Včera jsem byla na procházce ale léta kudy jsem chodívala a mám tu cestu a krajinu ráda tak mě to připomíná někoho koho už nemám . Vím že tam tudy nesmím chodit že to semnou vždy zamává ale ta cesta je nádherná. Tak nějak jsem zamrzla v čase. Nevím co se vším životem kam se vydat. Práci snad neztratím kvůli Covidu ale i tak už tahle situace je dlouhá .
Ale teď k otázce .. když mám blbou náladu prohlížím si andělé mám jich hodně na poličce a nebo jdu na google obrázky.
V pokoji mám hodně lapačů..mám ráda peříčka.
Napadlo mě že bych si mohla něco vyrobit ale andílka nechci ani lapač toho mám plno.
Co si hezkého vyrobit?
Nebo nakreslit?
5x
doplněno 30.12.20 15:53: Alkoholem problémy neřešte.
3x
Dobrý den, pan Vetchý, když měl poměrně trvale nedobrou náladu a stal se skeptikem, si ve známém filmu vyráběl v dílně rakev (a byla moc hezká). Že by řešení špatné nálady i pro Vás, aby si člověk uvědomil, že bude ještě hůř? Jinak si myslím, že se hlavně nudíte. Zdravím!
doplněno 30.12.20 14:45:
mina - každá nemocnice Vás nyní uvítá jako dobrovolníka (třeba jen na úklid). To je smysluplné.
3x
Na rozdíl od Vás nemám ráda spousty lapačů, andělíčků apod. Říkám tomu činčurinky. Jen na to sedá prach. Svého anděla /nebo čerta/ má každý z nás v sobě a není třeba vystavovat všude řady postaviček a sošek.
Proč by s Vámi měla zamávat cesta krajinou Vašeho mládí? Zvláště, když píšete, že je nádherná. Rozhlížejte se, dívejte, kochejte výhledy a nemyslete na smutné věci. Já jdu zítra na vlastní novoroční pochod, sama, jako už několik let. Většinou přes lesy. Mám letos připravenou jednu trasu, ale o třech možnostech: 9, 13 a 19,5 km. Vyrazím až po obědě. Děda se zlobí, že tu nejdelší do tmy nestihnu. Asi tedy zvollím těch 13 km. A i když to byla místa mého dětství, kde jsem chodívala s rodiči, dokud žili, nesmutním a dívám se kolem sebe.
Choďte, dívejte se. Uvidíte srnky, datla, i liška mi už přeběhla přes cestu. Vyčistíte si hlavu. Nemá cenu celý zbytek života smutnit, musíme jít dál, vzchopit se.
Kolu s rumem umírněně. Abyste si nevypěstovala závislost. Když člověk sedí doma, smutní, vzpomíná a pije, má nejlíp našlápnuto k alkoholismu. Pozor na to. Hodně o tom vím. V případě naší rodiny to naštěstí po mnoha peripetiích dopadlo dobře. Ale každému se to nepovede.
Tak hodně štěstí a zdraví do roku 2021, méně toho rumu a více pohybu v přírodě. Udělá Vám to určitě dobře. Nemůžete přece pořád žít jen smutnými vzpomínkami. Jaga.
Ten obchod "Batavia" vede zboží z orientu. Ale toto zboží pochází ze zcela jiné kultury, nežli je naše, ani energeticky se pro nás nehodí. Máme svoji kulturu a svoje národní tradice, třeba se začněte zajímat, co je našemu národu blízké a hned budete mít něco, čím se zabavíte a bude to smysluplné. Možná dovežené zboží z orientu je pro nás líbivé, ale vždyť málokdo má prostudováno jejich kulturu a jak to může být našemu srdci blízké. Vždyt ty předměty nemají s námi nic společného, už si jen vezměte naše tratiční české Vánoce. Nevím, jestli mi rozumíte, ale třeba jsem vám dala téma na zamyšlení, nic ve zlém.A šťastný nový rok vám přeji.
A když jsme u těch Vánoc, takové Ladovské zimi, ty mě tedy zahřejí u srdíčka a pohladí po duši.
Mona - tak jsem opravdu dala těch 13 km. Ale ono to stačilo. Svítilo sluníčko, šla jsem lesy, jsou zde naštěstí pěkné, neponičené od kůrovce. Potkala jsem cestou několik lidí, kteří měli stejný nápad jako já. A také prima dovádivé pejsky. Prohodilo se slovo, popřálo se navzájem.
Dvě pěkně upravené a udržované studánky. Pomníček lesního adjunkta zastřeleného pytlákem někdy kolem roku 1870. Pachatel byl vypátrán, odsouzen na 20 let těžkého žaláře. Po 15 letech propuštěn. Podle svědka, který se po letech rozhodl promluvit, byl totiž pachatelem někdo úplně jiný. Ten už ale mezitím zemřel, takže právo vzalo za své.
Z kopce jsem koukala do kraje a uviděla stádo šesti divočáků, jak si to ženou přes silnici, přes pole a mizí v lesíku.
Konec byl smutný, stavila jsem se na hřbitově v obci, kde jsem do svých 20 let žila, prošla ho a zavzpomínala na své známé, kteří tu už leží. A je jich rok od roku víc.
Ale celkově jsem si to pěkně užila. Počasí, příroda, pejsci, fajn lidé...Co chtít víc? Takový výšlap je balzám na duši. Jaga.
U nás hned ráno krásně svítilo slunce, tak jsem se moc těšila, až vyrazíme. Pak najednou padla taková bílá poklice... To nás neodradilo a kolem jedné už jsme šlapali. I to slunce jsme si ještě na dvě hodinky přivolali. Čekali jsme víc lidí, ale ty zástupy, co se valily po cestách, to ne. To mě zklamalo, davům se snažím vyhýbat. Naštěstí byla většina opravdu dobře naladěná, usměvavá a i ti pejsci nechyběli. No, nikdo ovšem nešel tak daleko jako my, takže druhá půlka cesty už byla liduprostá. Možná tomu pomohla i další změna počasí. Zase se připlížila ta bílá poklice, zakryla slunce a valila se přes koruny stromů. Vrátili jsme se za šera pěkně ojínění
21,5 kmTakže se to nakonec vydařilo. Určitě víc, než výšlap na druhý svátek vánoční, kdy jsme narazili na bandu lehce opilých mladíků. Když jsme je potkali na zpáteční cestě, nebyli už jen lehce... No, aspoň byli na čerstvém vzduchu
M.
1x
Nic si z toho nedělejte, nejste v tom sama. I když současnou "dobu covidovou" nijak zvlášť neprožívám, dneska ráno to na mě tak nějak padlo. Moje první láska, která by měla předevčírem narozeniny je už 8 let nezvěstná. Zmizela tenkrát přesně touhle dobou beze stopy (příbuzné neměla, není kde pátrat). Dcery jsou daleko, moje současná přítelkyně je od včerejška v karanténě. Takže Silvestra budu trávit sám. Budu čumět na přiblblé estrády v televizi a popíjet při tom červený sekt, který jsem před 40 lety koupil své tehdejší kamarádce. Než jsme ho spolu stačili vypít, odstěhovala se do Anglie. Od té doby jsem ji ani jednou neviděl, jen si posíláme novoroční přání. S jinou kamarádkou, se kterou bych Nový rok oslavoval nejradši, si už nic ani neposíláme. 5 let jí nosím na hrob svíčky. Je mi z toho sice smutno, ale nic s tím nenadělám. Život jde dál. Jdu si taky dát "kolu s tuzemákem" (tedy já radši "kofolu s rumem" - nápoj mého mládí ).
Mě nejvíc uklidňuje pohled do malého ohně, nebo do zurčícího potůčku. Ovšem často mi z toho bývá smutno (vybavují se vzpomínky), což je asi přesný opak toho, co Vy potřebujete. 
měla bych chodit jinam a ohníčky taky miluji..mina,
nezlobte se, ale proč chodíte někam, kde vám to nedělá dobře? Myslím, že se chcete litovat a být litována. Tím si nepomůžete. Jsou horší věci v životě, než rozchod, pokud tomu dobře rozumím. Jsou na tom lidé hůř, to si vždy řekněte.
Nejhorším řešením je alkohol.
0x
Však v tom nejste sama, všem nám to připadá dlouhé, tahle situace. Ale neklesejte na mysli a pijte jen tu kolu ale bez rumu raději. Jisté je, že žádná situace niky není na pořád, takže věřte, že bude líp. Nějaká tvůrčí činnost je dobrý nápad, já zase ráda tvořím z keramické hlíny, nevím, z čeho děláty ty anděly. Jukněte na pinterest, už jsou svátky za náma a ted by to chtělo velikonoční náměty, tak si zadejte Velikonoce pinterest a vyjede vám plno tvoření. Ale na vaše chmury by to možná chtělo něco razantnějšího, třeba vygruntovat nebo dlouhý běh či vycházka, prostě nějaký větší pohyb, práci nebo sport.
0x
Právě vyrábím hmyzí domečky podle internetu. Hlavně pro včelky samotářky. Med mi nedají, ale budou opylovat ovocnany...Nastříhala jsem si zahradnickýma nůžkama venku svazek větví z bezinek a u telky je upravuji a vyvvrtávám z nich nebozezem tu dužinu. Brzy z jara je umístím. A nic se nestane, když se tam uvelebí jiný užitečný hmyz.
Najděte si koníčka, raději několik, a budete nestíhat! A hlavně aby Vás to vytáhlo ven! Nedávno na šípky a už plánuju, kam na jaře na byliny. To se hodí i jako dárky. Když tam nic takového nemáte, tak "sbírejte" nachozené kilometry nebo turistické cíle v okolí...
Dlužím ještě ten pohled, který nás uklidňuje.
Mne teda krajina, lesy, hory, potoky, vodní plochy a tichá zákoutí ve všech proměnách. A nejlépe z kola.. a nebo z terasy od kafíčka... a k tomu pak i dobrá hudba.
0x
Uklidňuje vás pohled na kolo? Ve mně by tento pohled vzbuzoval strach, že 2 x mrknu a kolo bude fuč.
0x
Káždým rokem touto dobou jsem se dívala jak začínají kvést kamélie.Bohužel letos mají nějakou chorobu na listech a nepokvetou.Vždycky mě to jejich kvetení vylepšilo náladu při tom zimním horském počasí.Letos si musím najít nějaké jiné vylepšení.Mám již asi rok za skříní v deskách velkou předtištěnou mandalu od jedné paní.Tuhletu zimu si ji konečně vybarvím.Budu ji vymalovávat pomalu a pečlivě a tak to mám na dlouho.Nechcete si taky nějakou namalovat?
0x
zkus zhlluboka dýchat a soustředit se jen na ten dech, nebo si pusť nějakou relaxaci, najdeš jic na netu hodně..
0x
Já bych se zeptala, kolik je Vám let. Nemyslím to vůbec nijak zle a vůbec nechci útočit. Jen abych se ve Vás trochu orientovala. Je totiž rozdíl, jestli takovou otázku položí člověk který je mladý, nebo člověk, který je uprostřed života, nebo člověk, který se už přehoupl za takzvaný "zenit" života. Podle toho jak se ptáte, bych to odhadovala na ten prostředek, ale zaráží mě ta potřeba mít kolem sebe andílky a lapače snů z peří. Jak jste k tomu zvyku přišla? Proč si myslíte, že to potřebujete? V čem Vám to pomáhá? A jste si jistá, že to opravdu pomáhá? A pokud byste chtěla kreslit něco, co by Vás nějak uklidnilo, tak to musí vyjít z Vaší duše a Vašeho rozpoložení. Jinak Vám to nebude nic platné.
0x
Já poslouchám hudbu, dívám se na romantické sportovní filmy, ty umí super dobít energii.Pak třeba sledují videa s kočkami, já je milují , nebo videa s recepty, s dobrými nápady na všechno možné, od receptu po stavbu domu. Úložné prostory, těch není nikdy dost. Můžete se zacist do romantiky, nebo pustit audio knihu. Můžete vařit, péči, nebo vyrábět třeba kytičky z vlny.
youtu.be/...
0x
Co mně vnitřně uklidňuje? Pohled na Boha, dívám se do nebes dívám se na šedá oblaka na závoj který provívá tímto světem na slzy které na mně prší na mráz který mně prochlazuje kosti, na samotu která tu zůstala po těch co už dávno odešli a nikdy se nevrátí... sám naplněn samotou promočen slzami černých mraků sirovým větrem provlátý... se vším ve všem pro všechno jsem... čekám na den... v slzách je radost a v temnotě světlo v duši pusto a na nebi léto... a to všechno... miluji tě a vše ostatní je mi jedno...
Také mě hodně uklidní pohled na něco dobrého - např. na řízek s bramborovým salátem nebo na větrník. Po konzumaci jsem ještě klidnější.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.