Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
nedávno tu někdo položil dotaz na oblíbenou sladkost. Celé jsem si to poctivě přečetla, abych našla, zda tam nebude ta moje. Nebyla.
Je to asi 60 let zpátky, kdoví, zda si to mlsalové budou dosud pamatovat. V cukrárně - nastříkaná hnědá koule z pařížského krému, velká jako větší jablko. Mělo to kapánek alkoholickou příchuť. Uvnitř byl kulatý větší piškot /nebo to možná byly 2 slepené polokoule/, celé to stálo na piškotové podložce. Nahoře to zdobila celá krásně červená kandovaná třešeň.
Název si nepamatuji, snad v něm bylo slovo "pařížské", podle toho hnědého krému. Já jsem tomu říkala brambora, podle barvy a bylo to neodolatelné. Řadu let jsem to už nikdy nikde neviděla.
Vzpomínáte si na tento zákusek? Pokud ano, nevíte, jak se jmenoval? Už ho asi nikdy neochutnám. Děkuji - Jaga.
Na zákusek vzpomínaný Jagou (z pařížského krému) si vůbec nepamatuji. Ale brambor (pro mě vždy brambůrek) byl mým nejoblíbenějším zákuskem v dětství. A byl stejně dobrý v různých cukrárnách. Pak se z nabídky ztratil. Po hodně dlouhé době jsem ho někde objevila, s velkou chutí zakoupila a... Následovalo velké zklamání. Je to tvrdé, suché a stejně nedobré v různých cukrárnách. Částečně za to jistě může můj věk. Ale i tak se zřejmě musí původní recept z nějakého důvodu dnes šidit.
Kdepak Bimbam, za to nemůže Váš věk a vzpomínky, ale to, že tenkrát byl ten piškot vláčný, protože byl nacucaný cukrovou směsí s rumovou trestí. Byla na tu výrobu státní norma a ta se nedala obejít. Dneska tam soukromníci frknou suchý piškot, protože šetří a navrch něco napatlají. Ale zapaltit si to nechají fest. No a ti, co nevědí jak to má opravdu chutnat, si myslí, že je všechno v pořádku.
Ahoj jago, při dnešním hledání receptů z mandlí, jsem našla recept na tento zákusek a vzpomněla si na Tebe. Recept vypadá docela dobře a možná, že by stál za vyzkoušení...
Když píše nazdobená pařížským krémem a s višní, tak to nebyla brambora!
Brambora jsou dvě polokoule z piškotu, uvnitř s čokoládovým krémem, obalené do pláště z marcipánu a vyválené v kakau se skořicí. Jo, a pořád se prodává, a stále na tom vroubkatém papírovém košíčku.
No možná, že paměť Jagy nějak vygenerovala tu višni z jiného zákusku , protože jinak popis sedí na tu bramboru. Ale ona nám to doplní, až se znova ozve. Asi má nějakou práci, nebo odfrčela na dovču, protože ona se vždy účastní debaty. Zvláště, když sama založí otázku. Tak počkáme.
Mně se popis od Jagy také moc nezdá. Nějak si neumím představit, že by pařížská pěna vydržela ve tvaru koule o velikosti většího jablka delší dobu. Za studií jsem prodávala v cukrárně, ale pěnovou kouli bych zákazníkovi asi neuměla podat a už vůbec ne zabalit.
Na kandovanou třešni na vršku zákusku si vzpomínám. Ale myslím, že to bylo na kostkách, možná na válcích. Co bylo uvnitř, nevím, ale to celé bylo v tmavé polevě.
Pamatuji, byla to brambora, tenkrát jsem byla na brigádě v cukrárně a prodávala jsem je. Dodávali je na papírovém platu a každá měla svůj papírový košíček.
Suzy a ostatní, co se snažíte mi pomoci. Některé vzpomínky z dětství drží jako přišité. Skutečně se jednalo o piškotovou kouli obalenou pařížským krémem. Nebyl tam žádný marcipán ani mandlová hmota. Jen ten krém smírně alkoholickou příchutí. Ano, dole byl košíček z papíru. Nahoře v tom krému sedělacelá rudá kandovaná třešeň. Kulaté, velké jako jablko.
Z rodiny mi už nikdo neporadí. Taťka nežije, mamka /88/ už nemá mozek, leží bez hnutí, je krmena, přebalována. Sestra je o hodně let mladší než já, myslím, že ta už toto cukroví nezažila.
Ale nevadí mi to. Člověk se během svého života loučí s tolika lidmi a věcmi, že je mi jasné, že se nedá nic dělat. Není to, není. Zase třeba ochutnám něco jiného. Co naděláme? Děkuji vám všem. Jaga.
Asi máte pravdu, že něco takového bylo. Vidím tu rubínově zářící kandovanou kuličku navrchu, ale jinak si nic nepamatuju. Já nebyl moc na sladké ...
Já si nepamatuji.
Na běžnou bramboru ano, ale na té nikdy nebyla kandovaná višeň, tady to už byla ta po novum. Jsem 1956 /ale naši neměli peníze, tak se dorty nekupovaly/, peklo se jenom doma.
-----------------------------------
zavzpomínejte -
Přežily dodnes některé typy zákusků?
Ze zákaznické praxe se nedochovalo prakticky nic. Marcipánové brambůrky, věnečky, špičky známe i dnes, ale s tím, jak se dělaly před osmdesáti lety, to nemá mnoho společného. Zhotovují se nekvalitně. Třeba brambůrky obalené v pravém marcipánu, tak jak se vyráběly tehdy, jsou úplně něco jiného, než kupujeme v současnosti.
Čerpáno z:
Také vzpopmínám. Přetrvaly třeba rakvičky se šlehačkou, žloutkové věnečky, špičky s vaječným likérem...a další. Ale ta chuť už není to, co tenkrát. Dnešní špička je taková nijaká. A jaká to tehdy byla dobrota. Z vanilkových věnečků teče pudink. Dříve tam býval vanilkový krém.
K něčemu je to dobré. Nic moc to nechutná, neláká, proto konzumenti nebudou otylí. Ale my, co pamatujeme, víme, že ta chuť je někde úplně jinde. Jaga.
Přitom stačí málo, vyhrabat Československé cukrářské normy podle kterých se v cukrárnách dorty dělali a máš to tu.
To je fakt, ale to si to člověk musí podle těch starých receptů upéci sám. Tenkrát to bylo v každé cukrárně a všechno bylo dobré. Já pamatuji na opravdové větrníky, s polovinou karamelové šlehačky a druhá půlka byla nějaká z vanilkového krému s pudingem. Vespod byl ten tužší krém z pudingem a navrchu byl ten karamelový a pak to bylo přikryté druhou půlkou z toho odpalovaného těsta a na tom byla také nějaká poleva z karamelu. Tenkrát byl ten zákusek docela drahý, asi 4 koruny, ale byl výborný. To bylo v šedesátých létech. Teda asi tak před šedesáti lety...
A já si myslím, že šlo o zákusek, který jsem dávno zapomněl, jak se jmenuje. Byl ve tvaru koule, tak do menší dlaně, potažený čokoládou, navrchu byla kulička kandovaného ovoce.
To že uvnitř byla pařížská pěna, byla náhoda, nebo pravidlo, protože cukrář dělal hodně pařížských zákusků. Stejně tak ten oplatek, tam mohl některý cukrář dávat dospod, protože v celé mase bylo plátů málo.
Tenhle zákusek, stejně jako Štafetka, se dělá ze zbytků z výroby. Ze skrojků z okraje, naplněných plátů na všechny možné zákusky, co se jich v cukrárně dělá. Vše se dává do lorny, opatrně promíchá, dochutí, a pak se z toho dělají buď koule obalené čokoládou, nebo se z ní vyrobí Štafetky. Masa-směs se dá mezi pláty, krájí se na hranolky, a namáčí do čokolády jen na koncích.
Ale jak se těm koulím říkalo? Už si taky nepamatuju.
Jen na doplnění. Zákusky dnes už nejsou to co bývaly. Dřív se dělalo téměř výhradně z másla. Dnes? Většinou umělé tuky, rostlinná šlehačka, apod. Bohužel to celé souvisí s náklady a s konečnou cenou, s tím, kolik je zákazník ochoten utratit.
Ale přes to existují soukromé cukrárny, kde lze kvalitu nakoupit. Zákazníci si je najdou a držejí se jich.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.