám, mě baví a je to přínosné všem.

Časem jsem se naučil nespoléhat na příbuzné, lékaře, právníky, zaměstnavatele, politiky a stát, protože nejsou zárukou ničeho (nejen vlastní zkušenost). Také jsem pochopil, že vydělat peníze není velký problém, ale správně je využít tak, aby nám zůstaly a přinášely dlouhodobý prospěch, je věda vyššího levelu. Nejlepší majetek je poznání. Především je nezcizitelný. Taktéž schopnost učit se z chyb jiných lidí. To vylučuje kriminální styl života charakterizovaný krátkodobým prospěchem a nedobrými následky (viz např. kniha a film Kmotr o mafiánech).

me prace vzdycky bavila .. nedelal sem teda skenovace caroveho kodu ani zadne jine linkove procesy ale kreativni veci atd., tet zdravotne trochu ko .. a nastesti si v poslednich letech rozjel financni veci .. takze mam invalidni duchodek v padesati jako poslanecky plat zamer se na finance a pasivni prijmy .. je to zabava a na praci se muzes za par let zvysoka i znizka .. i kdyz jen se valet bych nedokazal

Každý to má jinak. Já se zase nemohl dočkat, až půjdu do práce.

Jsi teprve v druháku, dá se říci pomalu ještě pořád dítě, tak je jasné, že si práci ještě neumíš vůbec představit a že tam budeš muset chodit každý den. Ale každý to tak podobně měl a zvykl si a pokud nebudeš nějaký lempl, zvykneš si i ty. Potom ti to už ani nepřijde, že do té práce musíš.každý den. A když narazíš na dobrý kolektiv, nebo aspoň pár ldií, tak se tam budeš ještě i těšit. Je to něco podobného jako kdyby ti pětiletý kluk říkal, jak si to mohl tolik roků vydržet v té škole a chodit tam každý den. Určitě by si mu to uměl vysvětlit a dodat mu odvahu. Jsou ale i lidi, kterým se moc makat nechce, dají se na šikmou plochu, jenomže takoví jsou v očích ostatních jenom takové nuly. Tak hluboko by si určitě nechtěl klesnout, začít třeba krást, jak píšeš. Také by se ti nelíbilo, kdyby tobě někdo něco ukradl, ale vím, že až takto si to nemyslel.

Když Tě práce baví a živí, tak těch 40 let dáš. A pak Ti to chození do práce v důchodu bude chybět a po pár letech nedělání nastoupíš, jako já, aspoň na částečný úvazek.

BY mě zajímalo, čím trávíš chvíle volna už teď. Jen spánek a škola to určitě není.

Takový život je,že se každý musí o sebe starat a dokonce třeba o druhé,pokud budeš mít jednou rodinu.Zaobíráš se moc sebou,představ si,kdyby si tu rodinu někdy měl..To nekončí důchodem,mnohdy se snaží důchodci podporovat i vnoučata a přilepšovat jim.a kdo myslíš,že tě bude živit,stát?Každý se musí starat o sebe.a nebo s v produktivním věku,vydělej tolik,aby si pak dělat nemusel...Jenomže to by jsi musel už začít a hodně zrychlit...Neboj,člověk když začne pracovat,tak si zvykne tak,že pokud nepříjdou zdravotní problémy,tak jen tak se nevzdá pracovního procesu.Snad jednou pochopíš,že smyslem života práce je a zábava za odměnu,takže ji nemůže být více,je důležitý i pocit zasloužení..Spíše by si se měl zamýšlet,proč tento postoj máš a proč jsi unavený..Možná psychika,uzkostlivost a nebo opravdu ti chybí ta pružnost,jsi lenivý?