Nebudu rozepisovat dlouhý sloh, který by nikdo nečetl, takže zkráceně.
Příští rok se vracím zpátky do ČR z dvouleté pracovní cesty a řekl jsem si, že by byl čas na změnu povolání, protože jsem si vybral špatný druh povolání - technik v oboru stavebnictví. Problém vidím v časovém nasazením ale i ve velmi špatném ohodnocení.
Sečteno potvrzeno, chtěl bych si najít novou práci, která je i náležitě ohodnocená - pod 30 tisic Kč v čistém nechci jít.
Teď se Vám možná naježili vlasy, že nějaký mladý fracek by chtel dělat za takové peníze, když někteří dělají jen za 15 tisíc - přitom dle mého NIKDO lidi nenutí dělat za takové "směšné" peníze, každý má možnost kariérního růstu.
Takže otázkou je, jak začít kariérní růst. Jak vy jste postupovali? (nepočítám, že každý zustal hned v prvním zaměstnání)
Máte zkušenosti s kariérním poradcem?
Aktuálně vůbec netuším, jakým směrem se vydat, protože jsem spíše univerzální typ který může dělat prakticky cokoliv( k čemu mě samozřejmě pustí)
Ke mě - 25 let, středoškolské vzdělání s maturitou technického směru, 5 let na vysoké škole stavební bez úspěšnéhot zakončení( teď si říkám, že na jednu stranu byla blbost končit před završením, na druhou stranou me to zcela osvobodilo od stavebnictví)
A na rovinu, s platem 25 tisíc v hrubém bydlení a rodinu opravdu nezáložím.
Děkuji a přeji pěkný den
2x
Představujete si to dost snadno - brát dost peněz, ale co jste pro to udělal? Plácal jste se 5 let na VŠ a výsledek žádný. To jste místo toho mohl klidně těch 5 let vydělávat a měl byste aspoň nějaké peníze do začátku života.
V první řadě bych byla pro dokončení VŠ, pokud na to máte. Jásáte, že Vás to osvobodilo od stavebnictví. Proč jste to tedy studoval? Pokud jste chtěl být třeba chemikem, nebo lékařem, nemělo cenu drát se na VŠ stavební.
Každopádně je dobré školu dodělat. Za 5 let nemáte žádný výsledek. Jsou to utopené roky. A titul budete třeba moci využít i v jiné práci, než ve stavebnictví.
Jinak - v každé době lze založit rodinu. Ale musí být člověk zodpovědný. Já brala po škole /1974/ zpočátku 700 Kč hrubého, později jsem změnila práci a velice si polepšila - na 1.100 Kč. Časem jsme se s mužem vzali, měli postupně 2 děti. Neměli jsme všechno hned, museli jsme s penězi hospodařit, našetřit si. A byla to dobrá škola života. Dneska mnoho lidí chce všechno hned teď, nadělá dluhy a kdy a jak je budou platit, s tím si hlavu už nelámou. Byla opravdu větší zodpovědnost.
Prostě - dodělejte si VŠ a se zakládáním rodiny ještě nějaký čas počkejte. Dneska ten trochu vyšší věk vůbec není na škodu. Dostudujete, najdete si slušnou práci, vyděláte, zmoudříte...a pak můžete jít žádat o ruku. Jaga.
Ale v tomto s Vámi nesouhlasím. Myslím že se doba tehdy a dnes nedá vůbec srovnávat. Ano, třeba jste měli málo, ale měli jste to jisté. Věděla jste, že budete pracovat a brát peníze. To se jinak zakládá rodina, než v době, kdy vás ze dne na den vyhodí nebo vám prostě nepošlou výplatu a můžete se leda soudit (na to ale musíte mít zase peníze). Měli jste třeba málo, ale to málo měla většina okolo. Mladí mohli bydlet na svobodarnach atp dnes leda nájem klidně za 2/3 výplaty. Pořídit dům stálo ca 100 platů dělnice, dnes za 100 platů není ani pozemek. Moje babi a děda byli dělníci a postavili si (částečně svépomocí) dům 5+1 s 800m2 zahradou. Dvě děti. Takové to průměrně měli. Já když budu dělnice a budu žít s dělníkem (bez jakékoliv jistoty práce) tak si 5+1 se zahradou nepostavíme ani za 100 našich platů dohromady. Logicky bydlení lidí trápí a proto se zadlužují. Pokud mluvíte o pitomcích co si půjčují na telefon a dovolenou, tak takoví snad nejsme všichni...Máte pravdu, Nello, nedá se srovnávat dříve a nyní. Jen jsem chtěla naznačit, že tehdy taky nebylo všechno růžové. Peněz bylo málo, byť jisté, zboží se obtížně shánělo.
Ale těch promarněných 5 let VŠ by bylo k ničemu tehdy stejně jako nyní. Proto bych radila školu dodělat. I tehdy se dbalo na patřičné vzdělání. /Ovšem, občas taky na rudý průkaz. Ten jsem neměla.
/.
Nikdy jsem nebyla příznivcem komunistů, ale jak říkám: nebylo tehdy všechno dobré a nebylo tehdy ani všechno špatné a není všechno dobré a špatné ani dnes. Nastoupil kapitalismus, tam už nejde o nějaké dělníky, o nějakou dobročinnost, ale o zisky. To si musí lidé uvědomit, že je všechno jinak, než před rokem 1989. Za tento život bylo cinkáno klíči. Tak musí být určitě lepší, než ten předchozí režim. Nemám pravdu? Jaga.
2x
Každa rada drahá. Pro vás bych viděl podnikání. Kamarád má dvě firmy, zaměstnaných cca 140 lidí, výplatu má jakou chce, pracovní dobu také, každoroční zisk mezi 30 - 40 milionů Kč. Pokud jde o školní vzdělání, pak má výuční list, takže jste na tom výrazně lépe. Negativem je, že než se k dnešnímu stavu dopracoval, tak to trvalo více než 20 let. Mimo jiné zaměstnává stavbyvedoucí, a ti mají mzdu dle vašich představ - základ 50 tisíc + prémie + podíl na zisku. Jsou však vzdělanější než vy, mimo jiné mají autorizaci ČKAIT, všichni jsou revizáci (TIČR), vizualisté, ... No a jejich pracovní doba také není denně zrovna 7 - 15:30 - stavba je stavba.
0x
Já bych to viděl na dodělání VŠ, abyste vzdělání měl ucelené. Zatím si najít něco co vás zatím uživí a taková práce, při které budete moci dostudovat a po dokončení školy pak začít s tím co vám bude vyhovovat. Nemusí to být přímo vystudovaný obor (VŠ se i tak cení).
Od stavebnictví se osvobodil a dva roky byl zcela mimo. Bude chtít?
A půjde to vůbec, pokud oficiálně nepřerušil studium? Asi bude lepší zabývat se něčím specifickým ve stavebnictví, nějakou novou technologií. Znám jednoho, co se dal na určité podlahové krytiny, přinesl sem tu technologii ze zahraničí a už má na to firmu. Začínat zcela jinde by znamenalo v oboru získat vzdělání. Co jste dělal v zahraničí?
0x
0x
@patrick - 25 let, středoškolské vzdělání s maturitou technického směru, 5 let na vysoké škole stavební bez úspěšnéhot zakončení
Jste na tom momentálně hůř, než "pouzí" maturanti, kteří ve vašem věku mají už cca šest roků praxe v nějakém oboru - takže budete všude začínat od nuly, respektive nástupního platu. Pokud tedy nemůžete nabídnout něco, co oni nemají - třeba znalosti z té zahraniční praxe - a z toho byste měl při hledání místa vycházet. Na vašem místě bych nastoupila do relativně přijatelného zaměstnání, byť by prozatím nebylo co do času a financí zcela odpovídající, "rozkoukala se" a hledala "jakým směrem se vydat". Vy totiž pořád ještě máte čas.
Ale dovolím si podotknout, že váš názor "NIKDO lidi nenutí dělat za takové "směšné" peníze, každý má možnost kariérního růstu" je mylný. Každý tu možnost skutečně nemá.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.