Dárek k Vánocům - tipy

NIC u nás jsou Vánoce pro děti. Svátky klidu a pohody, setkání s rodinou a ne svátky zbytečných dárků. Co kdo potřebuje koupí si sám když to potřebuje. Pro děti je to jinak, tam je dárků spousta.

Každoročně mám z Vánoc obavy. Od manžela a dětí dostávám plno dárků. Mohlo by se říct, že je to známka toho, jak mě mají rádi. Když ale dostanu digitální kuchyňskou váhu /jednu už mám/, plastové prkénko /mám jich několik/, meteorologickou stanici /máme/, různé tácy, vázy, pánve, apod., masážní přístroje /mám/, je mi ouzko. Prohlédnu, poděkuju a v krabicích nastrkám na nejvyšší polici do špajzu. Nebudu přece vážit na dvou váhách postupně, či mít v každém pokoji jednu meteorologickou stanici. Je to hezké, ale na nic. Pan Ota Pavel tomu říkal "pumprdentlich."

Stejné je to s manželem. Nepije, nekouří, rád pracuje v dílně, ale tu má už za ty roky dokonale vybavenou. Vrtačky, pily, brusky...Nevím, co mu koupit. On to pro mě tajně vybírá na internetu, kde jsou ohromné nabídky darů a já pak jenom smutně koukám, na co to zase přišel. Vím, chtěl mi udělat radost.

Už mnohokrát jsme si sedli a já mu vysvětlovala, že NIC nechci. Domácnost máme zařízenou, když se něco porouchá a nejde opravit, koupíme nové, na Vánoce nečekáme. U starších lidí opravdu nemají dary cenu, spíš budí rozpaky. Protože kdybych po tom opravdu toužila, už bych si to dávno koupila.

Vánoce jsou opravdu pro radost dětí a i tam se to dnes mnohde velice přehání. A ti rodiče? Kdyby byla normální situace, koupila bych jim /i sobě/ lístky do divadla na nějakou pěknou hru. A prožili byste společně pěkný večer. V dnešní době je to nejisté.

Proto si myslím, že nějaká svíčka, vkusné prostírání či kvalitní víno jim udělá taky radost. Jaga.

Vzpomínám, jak jsem kdysi jednou tchyni koupila velmi hezký deštník. Měla z něj radost.

Takové ty šátky tunýlkové, dají se i místo roušky, dárkový balíček ze zdravé výživy nebo s nějakýma gurmánskýma originalitama, lahvinku dvě kvalitního vína nebo dárkovou pivní sadu, určitě knížku podle zájmu dotyčného, deštník, budíček, rukavice- třeba ty bezprsté nebo i cyklistické. Nebo praktické, jako silikonová poklice proti přetékání, masážní ježek, originální spací ponožky...

Já jsem moc ráda, když od dětí dostanu nějaké vouchery. Předplacené poukazy. Dostala jsem na 30 velkých fotek. Na oběd v luxusní restauraci, spolu s druhou babičkou a dědečkem. Poukaz na bezva salát v jedné restauraci. Na sýrovou mísu v řecké restauraci, druhá babička na masovou mísu v téže restauraci. Na vnukovy narozeniny jsme šli celá rodia. Bylo to skvělé. Druhá babička s dědečkem dostali zaplacené lázně na víkend. Byli nadšeni! Užili si jednou Luhačovice a jednou Klimkovice. Nakoukněte do Slevomatu, nabídek je hodně a vyberte ty, které rodiče opravdu potěší.

Když nad tím přemýšlím, asi by nás jako rodiče potěšila koláž z fotek. Jinak nic nechceme, co potřebujeme si koupíme a pokud něco nemáme, tak to nepotřebujeme.

Moje maminka si celý život schovávala sádrové srdíčko, které jsem jí jako dítě odlila a vybarvila a že těch dárků od nás dostala. Čím víc stárneme, tím víc měníme priority a spousta věcí a zvyklostí se nám zdá už zbytečná. Nejhezčí dárek je ten, pokud rodina stráví čas společně.

Naše rodiče tady již dávno nejsou, ale např. manželova maminka si potrpěla na potravinové doplňky z lékárny, nebo jsme dali babičce i dědovi tepláky, ve kterých si pak doma lebedili. Je fakt, že každý má doma tolik krámů, že již další nechce. A zase se historie opakuje a naše děti nám valí plno dárků, ač jim to vymlouváme. Vstupenky do divadla nebo víkendový welness pobyt by asi byl pro vás drahý.

Tak, já jen takové doporučení...