Jak by asi vypadala pandemie zamlada?

Není potřeba nějaké kdyby. Stačí reakce Karla Čapka na epidemii chřipky v Evropě.

Tak už se dostala i k nám, sice s jistým zpožděním a zatím jen poskrovnu; ale ani v ohledu chřipky jsme tedy nezůstali za Evropou. Nuže, je tudíž na místě udělit nemocným, zdravým a zejména těm, kdo se chřipky bojí, několik ne sice odborných, ale dobře míněných rad:

1. Jakmile poznáte, že vám je tak nějak divně, a jakmile na sobě zjistíte horečku, zůstaňte doma a vlezte do postele, ale hlavně nechoďte mezi lidi a nedýchejte jim pod nos, hekajíce a bědujíce, že máte chřipku. Každý, kdo si svým bližním naříká, že má chřipku, zaslouží jednu do zad, ne proto, že je vůbec protiva, ale proto, že chřipku nebo rýmu roznáší.

2. Když už marodíte, vemte si dobrou knížku a čtěte, abyste aspoň nestonali nadarmo.

3. Posléze neříkejte každé rýmě, kašli, angíně, katarům, bolení hlavy a jiným svízelům, že je to chřipka. Zbytečně jí tím děláte reklamu a ztěžujete život všem hypochondrům, kteří náhodou ještě kašel nebo rýmu nemají a bojí se skoro dýchat, aby nevdechli nějakého toho Pfeifferova bacila nebo jaký neřád. Čím míň se bude o chřipce povídat, tím dřív přejde – už z nedostatku veřejného zájmu.

Lidové noviny 29. 1. 1931

Zdroj: lidovky.cz/...

Tak nějak si myslím,že tehdy pár coronakrizí bylo. Jenže nebyl net a mobily. A neříkalo se tomu corona a krize. Líbí se mi claymanův příspěvek.

Nemusí se chodit ani tak daleko do minulosti. V letech 1997 nebo 8 byla nějaká chřipková epidemie, která byla vážná, ale nebylo to moc publikováno. Ve školách se slučovaly třídy, protože byli nemocní učitelé i děti a jedné příbuzné na tu chřipku zemřeli oba rodiče, nebylo jim ani 70.

Pokud by to bylo tak závažné jako je to dnes a vláda by rozhodla, tak by to normálně hlásili rozhlasem ve všech továrnách a úřadech a tak dál. Na vrátnicích by se kontrolovalo a hlídalo by se dodržování předpisů přísně. Vůbec nemám obavy, že by to nedokázali komunikovat mezi lid a že by jim nedokázali vnutit nějaké zásady chování i bez mobilů a internetu. Možná, že by ty zákazy byly ještě přísnější než dnes a navíc by nikdo nemohl odporovat, nebo se bouřit a volat po svobodě. Lidi by se báli jeden druhého, protože by to zařídili tak, že by se mezi sebou udávali ostošest a každý by se bál vylézt bez roušky i před barák, nebo třeba i koukat z okna. A to si pište, že by to všichni bez remcání dodržovali.