Nejste přihlášen/a.
Nemůžu nikomu říct, že moje potraviny jsou zdravější než nějaké BIO. Všichni pohrdají nad lidskou prací, že například jsou brambory ručně sbírané a dokonce letost bez postřiků atd. Co je to se společností když jsou v obchodech potraviny ze zahraničí pod palbou 15- . . . postřiků a více a moje potraviny nejsou vůbec ohodnotitelné když nad její výrobou ohnu záda a plevel ručně vytrhávám a nakonec ručně brambůrek seberu. Ohnul by dnes někdo takovýmto spůsobem svá záda a vracel jse z políčka krásně opálen při 30ti stupních? Jen proto aby měl vlastní potravinu. Mě to žene k tomu, že když mi zbyde trochu této zdravé potrviny tak ji nikdyy nedám někomu z koho vycítím pohrdání nad lidskou prací a náznakům jeho nadřazenosti nad obyč člověkem který se snaží žít z vlastní práce. Je to dobře nebo jse mám podřídit režimu a mlčet?
Strašilko, hodnotíte poněkud přehnaně svoji píli a svoji radost z vlastních výpěstků. Mějte radost, ta je pro lidské zdraví také velmi důležitá. Ale neodsuzujte nikoho, kdo z nejrůznějších důvodů sám pěstovat nechce. Nebo nemůže. A važte si i Vy práce lékařů, vědců, projektantů... A važte si i pracujících v těch "podřadnějších" zaměstnáních. protože bez nich byste se po práci na poli možná ani nevykoupala, nespustila počitač a nemohla napsat docela podivný příspěvek.
Proboha strašilko, zopakujte si zvratné zájmeno se a si a časování slovesa být v přítomném čase. Já jsem, ty jsi, on je, my jsme, vy jste, oni jsou. Nic jako já jse nebo on jse neexistuje. Tuhle pitomou chybu bych očekávala od zblblých mileniálů, ne od ženy s odrostlými dětmi.
Pěstování vlastního je krásná věc. Moje tchyně na ta léta z hrůzou vzpomíná a můj manžel a švagrová též. Když totiž byli školou povinní, je to asi tak čtvrt století, byl tchán velký pěstitel a chovatel, takže na zahradě 800m2 v Praze vypěstovali a odchovali vše. Nakupovat se prý chodilo jen pro chleba. Doma kráva a kozy, takže domácí máslo a jogurt, který obzvlášť z kozího mléka byl prý odporný. Když se zabilo prase, jedlo se vepřové, dokud se nesnědlo. Když se vybili perličky, jedly se perličky. A jelikož tchán trpí psychickou chorobou, že musí být všeho hodně, jedly se ty perličky třeba půl roku. Tchyně se vrátila v 17:00 z práce a doma na ní čekalo 50kg sklizených paprik, které musela zavařit. Ručně se sušilo seno z 4ha louky, takže když šly děti v září do školy, měly takové mozoly, že neudržely pero. Tchyně říká, jak to bylo příšerné a jak je skvělé, když si všechno může koupit a nikdo ji nenutí si to pracně vypěstovat.
Takže ono platí jako vždy, všeho s mírou. Pěstovat si vlastní je fajn, ale nesmí tomu člověk podřizovat svůj život, dnes už to není nutné, jako kdysi. A když se vám ty vaše skvělé brambůrky neurodí, nebo urodí málo, což se nakrásně může stát, jsou roky pro určitou plodinu dobré a naopak, budete ráda za tu možnost jít si je koupit do obchodu.
Nebudu děkovat za přednášku o nadřazenosti ze vzdělání a věčné poukazování na minulou dobu jak bylo vše hrozné. Já se poamerikanizovat nedám a ani nebudu nikdy nadšená z dovozu potravin z údajně vyspělého západu. Je škoda, že téma o potravinách kterym bio nesahá ani po paty tady zřejmě zneuctila údajná inteligence.Když tu napíšete, že máte něco dobrého je to špatně když napíšete, že se vám něco nelíbí jeto taky špatně. Tak se tu prostě nemá cenu psát o radu nebo poznatcích a prostě budem mlčet aby nás někdo neslyšl nebo nenapráskal do ústředního výboru kapitalismu. Bohužel nemůžu svému známému postavit pomník za to co jse mu přihodilo protože bych řekla pravdu za co. Ale můžu s jistotou napset, že je horší zemřít na svobodě bez pomoci než v lágru.
Nedá mi to, abych nenapsala svůj názor. Nejdřív napíšu, že jsem už v důchodu. Mám zahradu, kde pěstuji brambory,okurky, rajčata , papriky a ostatní, nejméně 2x denně chodím se psem na procházky, jezdím za vnoučaty, nebo je mám občas u sebe , jezdím na chatu, kterou udržuji, občas šiju, pletu, čtu, něco s dětmi vyrábíme, ale zahradě , přestože mi dělá opravdu radost, když se mi podaří něco vypěstovat, nepodřídím svůj život. Na to je život příliš krátký. Když jsem chodila do práce, podřídila jsem všechno zaměstnání,opravdu mě bavilo, ale na ostatní jsem měla málo času. Roky utekly, jak přijde vyšší věk, a to mám štěstí, že tady jsem, nechci dělat jen jedno. Taky nechci poukazovat na váš písemný projev,každý češtinu neovládá dobře, taky občas váhám. Pokud vám práce na poli a zahradě dělá radost, věnujte se jí a nepohlížejte na ostatní jako na líné nebo neschopné. Každý má radost z něčeho jiného. A o tom to je.
Klidně si ohýbejte záda nad vlastními bramborami pro vlastní potřebu a buďte ráda, že tu možnost máte a máte na to čas. Každý tu možnost nemá. Co má dělat ta většina lidí, kteří nemají svoje políčko, žijí třeba uprostřed města a musí denně do práce? Myslíte, že se v dnešní době tím Vaším způsobem dá uživit několik miliónů takových lidí? Jim nezbývá, než zajít do obchodu a ty "nezdravé" brambory prostě koupit.
Není to tim. že můžu být ráda jak na to mam čas je to tim, že nekouřim jedno cigáro za druhym a mam celý den hubu plnou keců a chlastat pivo nebo kořalku po hospodách nechávám jinym chytrákům. A také na to nemůžete být sami a své děti pškně zapřahnout. Prostě když prřijdete z npráce tak neexistuje nějaké povalování se po gauči u zapnuté talevize. Přijdete domu z takové zahrady nebo políča večer když už není na práci vidět. A ktomu vás nemusí dohnat žádný kurvavirus ale obyčejná přijmová chudoba která není nic ojedinělého jen se na to nekouká a nechce vidět. Takže když někdo říká jak jse nikam letos na dovolenou nedostane tak vám povím, že pro mě se nic nezměnilo ani před ani ted při tom viru už třicet let.
Jen pro pořádek - Žiju uprostřed velkoměsta, orná půda v nedohlednu. Zahrádku mi uprostřed rušné ulice asi nikdo založit nedovolí. Nikdy jsem nekouřil, do hospody nechodím, alkohol piju zřídka. Děti mám odrostlé, mají svoje rodiny a svůj život. Těžko je můžu někam zapřahat. A vzhledem k tomu, že jsem víc jak 2x starší než Vy (píšete 30 let), musím si dávat při ohýbání zad dobrý pozor - taky bych se už nemusel narovnat . A za to by mi těch pár "ekobrambor" určitě nestálo (pochopíte, až budete starší
).
A věřte, že podobných lidí, kterým nezbývá nic jiného, než nakupovat potraviny v supermarketech je u nás většina.
Strašilko - mám mini zahrádku, svá rajčata, okurky, cibuli, česněk, kopr, cuketu, salát a 50 metrový záhon květin. Klidně si ty brambory koupím od soukromníka ( i když stříikají a hnojí stejně jako u brambor ze supermarketu). Mít svoje eko brambory a k tomu si koupit NEeko maso, pečivo, rýži, těstoviny atd. mi vyjde na stejno, jak když mám své králíky a slepice. O EKO králících nemohu hovořit neboť bych si musela pro ně pěstovat i obilí. Obilí kupuji, takže králíci i slepice nejsou EKO.
Mít pole brambor za cenu, že 30 let nevytáhnu paty z domu, nepoznám okolí a kousek světa, mi za to nestojí.
Vdávala jsem se v roce 1975 z vesnice na vesnici. Rozdíl byl v tom, že doma jsme neměli žádné hospodářské zvířectvo /jen 3 slepice/, u manželových rodičů, kam jsem se po svatbě přestěhovala, toho bylo mraky. Slepice, kachny, občas i krůty, králíci, čuník, kráva, 2 býci na výkrm. Zvířata mám ráda, to mi nevadilo, ale ta práce byla od nevidím do nevidím. Na záhumenku jsme sázeli vlastní brambory, seli řepu, kukuřici, později tchyně přišla na to, že se bude sít i mák. Byli to hodní a pracovití lidé, ale měli pořád té práce nějak málo, tak si hledali další. Přitom ale automaticky počítali s tím, že se zapojíme taky.
Pracovalo se na políčku, na loukách a příkopech. Sušili jsme seno od jara do podzimu. Krásně jsem se přitom opálila, což byl ale jediný klad. Když se někdo ptal na mé bronzové zbarvení, odpověděla jsem: To jsem se opálila na séně. A lidé si šuškali: Oni byli ve Francii.
Občas jsme se s manželem vzbouřili. Chtěli jsme se odpoledne jet třeba vykoupat na kolách na písník. Tchyně vyšla na dvorek, rozhlídla se po obloze a pak vydala rozhodnutí. "Támhle nad kravínem se to nějak mračí, pojedem raději pro seno." Lidi, jak já to seno nenáviděla. Ale babča to s námi uměla. Vždycky odpověděla: "Moc nedržkujte, však z toho taky máte." Což, musím uznat, byla pravda.
Dneska jsme s manželem sami. Na zahradě máme plácek brambor, pěstuji česnek a nějakou tu zeleninu pro naši potřebu. Máme 5 slepiček. Hlavně proto, že nemám ráda plýtvání s potravinami. Vždycky zbude po obědě knedlík, trochu rýže, pár brambor a tak máme slípky spíš jako dožírače.
A když vzpomínáme na doby minulé, říkáme si, jak jsme to mohli zvládnout. Celé léto jsme byli zapřaženi, na seně, na poli, jednotili, okopávali, dobývali...Inu, byli jsme mladí.
Mám ráda domácí produkty, třeba ty brambory si kupujeme od pěstitele, který nepoužívá chemii. Ale na druhou stranu nemá cenu nechat si kvůli nějakým nanicovatým hlízám protéci život mezi prsty. Jaga.
A je to divné, ale to všechno domácí a bez chemie, za co by lidé dávali kdeco, mi vůbec nechutnalo. Nechtěla jsem domácí mléko, domácí tvaroh, domácí sýr, domácí smetanu. Tvrdila jsem, že z toho "cítím krávu". Byla jsem prostě zvyklá na produkty z obchodu a i když tchyně měla dobytek v čistotě a v pořádku, nikdy jsem si na ty domácí produkty nezvykla. I když jsem asi byla sama proti sobě. Prostě ne a hotovo.
Mám dojem,že mnoho,i mladých, se vrací k pěstování. Vidím , že se těžko hledá zahrádka v zahrádkářské kolonii. Mladí tam o víkendu vyrazí i s dětmi, něco okopou, děti si pohrají, společně mají radost z vypěstované zeleniny. Jen nepochopím, vždyť to není zase až tolik práce, že nevidím u nových domů kousek obdělané půdy, je vidět jen bazén, terasa , trampolína, a potom perfektně zastřižený trávník. Vím,že mladí jsou rádi, že vůbec mohou chodit do práce, ale ta společná práce a objevování, zkoušení nových rostlin i květin a koření, to dá dětem určitě víc než sezení u počítače o samotě . A nejde o množství zeleniny, kterou mají možnost vypěstovat a sklidit, ale o radost i dětí, když jim něco vyroste. Určitě nevypěstují tolik, aby byli v zásobování soběstační,ale i ta trocha je fajn a chutná lépe. Pokud je ta možnost, je škoda ji nevyužít.
Natrefila jste zrovna na nějakého člověka ne v ,,dobré kondici,,.
Takto se všichni nechovají, nezevšeobecňovala bych, jistě se najdou tisíce jiných, kteří by byly za Vaše dobré a zdravé produkty vděčni. Cenu bych nechala, co je v supermarketu, níže určitě nejít.
Já bych pronajala půlku zahrady nějakému z paneláku. Nemohu na záda, tak kdyby měl někdo zájem vypěstovat si pár rajčat.
Nebylo by to spíše do volné diskuse? Tady nejde o potraviny, ale o to, že někdo, kdo má možnost si sbírat svoje brambory, pohrdá těmi, kdo tuto možnost nemají, navíc to píše s hroznými chybami. Jo, my máme taky svoje brambory, i svůj starý hřbet musím ohnout, ale do světa to nevytrubuji.
V každé diskuzi se objevuje hrozný nešvar, nenechat na zakladateli nit suchou.Neni smyslem této diskuze poradit zakladatelce, ne řešit, že má gramatické chyby v textu.Myslite, že zakladatelka zrovna teď bude řešit toto? Nebo že se na vás popud dostaví si udělat maturitu?)Tak tam má chyby a co jako? Nemá nárok se zeptat? Souhlasím,že je to spíš stížnost, že lidé okolo neumí ocenit její snahu.Ale i tak..
Chyby na druhých vidíte, píšete o nešvaru, teď přemýšlejte o tom, proč vaše příspěvky jsou zelené? Že by nešvar?
A proč by paní nemohla zezelenat?
Není zaregistrovaná, je kolemjdoucí, může si dávat jaká chce jména.
Píše z jednoho počítače více lidí, nebo prostě chce mít pokaždé jiné jméno. Já to také střídám.
Stálí přispěvovatelé, /zaregistrovaní/ to sice nemají rádi, také mi to dávali sežrat, než jsem se ozvala, že to je každému šumafuk, pod jakým jménem tady přispívám. A také jsem byla zaregistrovaná, takže problematiku znám moc dobře.
senior - pohanka atd = Vy alespoň v jednom vládně máte stejný nick, proto nejste zelená.
tebi -zanzibar = v jednom vlákně si nepamatovat svůj nick je také nešvar, proto jste zelená . Proč se v jednom vlákně vydáváte za několik osob?
Promiňte, nevím jestli chlubíte, nebo si stěžujete, případně co jiného chcete sdělit. Vzhledem k tomu, že nejste schopna si vydělat dostatek finančních prostředků, tak z nouze pěstujete brambory. Fajn. A co s tím má zbytek republiky společného?
Žijete v prostředí, kde je pěstování brambor zřejmě možné. Pak jsou miliony lidí, kteří tuto možnost nemají, neumějí či nechtějí nic pěstovat a vůči nim máte výhrady.
Tušíte vůbec to, že pracující lidé ztratí denně hodiny dojížděním do práce, v práci jsou třeba od 8 do 17, a když se vrátí domů, že se věnují svým dětem, vaří, perou, žehlí, chtějí na procházku, na kolo, zabývají se koníčky, vzdělávají se, chtějí posedět s partnerem u sklenice kvalitního vína, podívat se třeba na Prostřeno nebo se věnovat sexu?
Chce se mi říct, strčte si ty vaše brambory někam, my kupujeme u sedláka, a ten má brambory tisíckrát kvalitnější než vy (a věřím, že i levnější). Čest vaši bramboře.
Ti nadřazení, jak vy říkáte, jsou pouze obyčejní tupci, kteří nevědí a vůbec nemají ani ponětí o tom, co je dobré.
Cpou se ohavnými bramborami z marketu a ještě u toho mlaskají. To je ta lepší polovina lidí. Ta druhá, ta je i líná si ty brambory oloupat a uvařit
Raději si dají těstoviny, ty jsou dneska v kurzu.
A vůbec nejhorší jsou ti, kteří se permanentně cpou fastfoody ( rychlé občerstvení ).
I když mají zahrady...Ale co je to platné, když jejich zahrady jsou plné thůjí, okrasných dřevin a hlavně bazénů.
Ano, také máme část okrasné zahrady, ale druhá část je určena právě pro pěstování bio brambor a dalších pikantních a domácích surovin.
Ohýbám hřbet, ale ráda. Za to mně to stojí.
Tak nevím, jestli patřím mezi ty "obyčejné tupce", nebo spíš mezi "lenochy" . Můžete mi prozradit, kde si můžu založit malinké políčko na brambory a ohnout nad ním hřbet? Rád si nechám poradit od odbornice. Marně hledám ve svém okolí nějakou tůji, kterou bych porazil, nebo bazén, který by se dal zasypat hlínou a využít k pěstování zeleniny.
Tak u tebe je to snad jasný ale přišel takový člověk z města jako jsi ty a měl zvedlej nos sakra vysoko a tak dobré brambůrky by chtěl skoro zadarmo. Neboj budu dávat příště odpověd běž jsi do supermarketu třeba bude akce se slevou. A přitom stačí přijít s vlídnou lidskostí neboli krásné slušné chování a měl by brambůrek který neexistuje v supermarketech.
Stire,Magdone - ani jsem se nemusel ptát. Z mnoha příspěvků Magdona tady vyplývá,čím jezdí. Jen se mi to auto zdá podezřele čisté...
berger - Jsme už totálně mimo téma (admin snad promine ), tak ještě poslední poznámka. Taky se mi nelíbí, že to není zablácené až po okna, ale naposledy jsem byl v terénu vloni touhle dobou a letos mi to asi nevyjde vůbec. Navíc si s touhle potvorou nemůžu dovolit zdaleka to, co s mým minulým autem, takže ani toho bláta na něm nemůže být tolik
.
Odpovídám na otázku, jestli mají hodnotu zdravé potraviny, protože jsem to kvůli tomu nadpisu rozklikla. A pro mne mají. Také mám zahradu, nemám bazén, protože to není můj "šálek kávy". Mám zeleninu, brambory a kytičky. A klidně ohýbám hřbet a jsem ráda, že mám k čemu ho ohýbat. Ale nezapomeňte, že je spousta lidí, kteří bydlí v bytech a nemají možnost mít zahrádku a ti by možná Vaše přebytky rádi koupili. Nevěřím, že by ohrnovali nosy.
Je vidět, že jste moc milá a hodná žena ale realita je úplně jiná a když bych o ni psala nikdo by nevěřil a všichni by mě tu ukamenovali slovy které nebudu psát.
.Konečně nám červenají rajčata, ráda po "zmrzlích" ohýbám záda, protože pak mám radost z úrody a pochutnáme si. Jestli bychom byli po kupovaných rajčatech méně zdraví, to nevím, naše těla zvyklá na DDT a jinou chemii již od mládí něco vydrží. Kdybych musela žít v paneláku bez zahrádky, asi bych dala na balkon pytle nebo kýble s rajčatama a paprikama. Pak bych ještě pověsila místo prádla petky a pěstovala rajčata kořenama nahoru...jsem nedavno o tom četla, ale ještě nevyzkoušela.
Tak nevím. Chlubíte se, že dokážete vypěstovat pár brambor, bez postřiků a omlátit je čertem než je seberete nebo si stěžujete, že nikdo neocení vaši práci. Taky jsem pěstoval. Asi ve větším než vy. Postřiky jsem používal a používám, protože chci něco sklidit. Nikdy jsem nepřemýšlel komu dám nebo nedám brambory, šesnek, okurky, atd. protože bylo všechno zamluvené ještě než jsem sázel. Dnes už jen zábava na kousku pro sebe a nebližší rodinu. Buď to dělám, že mě to baví nebo se na to vy...Fyzička je už pryč, za pár let bude i na tom kousku trávník.
Uniklo vám, že žijeme ve 21 století? Záda si denně na poli ohýbali mí předkové, mě už to dnes není zapotřebí. Mimochodem na brambory jsme měli "čerta" nebo vyoravač za koně a pozděj frézu, na plevel plečku ani předkové si nehrbili záda ve 3O stupních. Vy se klidně hrbte když vás to baví.Družsvo brambory vyoře a samosběr je 800 kč /1ar, tj. cca 6-8 pytlů + nějaké naorané. Když je družstvo sbírá je 5kč/kg. To se umím bavit jinak než hrbením zad v horku. Nicméně lidské práce si vážím!
Já kupují měsíčně 25 kg brambor od soukromníka,cena je lehce nižší než v Albertu.Chut se většinou srovnat nedá, kdybych ovšem šla do kaufu, kam nechodím, mám to pár zastávek MHD, ten obchod moc nemusím, tak si brambory za 3 Kč koupím také, i třeba 10 kg.proc ne...Ale že bych se donutila tam lítat večer kvůli slev, tak to fakt ne...
Tak já žiju v bytě, pěstovala jsem letos poprvé brambory v kyblíku na balkoně, pokud nejste super zahradníci budete mitxxxx, já měla, pěstovala jsem v kyblíku česnek, tragické, byl ale pár jednohubek. O ničem, papriky mají půl metru zatím nemají ani květy)vypěstováno ze semen v supermarketu.jestli bude úroda? Nevěřím tomu. Jinak brambory jsme pěstovali na poli,kdysi ,úroda byla,dřina šílená,půda samy jíl a kamení ,všechno ručně. Nemam zahradu , tak jako co no.zacla jsem pěstovat ananas, dve rostliny,za tři roky možná sklidíme dva ks ananasu, aspoň něco, pak citroník, mandarinky ,plodí ale po mnoha letech,jsem zvědavá...Odsuzovat někoho za ně o je blbost, ať si každý ve svém volnu dělá co chce!
Celkem marně přemýšlím na co vlastně chcete odpovědět...
Jestli máte někomu vydat, nebo prodat své brambory... to záleží čistě na Vás. Nikdo Vás k ničemu nenutí. O jakém režimu mluvíte? On Vám snad někdo zakazuje mluvit, nebo říci o někom či něčem svůj názor?
S těmi 15 postřiky jste si poněkud zapřeháněla, protože to by zemědělec nedělal nic jiného, než jezdil na pole s postřikovačem. Mimochodem nevím jak je to přesně teď, ale před lety prý pojišťovny odmítaly sadařům pojistit úrodu, pokud nedodrželi stanovený počet postřiků proti škůdcům...
A závěrem si neodpustím... možná, že kdybyste před lety víc zabrala v rodném jazyce, tak jste dnes nemusela hrbit hřbet při sběru brambor... Ale pokud Vás to baví... je to Vaše volba.
Možná máte vs, ale nepochopil jste, že paní se hrbit chce, protože jí to baví. A není pravda, že s vs musíte mít lepe ohodnocenou práci než má ten vyučený...
@tebi Vy někde v mé odpovědi vidíte napsáno, že vysokoškolák musí mít lépe hodnocenou práci, než vyučený? Zkuste shi ho přečíst ještě jednou.
Ostatně klasik říká, že: "Kdyby se byl lépe učil, tak by se vyučil.", případně že "Řemeslo má zlaté dno."
Stejně tak autorku neodrazuji od toho, aby dělala to co ji baví... viz moje poslední věta.
Autorka vlastně nesepsala dotaz, ale spíše stížnost, či názor... lépe by bylo jej umístit do diskuse, než do dotazů. No a to psaní jse místo se... šíleně to bije do očí a je to chyba tak na druhou, maximálně třetí třídu základní školy.
Ano, poslední větu jsem přehlédla.Mam zato, že kdyby se autorka věnovala víc jč nemusela se hrbit...to neznamená, že mohla být vzdělanější? Tak co tedy?
Ta paní se hrbit chce, je jedno jaké má vzdělání... Ono když si ty brambory sám vypěstujete, vazite si víc. A pokud má běžnou půdu, ne samý kámen a jíl, jde to samo.pokud tedy máte množství, které vidím na fotce.To je ještě relativní pohoda...A já bych to brala jako cvičení místo posilky, a hlavně je na vzduchu, to posilka nabídnout nemůže.
Vyrůstala jsem v bývalém hospodářství. Děda s babi měli pole, louky, koně, krávy, ovce, králíky, husy... Já osobně zažila jen zlomek toho, přesto mohu s klidným svědomím říci - už nikdy více. Klidně ať mě mají lidé za lenocha a lempla, ale tohle už ne. Ještě před pár lety jsem chodila pomáhat se sběrem brambor a údržbou zahrady. Stačil telefonát, který začínal slovy "je potřeba" a už jsem se osypala. Mám problémy s pohybovým aparátem už od mládí a tohle pro mě bylo týrání. Kolikrát z toho snažení nebylo nic, chemické postřiky jsme nepoužívali. Teď si pěstuji pouze pro radost (a to je tak 50:50, protože chorob a škůdců je snad stále více). Vyjde, nevyjde. Zahrádku máme spíš okrasnou (více připomíná džungli), pro nás jsou pouze jablíčka, černý jeřáb, muchovník, jahody a bylinky. Letos hrášek a dva mini řádky mrkve. Loni hokaidó a cuketa. Zbytek je pro ptáky, hmyz a relaxaci.
Je na každém, jak půdu (kterou vlastní či má pronajatou) využije. Také nemám ráda ty sterilní trávníky a bazény. Ale je to jejich volba. Mí sousedé zase mají zahradu sice užitkovou, ale většinu roku tak zaplevelenou, že se na to ani nedá koukat. O myších nemluvě, ty k tomu prostě patří, ale hranici pozemku nerespektují. M.
Moje babi měla všeho milion, jak jsem nadávala ,když jsem kopala ty hnusné brambory)Dneska bych si je rada zasadila, nemám kde. Samosebou, že by toho bylo jen zlomek pro radost. Kdo se chce dřít ,ať se Dre, ale ať nepomlouva ty, kdo se dřít nechtějí.Osobne ale nechápu lidi, co mají krásnou zahradu a pouze sečou trávu...Chtělo by to střední cestu.
Ono se to nezdá, ale i okrasná zahrada potřebuje někoho, kdo kvůli ní ohne hřbet
Ale je pravdou, že někteří lidé se ofrňují nad čímkoliv, co si nekoupí v obchodě. Také znám jednu, která nechtěla jablko jen proto, že nevypadalo tak dokonale jako z obchodu. (Teď jsem si vzpomněla na jeden vtip: co je nechutnější, než najít v jablku červa? Najít tam půlku červa) Tak si říkám, jestli některé děti vůbec vědí, že ovoce a zelenina se nevyrábí v továrnách... M.
Máme malou zahrádku u domku a máme tam i zeleninu, také květiny pro potěchu oka, pro radost motýlům a čmelákům a vešel se tam i bazém. Také merunka a broskev. Precizně vypleto nemám, ale tím se netrápím. Každý zahrádku pojme jinak, sousedi mají na polovině brambory a zbytek různou zeleninu, ani kousek trávníčku pro příjemné proběhnutí bosky, nikde ani jeden plevel, řádky podle pravítka. At si každý dělá, co mu vyhovuje.
No já si myslím, že tazatelka napsala pod dojmem nějaké nepříjemné zkušenosti a přišla si jednoduše postěžovat. Podle toho co později doplnila soudím, že si k ní někdo přišel koupit ty brambory a asi nechtěl zaplatit cenu, kterou mu řekla. No a teď jde o tu cenu. To už musí vědět ona sama, jestli byla, nebo nebyla přiměřená. Já sama, i když mám pokaždé 3 řádky brambor, na zimu brambory k uskladnění kupuji, protože mi to nestačí. Já nemám víc místa na pěstování, než na ty 3 řádky. No a také mne samozřejmě zajímá cena. Minulý týden jsem se patala tady blízko mne jednoho pána, který je sám nepěstuje, ale kupuje od pěstitele ptala a řekl mi, že mám počítat tak 15 korun kilo. Je mi jasné, že on na tom také musí vydělat a mně stačí 20 kilo, tak holt zaplatím 15 korun. Pořád budou lepší, než ty co pak budou v obchodech.
Zdravím
To už tak s lidmi bývá, není radno se tím nějak zatěžovat nebo z toho vyvozovat nějaké závěry byť to člověka může naštvat...To já ku příkladu nabízel zdarma (třeba jen za sběr) např. jablka, višně, třešně, vlašské ořechy, ...atd. někdo si vzal někdo ne, někdo mi třeba i řekl že si raději koupí nebo nasbírá kdesi v příkopu inu proč ne, ke mně to přece má dvacet minut cesty a nechci za to zaplatit tak si raději nasbírá jinde
Co k tomu dodat? (P.S.- bez chemie , bez postřiků bez průmyslových hnojiv)
No a k tomu pěstování, člověk by měl pěstovat jen tolik "na co stačí" tj., můžu mít zahradu třeba půl hektaru a stejně ji neosázím celou bramborami, to bych tam ruce nechal
Berte to s nadhledem, dle fotky pěkná práce radost se podívat, co více si přát, na lidi se člověk nesmí ohlížet ona ta logika je někdy trochu "podivná" je to zdarma bez chemie (v podstatě v bio kvalitě) no tak to se oplatí si jít koupit taky jsem to zažil naštěstí ne u všech, někteří si to ještě umí spočítat
Na střední jsme chodili na bramborové brigády, ohýbali hřbet v jednom kuse, vysbírali pro jezeďáky celá pole (zadarmo, jen nejrychlejší dostal prémii cca dvacet korun, ale to musel být úderník) a co z toho? Myslím, že jsem nasbírala erteplí na celý život, tak ať si mi někdo opovažuje vyčítat, že si je nyní za vydělané peníze kupuji a že si vybírám od koho a za kolik.
Nedá mi to, musím ještě jednou reagovat. Umíte si představit, že budete za 35 let po operaci páteře sázet a sbírat ručně brambory, ručně rýt , plet atd? Mnoho lidí samozřejmě ruční prací nepohrdá, ale mohou ji dělat omezeně, s ohledem na tělesnou schránku. Když budete na vozíku nebo ohnutá k zemi, určitě si brambory ráda koupíte a budete ráda, když tu možnost budete mít.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.