Jak zvládáte dojíždění do práce?

Milý Ladislave, pokud můžete, najděte si práci na jednu a přinejhorším na dvě směny. Vím o čem mluvím. Ještě před pár lety (jsem 50+) jsem pracovala na dvě směny a po desáté večer jsem jezdila sama autem cca 18km. A věřte, že i toto bylo velmi únavné...udržet bystrost v nočních hodinách na silnici, kde se dost objevovali srnky, divočáci a zajíci, byl nadlidský víkon a když občas bylo potřeba zůstat v práci do jedenácti/ půl dvanácté v noci, tak jsem jela tuto vzdálenost i 3/4 hodiny. Byla jsem potom fakt dost unavená a o mikrospánek nebylo nouze. Asi bych to, být Vámi, přehodnotila.Hezký večer.

Třísměnu bych nedělal (v mém nynějším oboru se nedělá jen výjímečně 2 směny) ale v minulosti jsem měl 2-6x měsíčně 24 hdinovou po směně jsem nešel spát až normálně večer.v současnosti dojíždím (momentálně tedy ne-jsem v karanténě)cca40km denně tam a 40 zpět.Pokud by se s autem něco stalo-zavolám šéfa,mistra (nadřízeného) a potom popřípadě manželce aby pro mne (nás )dojela .

Asi nejsem úplně odpovídající případ a věkově mi zatím pár let ještě do 50 chybí, ale přidám přesto moji zkušenost.

Pár pracovních míst jsem už vystřídal, ale nikdy jsem nebyl na pozici, že bych měl klasické směny, ale většinou šlo o to, udělat ucelený kus práce, takže se dost těžko byť i ten den ráno odhadovalo, kdy budu odpoledne končit. Někdy to bylo třeba až večer, někdy se jela neplánovaná nocovka. Prostě model, který vůbec neodpovídá představě v Zákoníku práce.

Z tohoto důvodu jsem jezdil vždy autem, protože riskovat, že budu navíc ještě čekat nějakou hodinu na spoj - to už je příliš velké plýtvání zbývajícím volným časem. Ze zkušenosti můžu říct, že kilometry jsem nikdy nebral jako rozhodující, ale šlo hlavně o čas strávený na cestě. Případný výpadek auta se dá v mém případě vykrýt druhým vozidlem v záloze.

Aktuálně mám do kanceláře asi 120 km jednu cestu, ale s ohledem na povahu mé práce a okolnosti dnešní doby jsem dokázal postupně nutnost cestování téměř eliminovat a plynule také přecházím na "volnou nohu", kdy nejsem natolik omezen pracovním poměrem.