3x
Spokojená jsem moc. Mám postel z ASKA, je to spíš válenda, s úložným prostorem, horní čelo je měkké, polstrované, do oblouku, dole žádné čelo není. Ráda si pustím nohy dolů, tak mi to vyhovuje. Polstr je dost tvrdý, což mám ráda. Nemám ráda měkké postele, kde se propadnu až k podlaze jako do vaty. Čím matrace tvrdší, tím lepší.
Svou postel musí mít člověk rád, tráví na ní značnou část svého života a měl by se v ní cítit dobře.
Moje babička, narozená v roce 1901, mi občas zpívávala: mám postýlku na akátě, lézu na ní po špagátě...ale jak to bylo dál, jsem se nikdy nedozvěděla. Asi se to pro dětská ouška nehodilo. Přesto si na to občas vzpomenu. 
Jaga.
...lezu na ni po špagátě, až vylezu, sundám gatě, potom lásko skočím na tě. ... Šlo by? Jinak taky mám spíše rád tvrdší pružící matraci a měkké čelo za hlavou.
Teda Dejve111, to asi bude ono. 
A já už 60 let občas přemýšlím, jak to s tím akátem a špagátem bylo dál. Babička už dávno nežije, zeptat se nemohu. Tak je jasné, že to nikdy nedozpívala do konce.
Kromě tohoto ještě zpívávala: Pan domácí pro legraci posadil kohouta na slepici. Ryc pic pic pic, ryc pic pic pic, jako to dělají u Litošic.
Když mamka slyšela, že mi zase babička zpívá, většinou tam vlítla a ukončila to. Babička pocházela z rodiny, která měla na vsi hospodu, tak asi právě tam pochytila mnohé tyto "hodnotné" písně. Co je zajímavé: člověk se v životě hodně naučí a taky hodně zapomene. Zapomněla jsem toho už moc, i důležité věci, ale ty babiččiny kuplety se zapomenout prostě nedají. Jaga.
2x
Veškerý hrany pěkně kulaty a v nohách bez čela
Sem spokojen ještě se mi nepodařilo se o ní bouchnout či se zranit
Tam mi ale zase táhne na hlavu. To už mám vyzkoušeno.
2x
Já si zvláštním způsobem sedám do rohové sedačky, opřu se rukou o tu kratší stranu, přenesu na ní váhu horní poloviny těla, umístím zadek do rohu a sednu si tam s hrnkem kafe a s mobilem a čtu si.
Jednou jsem tento manévr podělal, sklouzla mi ruka a já se vahou horní poloviny těla přimáčkl ke kratší straně té sedačky až mě zastavilo něco tvrdého v její konstrukci - cítil jsem, jak to ve mě luplo. Nemohl jsem se ani pořádně nadýchnout nebo zvednout bez bolesti z lehu, prostě jsem si narazil žebro.
Takže ano, i na "gauči" se můžete zranit.
Jinak mám pěknou širokou postel s čalouněným čelem. Postel je krásně tak akorát měkko-tvrdá. A na zimu dávám teploučké hřejivé mikroplyšové povlečení i prostěradlo, takže se v ní krásně spí jako na obláčku.
2x
Já mám masiv Arletu senior v bílém provedení s polohovacím roštem a tvrdší matrací. Bezpečné "zábradlí" u zdi a nad hlavou. Netluču se... Kvůli ní jsem natřela stěnu do levandulové...
Ale sestra má takovou tu historizující vyřezávanou manželskou postel, kde přespávám, když tam jsem. Od té mám pokaždé opakovaně modřiny v půli stehna, neboť na ty umělecky vytrčené rohy při každém obcházení narazím.
2x
Pro nemehla je vhodna vodni. Tam ostre rohy, ani jine tvrde povrchy nejsou.
Nemeha ji ale zase muzou propichnout...
0x
Ono je to tak, že čaloněný nábytek by neměl mít žádné ostré hrany. To nás ovšem učili ještě postaru, těsně před ,,sametem´´ Po něm na trh vtrhla Ikea a podobné firmy, které si ze závazných nábytkářských norem dělají tak maximálně toaletní papír, jinak si neumím vysvětlit takové množství technologických prasáren, které si dovolí prodávat.
Ale - najdou se tací, co tyto šunty kupují a evidentně se jich najde dost na to, aby jim tento ,,kreativní přístup´´ procházel.
Takže - vše je v pořádku, ne? Co na to, že si někdo urazí tu palec, tu loket...
A k otázce - při své délce přes dva metry a při své profesi jsem si i postele dělal, pochopitelně sám.
No. Za minuleho rezimu skutecne normy, ktere nebyly vyslovne oznaceny jako doporucene, byly automaticky ze zakona zavazne pro kazdeho, koho se tykaly.
Nicmene casy se zmenily a o roku 1993 je to jiz presne naopak. Normy, ktere nejsou v zakonech vylucne odkazovany, jsou nezavazne.
Tezko tedy vinit IKEU, ze nedodrzuje neco, co dodrzovat neni povinna.
Takze ano, dle zakona je vse v poradku
Ne, já Ikeu skutečně z ničeho neviním, dá se říct, že i jejich přístup chápu. Ostatně naprosto stejný přístup panuje i v Polsku. Tady má polský nábytek nálepku nejpodřadnější produkce, ale ono je to jinak, Poláci jsou dobří obchodníci, takže jsem jen čučel, když jsem začal jezdit na servisy do polských truhláren, jak krásný nábytek dělají, spousta masivu, často používají různé soustružené prvky atd. No a když jsem se jich ptal, proč produkují tak šílenou kvalitu, kterou pak vozí k nám. Odpověď byla naprosto trefná : ,, No když to tak chcete a kupujete, tak my to takhle vyrábíme´´
0x
Ložnici mám z r. 1981, cena 13000, matrace za ty roky třetí a ty dnešní stály to co tehdy celá ložnice, spí se dobře. Čelo na obou stranách postele.
Kdysi jsme čela u postele mívali, ale nikdy se nikdo neuhodit, ted máme čela polstrovanýá, oblá a měkká.
0x
Ještě bych k tomu co jsem napsal o postelích přidal jeden postřeh. Horní čelo v hlavách může být vyšší a čalouněné. Dole v nohách mít jakékoliv čelo mít nemusím. Aby k loži byl dobrý přístup a dalo se u ní stát. Nemám rád promačknutelné pelesti. Nedá se na nich klečet a ani sedět na kraji. Nepříjemně to na nich tlačí do kolem. Každého. A že by nějak více padala pokrývka dolů přez nohy na zem? To se ani moc nestává.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.