Jsem závislá na jídle a přejídání, musím se každý den přecpat k prasknutí, jinak jsem děsně nervózní. Začalo to před 5 lety, přestěhovala jsem se od rodiny do Prahy a nastoupila do práce. Původně jsme tu měli být s přítelem, ale rozešel se se mnou. Byla jsem děsně sama, nešťastná. Tak jsem jednou po večeři do sebe začala cpát čokolády, brambůrky, sušenky, slané tyčinky, zmrzlinu... jsem se přejedla tolik, že jsem se nemohla ani hnout, ale byl to úžasný pocit. Brzy jsem to zopakovala ještě jednou, a pak znovu. Když jsem jedla, cítila jsem se šťastná a spokojená, tak jsem se začala přejídat pravidelně... ostatní jídlo přes den jsem vůbec neomezila, takže jsem začala i přibírat. Měřím 165 cm a vážila jsem 57 kilo, nebyla jsem hubená, ani tlustá. Přibrala jsem 3 kila a oblečení začalo obepínat, to se mi taky moc líbilo, tak jsem jedla ještě víc. Za chvíli jsem musela pořídit nové oblečení, vzala jsem volnější, ale chtěla jsem, aby bylo brzy zas těsné. Cpala jsem se skoro denně, z práce jsem šla hned domů a jedla, jedla a jedla. Vždy jsem skončila totálně přežraná, funící, neschopná se pohnout. Kolikrát jsem ještě ráno cítila, jak je bříško ještě trochu plné. Jídlo se stalo náplní mého života, celý den jsem o něm přemýšlela a těšila se, jak se přejím. Z práce jsem šla nakoupit a orgie mohly začít. V pátek jsem udělala obrovský nákup, že se to do lednice nemohlo ani vejít, celý víkend jsem nevešla na krok a jen se cpala. Tloustla jsem, ale líbilo se mi to. Po pár týdnech jsem už vážila přes 70 kilo, ale neřešila jsem to a jedla pořád víc, i porce přes den jsem zvětšila a mezi jídly si dopřávala sladké tyčinky a zákusky. Úplně jsem se snažila, co nejrychleji přibírat, ani nevím proč, bavilo mě to. V té době jsem přímo kynula, špeky po celém těle rostly. Radovala jsem se nad každým kilem navíc. Na jedné návštěvě rodičů mě upozornili, abych se sebou něco dělala. U nich na víkendu jsem sice tolik nejedla, ale kila navíc nešla přehlídnout. Doktorka na pravidelné prohlídce mi řekla to samé. Byl to rok od mého nového koníčku a vážila jsem už 85 kilo. Dokázala jsem s tím přestat, zhubla jsem o pár kilo, našla si přítele. Po půl roce jsme se rozešli a já začala hledat útěchu v jídle znovu. Vážila jsem tehdy 77 kilo, celý kolotoč s přejídáním se rozjel znovu a po pár měsících jsem měla skoro 90. Takhle to jde pořád dokola už několik let, chvíli se omezím, něco zhubnu, pak se k přejídání vrátím a přiberu na zase větší váhu. Nevadilo by mi to, ale už jsem se vykrmila na 98 kilo a nevím, jestli se to někdy zastaví. Kvůli vysoké váze jsem omezená v pohybu, nové oblečení se špatně shání, ale chuť se přejídat je silnější. Má to někdo stejně?
doplněno 18.08.20 23:19: Co mám dělat?
kapkanadeje uzavřel tuto otázku
