Naplňující práce?

Tak sem se zamyslel a popravde nevim, co si predstavit pod pojmem naplnujici prace. Vim, ze se to v tomto smyslu pouziva, ale co to vlastne znamena? Smysluplna? Pro koho? Pro mne nebo pro lidstvo? Zabavna? Ze je misto konicka? Ze staci cloveku k veskeremu stesti? Dostacujici pro uspokojeni vsech potreb? Nechavajici hmatatelny a trvaly vystup s pridanou hodnotou?

Cim ma presne naplnovat?

Pojem naplnovani se u cloveka vetsinou poji s pocity. Jde tedy o dobre pocity z te prace?

Fakt nevim, co si pod tim predstavit.

Práci máme primárně proto, aby nám "zaplatila složenky". Všechno ostatní je bonus. Samozřejmě, chodit někam vyloženě s odporem je taky špatně, ale takové místo se dá většinou změnit - pokud tedy není člověku odporné každé zaměstnání

Znám takového kujóna, je to můj 22 letý vnuk. Když v raném dětství poprvé uviděl vlak, byl ztracen. Nic jiného ho nebavilo. A tak jsem kupovali knihy o vlacích, jezdívali jsme 2 x do roka do železničního muzea v Lužné, tam byl jako ryba ve vodě. A když byl větší a dostal se občas přímo do stroje, to bylo teprve něco. Už odmalička věděl, co bude dělat. Jedině strojvedoucího. Nikdy nezaváhal ani na okamžik o něčem jiném.

Po základce vystudoval železniční průmku. Mezitím změnil názor, ale jenom o kousek. Už ne strojvedoucí, ale výpravčí. Pokračoval půlročním kurzem v Kralupech a po náročných zkouškách se dostal k vysněné červené čepici. I když slouží dvanáctky, denní a noční, je velmi spokojený. A každému, kdo má chuť ho poslouchat, dovede nadšeně vyprávět o různých vlacích a o železnici vůbec. Říkám, že u něj to není ani povolání, spíš poslání. Neznám nikoho, kde se tak moc těší do práce, jako on. Jaga.

A to je dobře, že se ve své práci našel. Každý by měl dělat to, co ho baví, naplňuje. Ale někomu to prostě nevyjde.

Tohle chce kompenzovat koníčkem. Mít své hobby, dá se říct opačného charakteru, jako práce. Moje práce ve školství mne hodně naplňovala, ale vyčerpávala /kravál, nervy, fofr, přípravy a opravy ještě doma, stresy/. A po všem tom jsem se pak hrabala v hlíně a opečovávala dřeviny. To byl lék! V důchodu jsem si taky našla práci venku v tichu a bez lidí. Taky relax.