Jaká je vaše oblíbená sladkost?

ze zákusků mám nejraději špičku ale musí tam být hodně a dobrý aierkoňak, oplatku co jsem měl rád a zmizelo z trhu byly griliášové vlnky

Větrník, mňam a hořkou čokoládu

Maminka nám dělala boží milosti.

Atlasky, Bari mandle, arašídová kolečka, Lomnické suchárky..je jich víc, jen si vzpomenout

Jako holka jsem milovala "mejdlíčka", sekaný turecký med a cukrovou vatu. Poslední dobou si kupuji linecké rohlíčky, ze sladkýkch jídel peču často "žemlovku" i přesto, že ji děd odmítá.

Zelená...

Indiánek, nebo ještě lépe koňaková špička.

U mne to vyhrává stále čokoládová Deli. Případně oříšková, když není čoko.

Čokoládová Fidorka se nám už zkazila.

Vzpomínkové potraviny a sladkosti, počínaje mejdlíčky a Fialkami, se tady už minimálně jednou v minulosti řešily.

Vitacit, arizonky a zelatinove hady.

Já jsem milovala špalky. Ty dlouhé, co se ocucávali postupně i ty široké a krátké, které se strčily za tvář a byl probém je přendat na druhou stran, protože rozežraly tvář zevnitř až do drsna a bolava. A také Žužu. ty maličké v jemných barvách. Už dělají jen větší. A karamelky, do těch, když se kouslo, nešly z nich zuby vyndat, otevřít pusu. A v krabičce mraženou pěnu, ovocnou dřeň.

V cukrárně kokosové bezé se šlehačkou. Doma borůvkové knedlíky.

Jako malí jsme měli rádi mejdlíčka, sučuk, žužu, fialky, eskymo a pendrek.

S diabetem od mládí si sladkosti moc dopřávat nemohu, ale jednou za rok, na narozeniny si dávám bezé roládu s pravou šlehačkou. Tomu prostě nedokážu odolat.

Raw tyčinky.

Kdybych měla vyjmenovat, co všechno sladkého mi chutná, to by bylo dlouhý počteníčko

Shrnout se to dá na cokoliv čokoládového, ale je toho dost. Momentálně jsem zaměřená na Bounty. Dřív jsem zbožňovala klasiku: Margot, Kaštany, Kofilu, Rumbu, Koka sušenky, Rumovky, Peperminky... Teď je to jen něco, co vypadá stejně, ale s původní chutí to moc společného nemá. M.

mejdlíčka, hady, turecký med s mandlemi, pendreky, lesněnky, studentská pečeť. Dnes Tofife, studentská pečeť ale už je jiná jak bývala, mandle v čokoládě a skořici.

Je zvláštní, že padělky kdysi výborných sušenek, tatranek, tyčinek jsou dnes hnusné. Krom toho, že váží třetinu a stojí x-násobek ..

Kdysi jsem milovala "fialky". Vypadaly jako fialky, barvu měly jako fialky a voněly a chutnaly jako fialky. Za korunu kornout, v Sedražicích u pana Sladkého, který je uchovával ve veliké plechové dóze a když vyprodal, tak prodával i tu drť, za pár haléřů. Tak tuto laskominu už nikde nikdo nesežene. A to mi věřte, neboť já jsem hledala i v cizině a nenašla. Ty rádoby "fialky", jsem samozřejmě sehnala, ale podoba byla pouze v tom, že to byl fialový bonbón ve tvaru fialky. Chuť pouze sladká,nic víc. A to jsem tenkrát zaplatila hodně, protože to byla údajně nějaká výroba, která nebyla industriální. Nějaký soukromý výrobce. Nebylo to v Čechách. Pak jsem začala pátrat a zjistila jsem, že ta pravá fialková esence už je nedostupn á a je nahrazená umělou chemickou esencí. A tu informaci už nenajdu ani teď. Teď klidně fialkovou esenci prodávají, ale to, že je to umělý produkt, to zamlčují. Něco jako rumová esence a tak dál.

Čokoládový větrník. Za ten bych položila život Pokud budete mít cestu do Vysokého nad Jizerou, funguje tam cukrárna "U Bachtíků" Všechno tam dělají opravdu z másla a šlehačky. Neskutečný žrádlo...Tak jednou za dva měsíce skočíme s manželem na motorky a těch 60km si zajedeme na " Bachtíka "

Pamatujete někdo na Želé pomeranč a citron ve tvaru měsíčků v podlouhlé vysunovací krabičce? Bylo i potažené čokoládou, ale to mi tak nechutnalo.

Lindt hořká s chilli, doslova ujíždím.

Kdybych to vzala stručně, tak by to stejně bylo na dlouho. Všechny závislosti jsem snad porazila, ale s touto jsem to vzdala. Takže co se týče zákusků, mám nejraději ty velké větrníky, indiány, laskonky, punčové řezy a vše ostatní.
Oplatky mám ráda moc, pokud možno citronová náplň. Pamatuju griliášové vlnky, ty byly asi nejlepší. Polomáčené, žloutkové věnečky, esíčka. Taky jsem měla ráda arabesky, želé co jsme dávali na vánoční stromeček. Lázeňské oplatky.
Z dnešních věcí, co se prodávají tady, mám nejraději Oreo světlé s citronovou náplní a potom Reeses ve všech podobách, to pak nezůstane nic.
Nejlepší pečená dobrota je koláč ze sušených hrušek. Mám taky ráda všechna sladká jídla, především nudle s mákem a krupici.

Ještě jsem si vzpomněla na takové měkké maličké bonbony, byly růžové a takové jahůdky. V průhledném sáčku, ale už si nepamatuju jak se jmenovaly.

Tak jsem si to všechno přečetla a zjistila, že to všechno, co je zde vyjmenované se prodává pořád, ale už to nikdo ani nepozná, protože dneska už nejsou žádné státní normy, jako tomu bylo dříve, nikdo nikoho nehlídá a každý výrobce se snaží co nejmíň investovat a co nejvíc vydělat. A tak to prostě šidí kde se dá, aby mu zůstal co nejyšší zisk v kapse. Proto už nic z těchto potravin nekupuji a když mám chuť na sladké, tak si koupím nějaké sušenky, které nebyly vyrobeny v České republice. Někdy seženu v tom obchodě co dováží potraviny z Německa. A to si pak koupím dvě tři balení do zásoby, protože tolik toho zase nesním, tohle mlsám málokdy, tak mi to vydrží na hodně dlouho.

Vanilkové rohlíčky nebo linecká kolečka s jahodovou náplní.

...

Z dob mládí Vlnky. Po přechodu Opavia do Polska jako Mondeléz zrušeno... prooooooooč!?

Současnost: Ořechový řez vysoký pro diabetiky z cukrářství Písek. Větrník od tamtéž. Dnes 2 plus jeden.

Pamětnost: Mejdlíčka. Růžová nebo žlutá kus asi za dvě Kč. Chutnala jako jedlé mýdlo, malinko chladila a růžová byla "voňavější".

A ještě jahody s POŘÁDNOU plnotučnou šlehačkou (co v teple rychle zkysne např.) - pohár za 3.50 Kčs.

Studentská pečeť, ale ta správná hořká. Ne ty barevné vymyšlenosti, které se objevily. Nebo pak také Carte d´Or Creme Brûlée.

Nevím, jestli se to prodávalo, ale moc mě chutnalo cukroví, které vypadalo jako pečené hřiby, ale název jsem jaksi zapoměl.

U nás jednoznačně štafetka.

V zahraničí baklava.