Když sledujeme průběh a analýzu amerických voleb, vidíme často dost znesvářené názorové tábory, které nejsou schopny většího kompromisu. Jedna strana nechce uznat vítěze voleb a druhá strana je přesvědčena, že oponenti jsou ovlivněni dezinformacemi a nemají relevantní informace. Není tento trend ale i mimo USA? Jsme schopni vést dialog a uznat, že něco máme společné a vnímáme podobně?
Velkým negativním trendem jako nálepkování, schazování a despekt k odlišnému vnímání reality přeci není jen v USA. Jakým způsobem (pokud tedy skutečně je to trendem) najít nějaké spojnice a umět spolu komunikovat a přitom se slovně neurážet? Jsou tyto příkopy opravdu velké? Bylo to tak i před 20 lety? Proč volič jedné strany druhého označuje jako nechápavého a neinformovaného člověka a volič druhé strany za vítače? Jsoiu ochotní lidé hledat si informace? Jak to vnímáte vy? Děkuji.
4x
Rozdělení lidí, obyvatelstva není jenom v politických názorech.
Náboženství, barva kůže, pohlaví, ale politika nyní vítězí.
Zanedlouho to bude i kvůli testování a očkování kvůli Covidu.
A troufám si tvrdit, že budeme všichni velice nemile překvapeni, ohledně rozdělení společnosti. Na očkované a ty ostatní, potencionální přenašeče nakažlivé nemoci. A budou sankce - bič anebo cukr.
Ten rozkol mezi lidmi stejného národa ale zasahuje i rodiny.
I tady na Poraďte to vidíme. Zloba, ironie, ironie zabalená do slušnost /kterou já vycítím velice dobře/ a snižování lidí s jinými názory. Kdy rádci z každé strany si myslí, že jenom jejich pravda je ta správná a kdo netáhne za stejný provaz s nimi, patří přibít za krunýř.
Věřím, že lid český se nenechá vmanipulovat do takových akcí, jako vidíme v USA a jiných státech celého světa. Že to, co vidíme za ničení památek, pálení vlajek, rabování nám není vlastní. Že potáhneme za jeden provaz, ku prospěchu naší celé země, našich životů, rodin, dětí, a dalšího pokolení. Že jako národ nezanikneme, nerozdrobíme se.
Začněme u sebe, třeba tady od zdola na této poradně.
Respekt a nenapadání se.
1x
To, co willybrandte popisujete se dělo ve společnosti lidí již od nepaměti. Každý člověk je tvor individuální s rozdílnými životními zkušenostmi a žijící v různém prostředí, tudíž bude mít i různé životní potřeby a názory. Pak, pokud se potkají lidé z opačného názorového tábora, je dosti obtížné chtít, aby se domluvili. To, jaký zvolí prostředek komunikace závisí opět od prostředí, ve kterém vyrůstali a od výchovy, jaká jim byla dána. Pokud např. synek jako malý človíček doma viděl, jak tatínek bije maminku, nadává ji a manipuluje s ní, je dosti pravděpoodbné, že si podobný styl chování ponese do dospělosti a poté se tak chová i k ostatním, tudíž své názory prosazuje silou a diskuze mu nic říkat nebude, protože nikdy nezažil, co to je. A tak bychom mohli popisovat dále... A jestli jsou lidé si ochotni hledat informace? Zase platí ano i ne a opět to záleží na stavu v jakém se nacházejí. Pokud člověk pracuje od rána do večera např. na směny nebo dojíždí dlouho do práce nebo je živnostník makající od nevidím do neviídm, je rád, že si večer otevře např. pivo, koukne na zprávy v tv, ani nad nimi moc nepřemýšlí (nasaje do sebe trochu toho černobílého vidění, strachu, jen spíš sleduje akční obrázky), mkrne možná na jeden seriál nebo si jde zahrát hru na PC a jde spát... Hledání informací vyžaduje čas a trpělivost, a to si mnoho lidí prostě nemůže dovolit a nebo se jim nad tím nechce z různých důvodů přemýšlet, bohužel.
A co můžeme vnímat společně stejně? No přeci lásku a radost ze života. 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.