Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
mám velice ráda zvířata, hlavně ta, která žijí na zahradách - slepýše, žábu, ptáky.
Nemůžu se zbavit strachu, že je někdo týrá nebo zabijí. Třeba střílí po ptákách, nebo kope do žáby.
Co mám dělat? Poraďte.
Děkuji.
Mám také ráda zvířata. Ale podobné myšlenky si nepřipouštějte. Daleko víc zvířat zbytečně zahyne pod koly aut /ježci, žáby, zajíci.../. To byste musela při obědě plakat, že kvůli Vám zabili krávu nebo prasátko. Prostě je to život, rodí se a umírají lidi i zvířata. S tím nic nenaděláte.
Je to už asi 60 let. Se dvěma stejně starými kamarády jsme našli na zahradě velkou ropuchu. Kluci našli slámu, strčili jí žábě do zadku, ropuchu nafoukli a dali do sudu s vodou na zalévání. Já nenafukovala, ale zvědavě jsem přihlížela. Žába se chtěla potopit, ale protože byla jako balón, nešlo to. Šel okolo otec jednoho z těch kamarádů, byli jsme u nich na zahradě. Když viděl, čím se zabýváme, bez řečí nás zpohlavkoval všechny tři, svého i nás cizí. Někdy to není na škodu.
Jaga.
Bergere, pán byl otec kamaráda, řidič autobusu, fér chlap. Dneska už nežije, ale občas si na něj vzpomenu. A věřte, že za mého dětství rozumně podaný výprask hned po činu nebyl občas vážně na škodu. Dneska by na toho otce asi přiběhli rodiče nás ostatních provinilců a byl by pěkně popotahován. Dřív to bylo jinak. A pokud bych doma žalovala, že Zděndův taťka mě mlátil, po výslechu, proč tomu tak bylo, bych zaručeně dostala ještě přidáno doma. Tak jsem se raději nechlubila.
Dneska mají děti samá práva, povinností dost ubylo. Jsou rozcapené, mohou si dělat, co se jim zlíbí. Viděla jsem takové děcko v restauraci, bylo už asi 10 leté, při své mírné povaze bych ho přerazila. Rodiče nic. Buď byli benevolentní a děcko bylo osobnost, nebo si s ním už taky nevěděli rady. Kdoví, jak to půjde dál.
My museli dělat drobné práce. Třeba ráno před školou ještě zaběhnout s baňkou pro mléko, odpoledne dát slepicím, vyměnit jim vodu, sebrat vajíčka, různé pochůzky /na poštu apod./... a nevadilo nám to. Teprve pak jsme chodili mezi děti. Aspoň jsme si pěstovali smysl pro povinnosti. Jaga.
BaboJago, to byl jen povzdech, jak blbě to dnes chodí. Já s Váma souhlasím. Možná včera jsem ve zprávách viděl jinou ukázku dnešní fajn doby. Důchodce, vyvrácený na schodech metra, čtyři dospělí ho obešli. Nepopírám, dnes bych ho, vzhledem k pozdějším možným komplikacím, asi obešel také. Před třiceti lety by mě ho přehlídnout ani nenapadlo. Za dalších třicet let mu všichni kolemjdoucí ještě projedou kapsy...
A víte že na světě se plno týraných dětí? To bychom se z toho strachu museli zbláznit, kdybychom se zabývali takovými myšlenkami. Zaměstnejte svoji mysl nějakou prací, koníčky a zálibami, popovídejte s kamarádkama.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.