Hezký den, měl bych takovou otázku, nevim příjde mi dnes všechno takový divný zvláštní a dost to vnímám a vidim prostě, mám takovej pořád divnej pocit takovej pocit nevim jak to popsat pořád jako že už není nic co bejvalo, mám pocit že dřív to v tom světě víc žilo. Mám hromadá zážitku jak od mala tak zažitku když jsem chodil na zš a sš a bylo okolo mě spoustu lidí se kterýma jsem se bavil chodili jsme ven blbli jsme byla sranda občas jsme někam zašli ale dnes mi příjde takový všechno zvláštní:/. Spoustu znamých se už par let neozýva, každej žije takovym vlastnim a sobeckym životem jako kdyby si každej hrál na vlastnim písku, nikde nikoho už ani nepotkávam ve městě na vesnicích prostě nikde nikdo, a to jsem rozenej vesničan ale přijde mi že ani na tý vesnici se niko nebaví když jsem přijede tak tu chcípl pes ticho nikde nikdo a když někoho vidíte tak každej se akorát mračí nikdo vás už nepozdraví ani kamarádi který jezdili na chaty jsem občas se podívat potom za mnou tak už dávno taky jsem nejezdí. Lidi z větších a z menších měst jsem nejezdí už ani k vodě a hospody co tu dřv fungovali a žilo kdebylo spoustu mladých, dnes v nich nikdo bud zkrachovali a nebo už tam nikdo nechodí. Nevim mám pocit že dřív se okolo mě víc lidí pohybovali než dnes, příjdu si takovej dneska dost sám, takovej pocit samoty a zoufalosti, nikdo se už ani neozýva a každej tak nějak an všechno prdí každej má vlastní žívot, jenže nikoho už ani nenapadne se ani ozvat, a každej se k vám jen staví zády. Kam se podívám tak dnes akorát sama závist nenávist a málo komu dnes věřit a co se týče dnešních vztahu nás mladých je to bída A co se pořád za negativní věci dějou ve světě. Vidí to někdo podobně? takovej ten pocit že to není co bejvalo mám z toho občas deprese uzkosti. Dalo by se říci že přežívám maximálně koníčkama kterým se zajímám každej víkend ale nějaka rodina holka vztah city prostě nějaký plánovaní nějakej cíl? jak si dnes není skym nebo je ale je větší problém ty zprávný lidi hledat dneska skym si fakt budete rozumět a kdo ještě uznáva takový ty morální hodnoty.
4x
3x
Žil se život venku. Domů se šlo při západu slunce nebo jak se rozsvítíly lampy pouličního osvětlení.
Nikdo totiž neměl hodinky (čas beztak nikoho nepálil) - čas se během dhe zjistil na nádraží či z kostelních hodin.
Takže během dne sem se doma objevil buď kvůli hladu, žízni či záchodu.
To dnešní děti snad ani neznají.
Je to dost smutný od tý doby co začali Socialní sítě tak jako kdyby to byl konec života, a co jsem zjistil i vztahy mezi lidmi se daleko víc zhoršily
No já jsem nosil hodinky od té doby co jsem je dostal někdy v 10?v 11 letech a měl jsem je do plnoletosti,kdy jsem před nástupem na vojnu dostal nové a pak jsem si po 3-4? letech (ukradli mi je na pláži) koupil Prim sport a ty mám dodnes cca36 roků!Jinak s těmi prvními dětskými jsem lezl jak po stromech,tak v prázdniny na brigádě na slámě (ukládání balíků slámy na půdách zemědělských stavení,či na skalu na přehradě.Prostě měl jsem je na ruce téměř pořád.
Před dvaceti lety, to je nedávno... Já jsem si s tím lezením po stromech představila dobu před 60 lety
Hodinky měli maximálně starší kluci (kolem 20-25 let). My mladší je fakt neměli či nenosili ven (ale jen do školy apod.).
Na vesnici to holt bývá jiné.
Ne že fyzicky neměli hodinky ale že je nikdo nenosil a nečuměl na čas. A také se mnohem více sportovalo a lidi i přes absenci internetu věd+ěli hodně věcí pro život. Přečtěte si některé dotazy a to je děs a utrpení. Populace mladých se stává více dementní a bez vlastního názoru na věc. I podle selského rozumu, což mnoho mladých neví, co to znamená. Kdo to nezná, tak to znamená rozhodování podle získaných zkušeností bez vlivu studia. Na základě vlastního pozorování.
3x
V mnohém máte pravdu. jak začal internet, přestali mi studenti po škole chodit na basketbal. Nejdřív jich bylo 25 a pak se zřídila počítačová učebna a docourali se tři a sdělili mi, že ostatní zůstali na počítačích. A s touhle partou jsme i chodili na hory. Najednou nikdo neměl zájem. Tak tu stojí prázdná sportoviště, o jakých se nám před padesáti, šedesáti lety nesnilo. A sporovní reprezentaci zastanou jedni a titíž přetížení, kterým rodiče platí treninky a vozí je na utkání.
Když svým vnukům líčím, co vše jsme venku hráli, jaké hry a bez trenéra, tak nechápou. Nedivím se, že se nemohou seznámit a přízeň si projevují lajky na facebooku.Tenkrát se společně v akci Z natírala zábradlí, sázely stromy, uklízel park. Dneska se na to udělá výběrové řízení, a nastoupí v Jeseníkách četa s technikou z jižní Moravy, přičemž to má s ubytováním v rekreačce...
Prostě je tu individualismus. Když skončí škola, proč se, jako dřív nejít společně vykoupat do lomu a pak posedět u táboráku? Každý totiž spěchá domů, jelikož mnozí hned zítra odlétají někam na Mallorku. A kdyby nakrásně zůstali sedět společně u ohně, oni ani už nic společně nezazpívají! Tak rychle se ta doba změnila.
Mě jich líto není. Co si všímám, tak často to jsou osamělé bytosti s titulem a přesto bez vzdělání, bez empatie, bez životních snů a cílů, bez samostatnosti (maminka i ve 30-ti vaří,pere, žehlí, nakupuje). Samozřejmě, že jsou výjimky, ale je to jednak zanedbatelný počet, a jednak se tito lidé budou mít dobře vždycky a kdekoliv na světě.
Když jsem tak nad tím uvažoval, tak už jenom "blbý" Socialistický svaz mládeže měl smysl. Byla to sice jenom zástěrka pro naše scházení se a mejdany. Ročně jsme pořádali mnoho akcí, kde jsme se jako mladí scházeli. Stačilo předložit náležitě formulovaný návrh vedení podniku a už se jelo. Prakticky všechno financoval státní podnik (zdarma doprava odborářským autobusem, zdarma zapůjčení odborářských rekreačních zařízení, chat, přívěsů) a nebyly to jen víkendy, ale i různé "brigády" (co bychom pro svou socialistickou vlast neudělali), které se konaly v pracovní době za plnou mzdu, včetně osobního ohodnocení a odměn. Po večerech se opékalo, zpívalo, bavilo, pilo a samozřejmě ani na sex se nezapomínalo. Jen kolik manželství u nás v podniku vzniklo díky těmto akcím. Za 24 Kčs byl člověk plně vybaven na slušný majdan - 8 Kčs dezertní víno jablečné, 8 Kčs cigára SPARTA a 8 Kčs káva STANDARD. Dneska sice mají mládežníci mobil Iphone za 30, Ipad za 40, na sobě hadry od Tomáše Hilfigera za 20, tenisky za 5 a nekonečnou samotu.
3x
Dalo by se říci že přežívám maximálně koníčkama kterým se zajímám každej víkend ale nějaka rodina holka vztah city prostě nějaký plánovaní nějakej cíl?
A presne to se s dobou stalo. Vyrostl jsi z detske naivity, jses jak parez v lese, mas splin a zahorkavas. Problem hledej v sobe a ne v okoli a v dobe, ve ktere zijes. Chce to jinej pristup k zivotu a uvidis, ze doba vubec neni tak spatna...
2x
Mé dětství - 60. léta. Nebyl internet, tablety, mobily, nic. Nebyly ani magneťáky, vzpomínám na první Teslu B4 někdy kolem roku 1970. V obci 2 pevné linky, v obchodě a na MNV. Takže jsme hledali jiné zábavy.
Jezdili jsme v partě na kolách, chodili se koupat do místního rybníka, pořádali různé sportovní akce - volejbal, vybíjená, fotbal...Chodili jsme na třešně a na jiné ovoce. To už nebylo tak nevinné, zvláště, když tam byl v budce hlídač s holí. 
Dnešní mladí to ale neznají, pro ovoce zajdou do obchodního centra.
S kamarádkami jsme chodily do lesa na houby a borůvky. Mamka nechtěla, abych do lesa chodila sama, ale pokaždé se nás třeba i pět sešlo a táhla celá parta.
Hodně se četlo. V kamnech v zimě hučelo, já na břiše na gauči a společně s dětmi kapitána Granta jsem se prodírala stezkami patagonských pralesů. Verneovky - to bylo něco.
V neděli se parta mladých sešla na křižovatce a společně se šlo do nedaleké vsi do kina. Lístek stával 2 koruny a my viděli všechno. Od Utrpení mladého Boháčka, přes Šíleně smutnou princeznu, Nebe a dudy, až po šílenou bulharskou či rumunskou slátaninu Kozí roh. Nebyli jsme vybíraví. A nevíc nás přitahoval Vinnetou.
Mládí jsme si užili prima. A když se občas s nějakým svým vrstevníkem potkám, rádi zavzpomínáme. Třeba jak nás jedna paní učila na návsi tančit českou besedu. A dokázali jsme nadšeně vytvořit 3 a někdy i 4 kolony!
Dneska je to všechno jiné, jiný život. Nedovedu si dnešní mládež představit, jak křepčí na návsi za dohledu místních drben, či jak pěšky maže 3 km do kina za pohádkou. 
Prostě každá doba nese s sebou to své. A já jsem ráda, že jsem ji prožívala právě tak, jak tady píšu. Jaga.
Kolem našeho baráku na vesnici chodí děti do školy. Bála jsem se, že mi očešou třešně. Bála jsem se úplně zbytečně. Dnešní děti nečumí po stromech, ale do mobilů
1x
Tak záleží odkud jste. Věřím, že někde na vesnici na moravě se ještě lid druží, nebo jsou party, které něco spojuje.
Buďto samotní kluci, nebo už páry, či manželé.
Já třeba vím, že horníci, které zajímalo rybaření, tak se v létě sjížděli na lipně a trávili tam společně léto, dovolené. Jinde /od kamarádky/ se scházeli cyklisté, slavili spolu narozeniny a objížděli spolu třeba rakousko /na týden/.
Je to náhoda, když se nějaká parta sejde, udrží se dlouhodobě, podnikají nějaké aktivity, ale když je jim spolu dobře, rozumí si, tak to může být na dlouhá léta, ne jen krátkodobá záležitost.
Nejste vy trošku negativní? Dát dohromady pár lidí a udělat nějakou grilovačku, táborák. Jsou spolky hasičů, chovatelů, včelařů, skauti a podobných, přidat se a udělat nějaké sešlosti se zábavou, hrami, srandičky. Ale ty lidi si musí sednout.
Bylo hodně v kurzu hledání kešek.
Zde podle místa, kde žijete, se můžete zaregistrovat a vyrážet na akce. Společné zájmy, sport, výlety apod. To byste mohl najít nějaké nové kamarády anebo slečnu. https://www. Spolecneaktivity. Cz/
Přesně tak, Lipánku. tady za kopcema ve Slezsku máme spolky, sdružení mladých, sporťácké party / Sudetikus, Brontosauři, EsEnbáci, Kůrovci, Kantoři-ochotníci,.../, které nikdo zvenčí neustanovil. Prostě zájmové party si lidi vytvořili sami. Stačl pár nadšenců, a další se přidají..Sport, tvoření, ekoakce, posezení u ohně, karnevaly, srandazávody,...
1x
Ano, dřív k sobě lidi měli blíž a pomáhali si, proto vznikl film Ucho, který to moc hezky popisuje. Proto byly meloucháři, šmelináři, veksláci. Proto byly postaveny celé vesnice z nakradeného materiálu, šmelilo se i s tvrdými Spartami, proto měli papaláši na chalupách postavená kachlová kamna odvezená ze státních zámků atd. atd. Fakt to byla taková pěkná doba.
Ale Etano, nebuďte k smíchu. Doba, kterou popisuje Ucho, nebyla nic moc nikde, ani v USA. Veksláci, šmelináři, meloucháři a ostatní podnikatelé jsou dnes oficiální. Pokud jde o vesnice postavené z kradeného materiálu - víte z čeho se staví dům? A jaká asi tak škoda tím mohla vzniknout? A pokud jde o papaláše a kamna - o kolika takových víte? Mimochodem, dnešní papaláš by neukradl kamna, ale celý zámek. Stejně, jako Vy kritizujete, že prý někdo ukradl pytel cementu v JZD, ale je Vám jedno, že dnes někdo ukradl celé JZD ..
1x
doplněno 16.06.20 16:28: Přestěhujte se do Prahy. Tam je zase moc lidí. To si nevyberete.
1x
Tohle říkáme všichni, kdo máme roky. Ale zapomínáme, že i my děláme ten život, tu zábavu, tu bezva partu. My a nám podobní. Už sedíme doma a lidé našeho věku také. To ale neznamená, že takhle to je se všemi lidmi. Mladí mají své zábavy, své party, svou srandu. Když my jsme řádili, naši rodiče také seděli doma a báli se o nás a co nám přišlo srandovní, to oni odsuzovali. O kolik jsme jiní než naši rodičové?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.