Zdravím. Jsem hodně empatická a vždy si vše budu brát k srdci, je to prostě můj povahový rys... Hodně však přemýšlím nad tím, že mám blízké kamarády radši než oni mě. Jsou to lidé se kterými se znám od malička, trávíme spolu skoro každý víkend a dost pro mě znamenají... Kolikrát se mi na mysl derou otázky, např. znamenám pro ně něco, vzpomněli by si na mě také atd.. Dost mě trápí, když vycítím, že mě někdo nemusí a já nevím vůbec proč. Je mi 23 let. Máte někdo stejné zkušenosti?
Kamarádi jsou fajn, ale nesmí se stát smyslem života. Každý z nich, včetně tebe, má svůj život. Do něho někdy nechá někioho nakouknout, někoho pozve, na chvíli, dál. Všichni však víme, že si nenecháme do svých životů montovat někoho, koho byť máme rádi. Nestavá se to tobě?
Já jsem zjistil, že ten kdo mne nemusí nebývá příliš inteligentní, ale já mám náklonnost i k méně chytrým než jsem sám. Nesnáším jen domýšlivce a asociály, jinak mám rád většinou ty, kteří mají rádi mne a jsou aspoň občas užiteční.
Zajímalo by mne Vaše měřítko. Píšete, že máte své kamarády raději, než oni Vás. Jak jste na to přišla? Proč si tohle myslíte? Jak můžete vědět, jak často si oni na Vás vzpomenou? Většinou člověk soudí druhé podle sebe a tak je divné, že Vás napadají takové myšlenky. Jste si jistá sama sebou a upřímností Vašich slov?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.
