Přítel a jeho maminka

To jste ještě nepochopila, že si nerozumíte? Rozporů je víc než dost. takto to nemůže fungovat. Vy přeci musíte mít na zásadní věci stejný, nebo dost podobný názor. Najděte si jiného chlapa, který nebude vše řešit s maminkou.

Nesestěhovávejte se. Soužití s mamánkem bude vždy těžké.

Ježíšmarjá holka, ber nohy na ramena a prchej, dokud je čas... a hlavně ta jeho drahá matička se mezi vás bude montovat, dokud bude dýchat. Ale nečekej moc dlouho a moc to s nima neprobírej, jinak tě čeká těžká psychomasáž, jak matka pro vás chce to nejlepší a synek bude kývat mocně. A jestli nejsi psychicky superodolná, je možný, že kývneš na něco, co nechceš.

Myslím, že ve vašem vztahu je všechno možné, jenom žádná zamilovanost. Z Vaší ani z jeho strany. Vás dva dát do jednoho bytu by byl ten nejzoufalejší krok, kterého byste byli schopni.

Začnu tím, že se zařizujete, ale nemáte práci. Což je chyba. Jak dlouho ji hledáte? A hledáte ji vůbec? Kdy ji míníte najít? Čeká vás placení nájmu, do domácnosti budou potřeba různé věci. Chtělo by to co nejdříve kloudný příjem.

Připadáte mi trochu práskaná. On chce vše platit napůl, Vy nemáte práci, měl by to tedy podle Vás hradit sám. Proč? Ve 30 letech jste jistě už pracovala a nějaké úspory mít budete. Tak není důvod, proč by Vás měl šetřit. A bydleli byste a vše používali společně. Takže by nebylo fér nechat druha, ať všechno platí sám, když já momentálně nedělám.

On je zase asi dost fixovaný na maminku. Od ní je hezké, že vám leccos do domácnosti dá. Hlavně, aby to nebyly věci, které doma nechce, daruje je a tím si doma udělá pořádek. Měla jste jí už předem naznačit, co by se vám hodilo. Nějaké svícny apod., to je do domácnosti to poslední. On má ale asi matku rád, jejích darů si váží a chce je mít na očích. Nějaký čas bych je tam nechala, po čase je nenápadně odstranila. Možná by byl pomohl rozhovor s maminkou o tom, co byste nejvíc uvítali a potřebovali.

S těmi Vánocemi jste dost sobecká. Matka byla se synem zvyklá žít. Najednou přijde Štědrý večer a on tu nebude. Proto si myslím, že byste jí udělala radost, kdybyste jej strávili společně. Manželovi rodiče měli jen jeho /druhý chlapec jim umřel/ a nikdy by mě nenapadlo, že bychom nebyli na Štědrý den společně. Proč jim neudělat radost? Měli jsme je nechat sedět jako dva vyděděnce o samotě a my se radovat z dárků někde jinde? Přitom se těšili na Štědrý den jako malé děti, zvláště poté, co jsme už měli rodinu. Tenhle Váš názor se mi nelíbí, měla byste být ráda, že s Vámi druhova matka počítá a má starosti, co jíte.

Ale tohle všechno už nemá cenu. Myslím, že se k sobě absolutně nehodíte, každý máte jiné názory, jiné představy o žiovotě. Nejlepší bude, když půjdete každý svou cestou a Vánoce už budete trávit sami a po svém. To nemyslím jako výtku, ale vy dva se opravdu k sobě ani za mák nehodíte. Jaga.

Utíkejte od něho, jak rychle můžete. Měli jsme v příbuzenstvu něco podobného, ale ona odešla, až měli školní děti. Ta jeho matka je tak dusila svou "láskou", že se to nedalo vydržet. Jak vtipně řekla ta naše příbuzná, ona měla syna místo manžela.

Tak já si zase nemyslím, že on ten váš je nějaký mamánek. Má jenom dobré vztahy s rodinou. Také si myslím, že má na to zařídit vám dobré bydlení, po této stránce by jste se s ním asi měla dobře.Dokázal by se postarat o rodinu, podle toho co píšete mi přijde takový zodpovědný. Problémem je tam asi ta maminka, která si neuvědomuje, že by neměla moc zasahovat do vašich životů. No a v závěru si myslím, že vy dva se prostě k sobě moc nehodíte a že to za nějaký čas sami poznáte. Už teď nemáte mezi sebou moc shody. Každý si myslíte, že máte svou pravdu, ale myslím si, že vy umíte přemýšlet méně.

Já bych Vašeho přítele nenazvala mamánkem a starosti jeho maminky o to s kým a jak bude její syn žít, se vůbec nedivím. Vy teprve plánujete najít práci, představujete si, že by Váš partner měl platit víc než Vy, "protože přece nemáte tu práci" a chtěla byste koupit hotový - pravděpodobně dražší - dům, přestože Vám teď dělá problémy hradit s partnerem všechno na polovic.

Víte co, zkuste si najít někoho, komu Váš přístup ke společnému bydlení a financím nebude vadit. (Co myslíte, najdete?)

Zdá se mě, že na 30 let si nevěříte a od toho se vše odvíjí.

Vy musíte být snaživá, sebevědomá žena, která si vše dokáže zařídit a spartnerem o všem komunikuje a domluví se na kompromisech.

Žena, která svého partnera miluje a on miluje zase ji.

Bohužel, Vy už nyní řešíte jenom peníze a movité věci a navíc Vaše vyjadřování nesvědčí o hezkém, respektovaném vztahu /přítel ,,mele,,/.

Partneři by se měli na všem domlouvat spolu, spolu komunikovat o svém budoucím životě.

Vy se musíte dokázat asertivně ozvat. Letos chceme být na Vánoce spolu v novém bydlišti. Na svátky pojedeme 25. k rodičům přítele a 26. k našim. Příští rok návštěvy obrátíte, pokud do toho nic nepřijde.

Je to Váš život, zatím to vypadá, že nejste brána v potaz. Svícen zandejte do skříně, že se Vám nikam nehodí, máte třeba představu moderního pojetí bytu. No a to bude jedna zkouška přítele, jak se on k tomu vyjádří, zdali bude při Vás nebo při matce.

Těch nevhodných a nechtěných dárků dostáváme všichni za celý život habaděj. Takže jedna z možností je, poděkovat slušně a zapomenout, nepitvat to už. Za nějaký čas nevhodný dárek někam uklidíte z očí a zapomene se na něj a někdy se takové dárky zase posílají dál, do světa, nebo prodají na bazaru.

Pokud Vám paní tchyně koupí /zaplatí nějaký nábytek, bude si dělat nárok na časté návštěvy, popřípadě v budoucnu bude mluvit do stavby domu, do výchovy dětí, pokud je bude mít k hlídání. Jakmile necháte budoucí tchyni zasahovat do svého života, tak jako to už nyní plánuje, tak to nebude dobré. Vy sama si musíte vymezit hranice, je to Vaše domácnost. Udělejte to už nyní, než budete mít svatbu a společný majetek i děti.

Soudím, že se k sobě nehodíte, přítel Vás nezná, neumí se do Vás vcítit, neví, co chcete? Jak jste dlouho spolu? Vy už nyní trpíte. Nejste svobodná, nejste v pohodě, cítíte se být upozaděná, nerespektovaná. Zvažte to. Nehleďte na peníze, peníze nejsou všechno. Netlačíte na pilu se sestěhováním? Nechtěl přítel ještě zůstat u rodičů?

S tou prací bude v dnešní době problém. Pokud nejste v žádané profesi a máte co nabídnout. Už jste si rozhodila sítě, jakou máte perspektivu a šanci?

------------------------------------

Buďte diplomat - třeba - věci si nechte v úschově u tchyně, až se postěhujete do nového, tak si je vezmete, s tím, že nyní nebudete mít tolika místa.

Doktoři - moje rada - kvůli pohodlnosti a času se pomalu, postupně, jakmile získáte reference, přechází od původních k novým v místě svého novějšího bydliště.

-

Znám jednu takovou tchyni, co vybrala nevěstě i svatební šaty i místo svatby. Později jela se svým synkem /mladým manželem/ pro nábytek mladým do obyváku..Nábytek vybírala tchyně, když prý ho bude platit. Snachu vynechali, nevzali ji ani s sebou! . Během dovolené mladých jim tchyně přestavěla.celý byt. On neprotestoval, byl na straně své matky, že to maminka myslela dobře, že je to praktické a je to vlastně její nábytek. A Vánoce byly vždy nejdřív u tchyně, někdy už ani doma po příchodu večer mladí nevybalili dárky. děti odpadly...

Zvažte, jestli s takovým zůstat! Dopadnete, jako ta z příběhu.

@fergie - che po mě každou korunu když něco koupíme vše na půl... mamka nám dala věci nějaké co se mi nelíbí... bydlet v Kyjově ale nechci... nechci čekat dlouho než nám něco postaví... já nechci protože nechci bydlet daleko od kamarádky babičky a doktorů...
Na to, že už jste dávno zletilá (ne dospělá), bez práce a asi i bez peněz toho nechcete docela hodně - nějak mi schází ohled na to, co by "chtěl" váš přítel. Slovo "kompromis" znáte?