Nejste přihlášen/a.
Prosím, můžete mi vysvětlit pojem "šírání"? Máme na to odlišné názory, potřebovala bych znát těch názorů víc. Děkuji
Kvíčeru - k večeru - navečer.
S divným slovem šírání jsem se poprvé setkala někdy v 5. třídě. Musela jsem recitovat angažovanou báseň. Byla tam slova od svítání do šírání a někdo mi vysvětlil, že je to básnické vyjádření od rána do večera. Te´d jsem se snažila báseň najít na internetu. Nenašla jsem. Ale našla jsem, že existuje jitřní šírání. Není mi z toho jasné, jestli někdo slovem šírání neoznačuje svítání. Vzhledem k dotazu, kdy se tazatelka setkává s různým vysvělením pojmu, je to možné. Osobně se kloním k vysvětlení stmívání, ale je také možné, je to výraz pro několik okamžiků mezi světlem a tmou. A že tedy není důležité, jestli pří šírání světla ubývá, nebo přibývá.
Já se taky kloním k tomu večernímu stmívání, smrákání, jenže v tomto případě se jednalo o ráno. Zajímá mne, jestli to byla autorova chyba, nebo je i tato možnost. Kde jsi našla to jitřní šírání? Díky
Z odkazu mimo jiné čtu, že pro Seiferta je šírání večer, pro Vrbu a Dvořákovou ráno.
Překlad básně, druhý řádek. Německy Morgengrau (ranní šeď), česky jitřní šírání.
Nevím, jestli se tento odkaz okopíroval správně, ale jedná se o úravek z knihy Královna Dagmar, česká princezna.
Myslím, že při prvním zadání výrazu "jitřní šírání"mi Google nabízel ještě něco.
Myslím si, že "šírání" je opravdu navečer. Už není dobře vidět, ale ještě není úplná tma.
Kdysi jsem měla ráda jednu báseň, myslím, že od Jarmily Urbánkové. Začínala:
V chladivém šírání, kdy do luk padá sen,
v duši mi tiše vyzvání ozvěna vašich jmen...
Podle toho snu si myslím, že se příroda chystá ke spánku, tedy to zřejmě bude navečer.
Ovšem, je fakt, že přechod mezi tmou a světlem může nastat i brzy ráno. Tak kdo ví. Za mě ale spíš opravdu ten navečer. Jaga.
Pamatuji šírání při VELKÉM zatmění slunce někdy před rokem 2 000. Kraj ve dne na půl hodiny ztemněl, trošku se ochladilo a na louku vyšla srna (se pást). A pak se zase pomaličku krajina vrátila k světlému normálu.
Letní velké bouřce předchází šírání, přivalí - li se obrovitý těžký mrak. Právě nad vaše posezení.
Jasné je to panu Kulhánkovi. Ten ten výraz pojal podle svých představ. Slovo "šírání" si opravdu každý autor může vysvětlit po svém, je to slovo, které neexistuje v žádném slovníku. Ale je to výraz malebný a tudíž je pochopitelné, že se objevuje v literatuře. Akorát podle mne asi nebude existovat žádné pravidlo. Tady ho autor považuje za rozednívání, teda že se ta osoba vydala na cestu v době, kdy noc ustupovala dni. Teda opravdu to mohl pojmout za ranní šírání. Ale ten samý úkaz se odehrává na sklonku dne, a je to stmívání. Obojí je odvozeno od slova šero. Ráno, než vyjde slunce je šero, večer, když slunce zapadá, je také šero.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.