Nejste přihlášen/a.
A mně by jen zajímalo - je správné chodit s takto malými dětmi do takových podniků? Já vím, že dnes je moderní myšlenka - mám na všechno právo a jestli vám to vadí tak jděte pryč .. ale já přece sedím a max se trochu nahlas zasměju, ale jinak nikoho neruším. Nehulákám na celý podnik. Rozumím tomu, že miminu se nevysvětlí, že nemá plakat, ale má pak s ním rodič chodit na takové posezení a zkazit to ostatním?
Jsme z velkého města kde je plno dětských kaváren nebo mají alespoň venkovní posezení, kde se třeba dítě lépe zabaví. Nešlo o jediný podnik.
Jen mě zajímá, jak to vidí ostatní lidé. Moc děkuji za váš čas
11x
Já vám řeknu, jak to vidí ostatní lidé. Mladí si myslí, že můžou všechno a podle toho se chovají, starší generace toto navštěvování kaváren a podobných podniků s nevychovanými dětmi nechápe. Já su stará baba a obecně tohle vysedávání po podnicích s uřvanými dětmi nechápu. Nakonec z toho nikdo nemá nic - rodiče, děti ani ostatní hosté. Prostě lidi si rádi na něco hrají a vůbec neberou v úvahu, že s dětmi by se měli omezit. Že ta matka od dětí byla dokonale upravená "krasavice" s dlouhými blond vlasy atd.? Bohužel se slušný člověk nikde nedovolá, dnešní hyperkorektní paranoidní doba přeje hlavně těm, co život druhým znepříjemňují, slušní lidé jsou často za podivíny, kteří jen otravují.
3x
Nejdřív byla průvodkyní matka upozorněna, pak dostala varování a potřetí byla i s dítětem vykázána a odvedena pryč, i když byla matkou sprostě napadnuta a bylo velmi nevybíravě vyžadováno plnění zaplacené služby.
Po návratu průvodkyně po potlesku ostatních dokončila prohlídku.
Za chod podniku má zodpovědnost provozovatel, když ten nesjedná nápravu, v mém případě přijde minimálně o hosta. A dělám to nerad, ale někdy i dotyčné rodince vysvětlím, že se chovají jako bezohlední kret.ni a že jejich svoboda končí tam, kde začíná ta moje.
Protože nemá smysl ustoupit bez řečí, to druhou stranu utvrzuje v tom, že jejich chování když už není v pořádku, tak alespoň přináší výhody. Takže je nutné, aby "zážitek" měli obdobný, jako umožňují oni ostatním.
Děti mám.
1x
Treba s detmi takto vyrazili poprve, aniz si uvedomili, jak to dopadne a tak to treba bylo i zase na dlouhy cas naposledy. Ona vetsina zde prispivajicich se zrejme jiz narodili jako ostrileni rodice, ostatni ale ne a zkusenosti s vychovou ziskavaji proste za pochodu.
No, tak dle vylíčení situace už měli druhé dítko nějaký ten pátek (odhad - dva roky). Tak jaképak učení za pochodu. Tím už si prošli. Ono je většinou na vině to, že matka své dítě nevnímá jako rušivý element. M.
72mono. Dve deti nejsou, alespon co se rodicovstvi tyce, pouze souctem dvou stejnych opakovanych a navic v case nemennych polozek. Stale je co se ucit. Kdybys mela deti, mozna bys to vedela.
Nicmene neni potreba tu o tom polemizovat. Napsal jsem pouze jiny mozny uhel pohledu k cemu mohlo dojit.
Co sem si vsiml, zatim zde pouze komentujes ostatni. Pokud v tom mas tak ultimatne jasno, mas moznost uvest vlastni pohled na vec.
Ač děti nemám, nežiji ve vakuu. Ti rodiče ostatně také ne. Vím, že každý člověk je jiný (tedy i dítě). Jedno se budí co jednu hodinu, další prospí třeba pět hodin vkuse. A ano, komentuji. Kdyby ses trochu méně soustředil na mou bezdětnou osobu, v tom druhém (ne pátém, ne desátém
) komentu bys viděl můj názor na věc. M.
0x
A " vo tom to je" - chcu to hned, i kdyby se ostatní měli zbláznit. Co na tom, že z toho nebudu nic mít, prostě jsme byli v kavárně a další ... , kteří si doma mažou chleba, nám můžou závidět.
Chci hned?! A vite vůbec jak dlouho to tam je a jakd louho ještě bude? Jan tak mimo-vy jste taky chtěla hned , vůbec nevíte jestli jsou domácí nebo turisté?
A další postřeh-asi zde spousta lidí děti neměla a sami dětmi asi také nebyli , nebo z nich mluví závist , páč sami děti menají?!
@diesel - s názorem, že jsou děti rušivé a jejich matky sobecké se setkávám často. Tento názor mají překvapivě i lidé, kteří dětmi nejen byli
, ale i děti mají či je už vychovali. Já třeba děti nemám, ale moje míra tolerance je vyšší. Nenadávám na všechny. Nenadávám, protože dítě brečí. Většinou se rozčílím až v momentě, kdy maminka je opravdu sobec a své plačící, vřískající a pobíhající dítě prostě neřeší. M.
0x
S tak malými dětmi bych do kavárny nešla. Pro všechny to jsou poněkud nervy. Dětičkám bych vymyslela jiný program.
Zažila jsem řádící děcka /asi 2-3 roky/ v lepší restauraci. U jednoho romanticky prostřeného stolu seděli nějací snoubenci a okolo se honily a lezly po zemi rozjívené dětičky. Maminky to nevzrušovalo. Demokracie, né? Ale ostatní v lokále z toho byli znechuceni. Mladý nejistý číšník jen matkám naznačoval. Chvilku pak byl klid, než to začalo znovu. Dříve nemyslitelné. Teď prý se to tak nebere.
0x
0x
Je to jeden z mnoha generačních problémů. Jsem pesimista, bude se to stupňovat.
Do kavárny, kde se předpokládá posezení a popovídání, bych malé dítě nevzala. Do restaurace se občas musí. S vlastními dětmi, už ne miminy, jsme to řešili vysvětlením, že te´d počkáme na jídlo, sníme to a půjdeme (pojedeme) dál. Když bylo někdy čekání na jídlo delší a pro děti otravné, měli jsme v zásobě slovní fotbal, omalovánky, šlo se na chvíli ven. Občas se sejdeme jako velká rodina na nějaké oslavě. Zlobení dětí už teď nehrozí, ale kdo v minulosti vybíral restauraci, vždy dbal, aby tam byl dětský koutek s hračkami, případně na dvoře houpačky, kůzlátka atd. A vždy se někdo z dospělých obětoval a šel na chvíli děti zabavit.
Teď žijeme ve zvláštní době, kdy se propaguje ohleduplnost ke všemu a ke všem, ale v praxi ta nejobyčejnější ohleduplnost velmi pokulhává.
0x
Myslím, že se mamči s dětmi na mateřské jednoduše nudí. Tak jdou mezi lidi do kavárny. U nás poblíž v zahrádkové kavárně byla úplná mateřská seance. Dítka seděla spolu kolem svého stolu v počtu asi 10, na něco si asi hrála, mamči popíjely kafčo a klábosily obsednuvše stůl vedle. Otevíralo se zrovna po Downech, tak byl kafírník rád za každého hosta. Vypadalo to jako celek docela pěkně, mamči se myslím seznámily až tam.
Nebylo komu co kazit. Ale pokud už v kavárně menší děti s rodiči jsou, měla by se "umět chovat", být spacifikována - dobré pro život.
Je fakt, že děti patří na hřiště, kafíčko s sebou do termosky...
Ze svého dětství se pamatuji na česání citroníku navečer pod jakousi verandou, na níž se u vína bavili hosté. Bylo mi asi 9 a ty uloupené (po vylezení na strom) citrony byly naprosto sladké. Nikdy tenhle podnik svému rodiči nezapomenu, vyjeli jsme do slunné Itálie, podotýkám. Jako dítě jsme si nikdy do věřejného stravování nesedli, vařilo se ve stanu a tak, až pak na vzpomínám na jakési narozeniny v Expu, dohotovování pokrmu u stolu, ale to už byl jiný level, zejména věkový...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.