Nejste přihlášen/a.
Hranice stáří se posunula. Je čím dál tím víc lidí, kteří se dožijí v pohodě devadesáti let. Samozřejmě že už "neskotačí", ale klidně žijí dál v poklidu a svým rytmem, který je pro ně naprosto dostačující. Podle mne se jejich nároky na spokojenost zúží a stačí jim to, že je nic nebolí. To jsou podle mne ti, kteří zemřou poklidně věkem, protože tak to je prostě přírodou zařízené. Tělo "doslouží", a život vyhasne přirozenou cestou, protože už spotřebovalo veškerou životní kapacitu. Zrovna tak, jako když dohořívá oheň v krbu...
Všechno to bude otázka životní energie, znám několik sedmdesátiletých mladíků a občas potkám čtyřicetiletého staříka.
Tak asi 90, spíše 95. Například můj táta zemřel v 90 a čtvrt roku, ale nezemřel na stáří, ale na výduť na břišní aortě. Nebýt toho, ještě by tu asi byl. Babička zemřela v 90ti, ale s ničím vlastně nemarodila, po doktorech vůbec nechodila, tak u ní se dá říci, že zemřela stářím. Každý to máme spočítáno jinak, takže je těžké uspokojivě odpovědět.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.