Nejste přihlášen/a.
V bytě v našem rodinném domě bydlí na pár let dcera s manželem- za inkaso. Podmínkou u nás byl nulový alkohol v našem domě. Dcera však po půl roce nás užadonila, že manžel musí pít pivo před obchodem. Nyní již vypije tak litr denně plus výjimečně víno. Pochází z rozbité rodiny, kde chlastá každý. Momentálně nemají žádné větší stresy, tak až budou, kolik bude pít? Domníváme se, že bychom se měli vrátit k nulové toleranci. Jak to vidíte vy? Rekreační mírné požívání alkoholu fungovat nebude, lež u nich není žádný problém. Podle mě se už jedná o alkoholismus, když člověk potřebuje pít pravidelně a dělá to roky. Prosím o jednoduché názory. Popravdě na tuto poradnu již chodím s obavami, není to, co to bývalo na začátku před lety. Nejsem jediná, kdo si toho všiml. Nepiště nedůvěřivé nebo dokonce nepřátelské útoky typu "vy si to celé stejně vymýšlíte", "záměrně jste v úvodu neuvedla všechny informaceů, "určitě mladé šikanujete, cítím to z toho, že píšete malým písmemi" ). Nebo rozdiskutování do poloh typu "kdybyste doma měli slepice a ty byly hnědé, tak by určitě nechlastal." Dokážeme přece ještě poradit k věci a kultivovaně!? Děkuji všem předem!
Podle odborníků je pravidelné pití alkoholu alkoholismus. Protože alkoholik si to nedokáže odepřít a jen používá výmluvy proč pije, nebo říká že nepije.
@ferax - tak jednoduché to nebude. Člověk totiž buď má sklon k závislostem, nebo nemá. A pokud nemá, klidně může opakovaně popíjet a závislý prostě nebude. Ono se dá načíst, kdy už je překročena hranice a kdy není. Jenže je to jako se vším. Všichni lidé nejdou nacpat do tabulek a statistik. Není tam počítáno s jejich vnitřními pochody a pohnutkami. Já třeba mám ráda sklenku vína večer. Ano, klidně se jí vzdám, ale nemám důvod. Jsem závislá? Ovšem. Protože to praktikuji dlouho. Toť podle odborníků. Jenže já mám prostě ráda ten rituál. Stejně tak jsem tedy závislá na hrnku ranní kávy, procházkách v přírodě, na svém psovi, hudbě, této poradně... těch věcí, které dělám opakovaně a dlouhodobě je hodně. Přesto bych to závislostí nenazvala, jen stereotypem, který jsem si vytvořila. Při jiném způsobu života bych měla zase jiné stereotypy. M.
Takže k věci. Je dobré dávat pozor na to, že často ničí rodiny i velice "rigidní" zásady a omezení, taková omezení vyplývající z nedůvěry vůči členům rodiny postupně udusí osobní svobodu jednotlivce a zákonitě časem vedou k frustracím a následně mohou vést až k rozpadu jinak relativně "zdravé" rodiny. Zkrátka jsou určité meze a je třeba rozlišovat. V okolí vidím dva zásadní extrémy, na jedné straně jedinci a rodiny kde se pije dost a často (myslím tím denně třeba z deset piv, nějaký litr vína téměř každý den nebo ob den a někdy i víc a pijí oba rodiče ) a kde by jistá "korekce" byla už na místě ačkoli tam ještě nejsou žádné problémy a není tam nikdo kdo by řekl dost a trochu to omezíme dostáváme se na tenký led. A na druhé straně znám pár lidí kteří by k alkoholu ani nečichli ale zkrátka ta "striktnost" nebo "rigidita" (jak chcete) z nich kape natolik že jsou až "nepříjemní" rozhodně bych s nimi nechtěl trávit třeba dovolenou a zase tam chybí někdo kdo by řekl dost, nepiješ tak nepij ale "nemuč" druhé řečmi když si připijí na narozeninové oslavě. Chápete?
Řešení? Obrana proti tomu aby se to nezvrhlo v podstatě není, nemůžete je dusit nařízeními a omezeními jsou přece dospělí zvláště když se pohybují v rozumných mezích protože v životě většinou "co kdyby" neplatí, rozhodně ne vždy. Vidím 2 cesty:
1. Začít jim VĚŘIT, tj. věřit že život povedou dobře, (jsou dospělí svéprávní? asi ano ne?) z povzdálí můžete sledovat ale nevměšovat se nebo je "udusíte" svou "péčí" byť pro jejich blaho, i touto vaší péčí to může u nich eskalovat do frustrace a do opravdového "truc pití".
2. Nezvládnete-li jim VĚŘIT, pak nezbývá než se domluvit na odchodu zkrátka musí od vás odejít a zařídit si bydlení jinde, jinak to nedopadne dobře.
Mají u vás svůj byt, své soukromí, takže stejně nevíte kolik toho všeho u sebe doma doopravdy vypije. A litr piva to je tak přibližně jedno pivo a kousek. To vypije skoro každý chlap. Ale vám jde asi o to, aby se mu nerozeběhl nekontrolovaný alkoholismus. Jestli pil hodně i dříve a potom přestal, to to se dá chápat, že máte strach. Ale jestli nepil, tak nemusí být z něho hned alkoholik kvůli tomu, že z takové rodiny pochází. Jinak jestli byl dříve alkoholik, tak jste asi chybovali, že jste si je tam nastěhovali. Ale jestli nikdy nepil a třeba vám jinak pomáhají na baráku, což by měli, tak by jste měli být v klidu.
Jen tak mimo jak jste přišel že litr piva je jedno pivo a kousek? Litr piva jsou VŽDY dvě piva, bráno standartní cz normu Pivo=0,5l ! Ve třetinkách jak je běžné ve světě , litr piva3 a jedno deci zbude!
A vy alkohol pijete?
Pokud ne a je vase presvedceni, ze se alkohol pit nema a sami ho nepijete, pak plati muj dum muj hrad a kdo u mne chce bydlet, bude se ridit mymi pravidly.
A je jen vase chyba, ze jste ustopili. Tezko to ale nyni zavadet znova po te, co jste cukli, pokud to jednou slo a ted by to jit znovu nemelo. Cim byste to oduvodnili? Jen tak pro nic za nic, ze jste si vzpomeli a proste bude po vasem? Nebo se to jiz nejak negativne projevuje, ze je potreba zakaz znovu obnovit?
Pokud ho ale sami v nejake mire pijete, pak by bylo pouze pokrytecke zakazovat jinym pit alkohol ve vasem dome.
Děkuji i za váš příspěvek do diskuze! Muj dum muj hrad a kdo u mne chce bydlet, bude se ridit mymi pravidly. Takto to vidíme i my. Každý pronajímatel si může zadat podmínky a když se nájemníkům nelíbí, mohou přece do jiného nájmu. Podmínky znali před nastěhováním. Alkohol pijeme tak málo, že se prakticky dá říci, že vůbec. Neměli bychom nic proti rekreačnímu pití. Ale zeť potřebuje alkohol tak moc, že ho pije před obchodem i v mraze a prožívá to jako ostudu (jak nám dcera řekla). To už svědčí o alkoholismu. Závislost znamená, že nám daná činnost komplikuje společenský nebo pracovní život a nejsme schopni se té činnosti zbavit. Znovuzavedení zákazu alkoholu bychom odůvodnili tím, že byl povolen jen rekreační alkohol, ale tohle rekreační není. A to netušíme, kolik tvrdého alkoholu můžou mít po bytě poschovávaného. My nemáme problém kvůli nim alkohol nepít vůbec. Nijak nás nepřitahuje.
Alkoholismus přece nezačíná jen tak, že člověk se vždy ožere do němoty. Myslím si, že ve většině případů začíná PRÁVĚ tímto každodenním popíjením. Když někdo denně sní půl čokolády jen tak pro radost, tak až přijdou stresy, bude jíst čokolády kilo.
Pokud je to tak, pak bych jim tedy proste rekl, ze nechcete ve vasem dome opet videt zadny alkohol, ze se to zacina zvrhavat nekam, kde nejste ochotni to akceptovat.
Ale musite byt pripraveni je vyhodit. Protoze pokud nekdo zavisly je, pak neprestane.
Pokud zjisti, ze jsou to z vasi strany pouze plane reci, a ze svou dceru na ulici zkratka nevyhodite, pak z vas budou mit akorat dobry den.
Asi se to mnohem snaze napise nebo rekne, nez opravdu udela...
Stačí jen ta věta - dcera s manželem u nás bydlí jen za inkaso. Ať chlastají nebo ne, tak je to naprosto špatný přístup k již dospělému dítěti. Vy se k dceři chováte jak k malému dítěti a ona vám podle toho oplácí stejně. Vámi popisovaná situace nemá řešení. Buďto se budete dívat na to, jak se tam chlastá a budete smutná nebo je vykopnete a budete smutná zase. Nejideálnější by bylo, kdyby dcera tohoto alkoholika opustila, ovšem toto asi nebude možné, protože se neumí chovat jako dospělá. Tady je bohužel každá rada marná. Jinak gratuluji za odvahu napsat sem příspěvek, protože máte pravdu v tom, že čímdál častěji zde z dotazovaného na jakýkoliv problém udělají zdejší rádci hňupa, který nic nesnese a adminovi to nevadí.
Pan administrátor si neuvědomuje, že bychom museli upozorňovat pořád. Posun v atmosféře zde na poradte.cz pouze odráží posun celé společnosti více k egocentrismu a nedůvěře. Ovšem určitě lze lidi ovlivňovat k tomu, aby se rozpomínali na "křesťanské" hodnoty typu laskavost, důvěra, apod. Je hezké, že lidé jsou ochotni zdarma poradit, ale zdá se, že někteří si tu léčí nějaké své neduhy jako je pocit méněcennosti či rozlobenosti na celý svět.
Správná prevence: Pokud je manžel dcery z alkoholem postižené rodiny, je nulová tolerance na místě. Správně sledujete dceřino štěstí. Osobně pilji nealko - pivo a jednou za rok "obrácený" střik - a nic mi nechybí. Nemělo by ani mladým.
Kamarádce se spustil manžel, pak byl i 4 dny nezvěstný, popíjel někde s partou. Prošla peklem a chvíli trvalo než se svého manželského "štěstí" zbavila. Teď má sportovního druha, učitele tělocviku...koupili si byt, upravili chalupu, projezdili Jižní Čechy na kole - o něčem zcela jiném je život, že.
Kamarádčin příběh začal příliš tolerantní tchýní. Když se synek vracel pozdě z flámu okolo jejího bytu (bydlela v přízemí domku), nikdy ho nenapomenula, spíš omlouvala. Že má tu rodinu, dcerku (moc hezkou). Maká... No a porozvodu to s bývalým manželem vzalo špatný konec, dostal 5 let za znásilnění, zřejmě "pod vlivem". Takže za mne: Nulová tolerance pro popíjení je málo, s rodinným životem se tohle "hobby" jednoduše neslučuje.
Děkuji, že jste - kupodivu- jako jeden z mála vzal v potaz celkový obraz. Tedy to, že většinu zeťových předků dostal alkohol na úplné dno. Vnímáme to také jako nezbytnou prevenci, nyní tedy už spíše jako zastavení rozjíždějícího se alkoholismu. Psala jsem na AA a tam mi paní, bývalá alkoholička, poradila následující. Hlavním problémem alkoholiků je, že nechtějí svůj alkoholismus uznat a že v případě alkoholiků je na místě abstinence úplná. Sami začínáme vnímat typické znaky alkoholismu u našeho zetě. Navíc u příbuzných to šlo přesně takto: nejdřív sem tam pivečko, pak pivečka pravidelně, pak alkoholismus a rozvod. Myslím, že je to dost běžný scénář.
U nás s manželem alkohol nepijeme a sice vůbec. Má to ale poněkud jiný důvod. Manžel je už 14 let po pobytu v Želivi a od té doby úspěšně abstinuje. Za což si ho velice vážím. A vlastně proto, abych mu nedávala nevhodný příklad, nepiji ani já. I když 2 deci vína u televize by mi občas nevadily. Je to divný pohled, jako třeba včera, kdy po pečené kachničce jsme oba popadli sklenice s chlazenou minerálkou. Na Silvestra nakoupím kvalitní džusy. Ale jinak to prostě nejde, za blbost se platí. A už jsme si zvykli.
Když ale přijedou děti s rodinou na oběd, koupíme pár lahví piva a láhev vína. Sklenku si dám s dcerou. To co zbyde, dostanou domů, u nás nic nezůstane.
Myslím, že dcera s manželem by si měli najít své vlastní bydlení, někde pryč od vás. Jsou to dospělí lidé, mají nejen právo, ale dokonce i povinnost opustit rodičovská křídla. Proč se k nim chováte, jako k malým dětem?
Být jimi, odstěhovala bych se. Sami ať si žijí, jak chtějí, vy byste jim do toho nemluvili, nekladli podmínky a oni by se konečně naučili žít jako rodina. Takhle vás pořád mají za zády.
Zeťovo pití alkoholu neomlouvám, ale kdyby žili sami, sami by to řešili. Takhle jim vy děláte drába a rovnáte je do latě jako malé děti. Sami by měli ukázat, jak dovedou žít sami. Ovšem nevím, zda by toho po takovém vychovávání u vás byli ještě schopni. Možná se už naučili žít tak, že za ně někdo rozhoduje a sami už by žít ani neuměli. Jaga.
Jsem v nájmu v bytě své dcery a denně si dávám dvě deci červeného. Kdyby požadovala nulovou toleranci, tak bych na vínko chodila ke kámošce nebo jinam... Asi by mi taky navrhla přesun jinam, kdybych byt devastovala nebo rušila okolí nepřístojnostmi a řevem.
Jestli je Váš zeťák konfliktní flákač v důsledku nadměrného pití, tak bych Vás chápala. Ale když po celodenní dřině dá dvě tři, tak je to v normě. Jestli nepracuje a chlastá, taky bych měla asi výhrady. Ale nulová tolerance, to je pro mne příliš.
@jik - Podmínkou u nás byl nulový alkohol v našem domě.
Ptám se úplně vážně (abyste si to nevykládala jako útok) - proč taková podmínka?
A ještě jeden dotaz - zeťovi působí dvě piva denně nějaké problémy v rodině, práci apod.?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.