Nechci děti, jste na tom stejně?

Hezký den. Je to zcela v pořádku a máte svým způsobem pravdu. Na jiné názory neberte ohled - jiní Vám účty neplatí a hlavně nežijí Váš život. Hlavně si dítě nepořizujte na sílu jen proto že to bude chtít např. partnerka. Být nechtěné dítě (byť jedním rodičem) není žádný med. Také je možné že za 10, 20 nebo i 30 let změníte samovolně názor a budete dítě chtít. I to je OK

@pepeeeee - vite o necem co by mohlo zmenit muj pohled na vec
Proč? Aby si příbuzní neklepali na čelo?

Za pár let můžete mít zcela jiný názor. Někdy stačí potkat právě toho pravého, do kterého se šíleně zamilujete a hormony Vám zcela obrátí život na ruby. Tohle neovlivníte a sama ho zatáhnete do postele s myšlenkou, že s ním chcete založit rodinu.

Vždyť jste sám/a ještě dítě. Pokud to mám vzít čistě pragmaticky, tak jako pozitivum vidím třeba to, že o mě děti postarají, až budu za 40 let sám potřebovat přebalovat. Když z nich tedy nevyrostou sobečtí hajzlové, to samozřejmě nelze předvídat. Vím, jak to vypadá v pečovatelácích, LDNkách a podobných zařízeních a doufám, že se tam nikdy nedostanu. A pak tu máme třeba slevu na dani nebo u žen vyšší důchod.

V rubrice Zajímavé otázky /tu na Poradte.cz/ dala Profisat před časem naprosto stejnou otázku.

Přečtěte si odpovědi.

Jak jsem pochopila,jste muž, že nechcete děti, je pochopitelné, ale jak to udělat? Nikdy s žádnou nespat, mužská antikoncepce , o té nevím, ochrana není stoprocentní. Dívky bývají vynalézavé a otcem se můžete stát docela lehce. Ve společnosti příliš nepít, abyste vždycky věděl, co děláte. Dívky to mají jednodušší, ale muži si můžou dávat jak chtějí pozor, pokud dívka bude chtít, těžko tomu zabráníte.

Takových Herodesů už jsem viděl... Jen trochu zestárli, zmoudřeli a dnes se z dětí můžou naopak pokakat... Dočkej času...

Jj, děti jsou starost, ale i radost... Záleží i na lidských hodnotách. Mnoho lidem vyhovuje jenom se bavit, cestovat a některým třeba denně pařit, hulit, chlastat... Je to každého volba... U některých lidí by bylo dokonce i lepší kdyby děti neměli vůbec ... Ve 22 letech si každý myslí, že je již mistr světa, že není nikdo nad něho, ale přitom zápasí stále sám ze sebou... Zpravidla to změní čas...

Kdyby se tím řídili Vaše rodiče, tak byste nyní nemusel řešit tento závažný problém...

Smýšlení člověka se časem neustále vyvíjí a mění. Takže tvůj pohled na věc je platný akorát k současnosti.

Pokud máš jasno , tak současnost řešit nemusíš a budoucnost nyní také ne´.

Je pravda, že děti umí brnkat na nervy, nejhorší je snad puberta. Dále nemoci, škola starosti. Chápu vaše současné názory nepořizovat si děti. Také ve 22 málokdo touží založit si rodinu. Chce si užívat života, cestovat. Změnit pohled na věc, musíte jenom vy sám. Děti přináší do rodiny i mnoho radosti.a ve starším věku mohou stárnoucím rodičům pomáhat, být jim oporou. Možná až v pozdějším věku najednou změníte názor a zatoužíte mít aspoň jedno dítě. Klidně třeba i ve 40. A nebo je možné že si je prostě nepořídíte vůbec. Pořídíte si třeba pejska a ten bude jako vaše dítě.

Ve 22 letech jsem je také nechtěla, pár let to ještě trvalo, než jsem změnila názor. Teď to samé vidím u syna, ještě nedávno "ani omylem" a najednou, když je mu třicet, tak je na dítě připraven a chce. Vlastně je to pořád stejné, každý, koho znám to tak víceméně měl. Za mého mládí měli děti hodně mladí partneři, ale spíš proto, že se styděli jít do obchodu pro prezervativy než že by po nich v tom věku toužili.