Já jsem překousla, že muž vyhodil půl milionu během dvou týdnů. Že spousifikoval dceru a nemohl si pomoci- ta má dnes velké psychické potíže. Asi jsem se měla rozvést, kvůli ni. Že se už prakticky nemilujeme, spíš jenom ze zvyku. Zajímalo by mě, jaké věci se podle vás dají v manželství ještě "skousnout." Já bych neskousla cizoložství. Co vy?
doplněno 13.12.19 21:20:
Omlouvám se, už mi slovo "spousifikace" tak zdomácnělo, že jsem si neuvědomila, že to není české slovo! Fakt omluva! Znamená to, že si rodič vybere jedno ze svých dětí, většinou opačného pohlaví než je sám a naváže s ním přátelský vztah místo rodičovského. Velmi mu záleží na tom, aby ho dítě milovalo. Odmítá ho vychovávat. Chce ho mít jen pro sebe. Druhý rodič tedy je někdy úplně odsunut bokem. Dítěti se ten druhý rodič jeví jako zlý, protože ten se chová rodičovsky: miluje a vychovává zaráz.
5x
No víte co, jestli chcete být zajímavá a chcete tady machrovat cizími slovy, jako je třeba "spousification", tak to jste na špatné adrese. Klidně to vyjádřete česky. Jste v české poradně a každý to slovo nemusí zkousnout a nemusí Vám vůbec rozumět a tím pádem se také nemusíte dočkat dobré odpovědi.
5x
No jak je vidět, tak jste to cizí slovo vyložila špatně. Spousifikace znamená to, že dítě samo od sebe přebere zodpovědnost za svého rodiče, který z nějakého důvodu chybí, nebo nevykonává svou povinnost. Vy zde píšete, že se Váš manžel do Vaší dcery zamiloval, to je teda dost divné. V tom případě jste teda v rodině, potažmo přímo manželovi "chyběla" Vy, i když jste byla fyzicky přítomna a on se uchýlil k své dceři, jako ke své partnerce. Ale v tom případě nepřevzala Vaše dcera Vaši roli v rodině dobrovolně a nejedná se o spousifikaci a je docela možné, že to Vaší dceru psychicky poškodilo. Ale v tom případě jste na vině Vy a ne Váš manžel, když jste to nechala dojít až tak daleko. A "bokem" jste se podle všeho co popisujete, odsunula Vy a dlouhodobě jste nefungovala jako manželka.
Suzymon, také jsem hledala co to znamená a našla asi totéž co vy, jen nevím, proč z toho má dcera tazatelky deprese.
Teď mi došlo na co se vlastně ptáte. Její dcera může mít deprese z toho, co vidí kolem sebe. Nešťastnou rodinu. A víc asi trpí její otec, který se svou manželkou nekomunikuje a možná se své dceři začal svěřovat, jako někomu sobě rovnému, dospělému. Místo aby to řešil se svou ženou, její matkou, stěžuje si jí a tím ji staví do pozice, kterou ta dcera nemůže zvládout, neboť se jedná o oba rodiče, které má určitě stejně ráda. ona přece nemůže rozhodovat, kdo má v jejich neuspořádném životě pravdu a to asi od ní chtějí oba dva a každý se snaží, aby byla na jeho straně. No a od toho není vůbec daleko k psychickým problémům dítěte. Takže jestliže ta paní napsala pravdu, tak ona má také velký podíl na stavu své dcery, protože tohle dopustila. To jsem teda pochopila z jejích pozdějších doplnění své otázky. A ještě ke všemu používá cizí výrazy, které si špatně vykládá. Já bych ráda slyšela také toho otce a nakonec i dceru. Možná byste byla hodně překvapená. To vysvětlení, že se její manžel do své dcery platonicky zamiloval, je úplná hloupost. Ale podle toho co všechno zde napsala, mne to od ní neudivuje.
@suzymon Schválně jsem se víc začala zajímat o to cizí slovo, spousifikace. Tady viz jedna diplomová práce:
"Spousifikaci lze vysvětlit jako proces, kdy se dítě stává rodiči partnerem. V rodině kde nastal partnerský konflikt, nejsou stanovené běžné hranice. Spousifikaci můžeme popsat jako intimní vztah mezi rodičem a dítětem, ve kterém rodič hledá u dítěte oporu, a dítě se tak dostává na pozici partnera. Spousifikaci rozdělujeme na dva typy, a to na spousifikaci milující, kdy vzniká velmi těsný až intimní vztah mezi rodičem a dítětem. Rodiče si z různých důvodů kompenzují vztah partnerský. Druhý typ nazýváme hostilní, kdy je vztah mezi rodičem a dítětem kritický až negativní."
Vy jste si našla první odkaz a přečetla si definici a na základě toho tady děláte rozbor tazatelky, obviňujete ji, že si vymýšlí, říkáte, že viníkem situace je ona atd. atd. Nezdá se vám, že to trochu přeháníte?
Klera, kdybyste se zamyslela nad tím, co jsem napsala, tak byste zjistila, že jsem nenapsala nic jiného, než to, co sem píšete Vy, jenom jsem to napsala svými slovy. Nebudu se dál opakovat a nebudu Vám vysvětlovat, že tyto poruchy nejsou nikdy jednoznačné. Jako není jednoznačná žádná psychická porucha, protože když se jedná o psychiku je to velice individuální a je velmi těžké určit správnou diagnózu. A to jsem "vytýkala" tazatelce. A stále trvám na tom, že kdyby se obrátili na odborníky, tak by byla možná dnes mnohem spokojenější ona, manžel a hlavně její dcera. Vám se moje odpověď nelíbí, Váš problém. Nebyla určena Vám.
Škoda, že v češtině neexistuje nějaké slovo, které by popisovalo vše za "spousifikací." Suzymon, vy na začátku píšete o "parentification", což je trochu něco jiného. Parentification je právě to, že dítě musí fungovat jakoby za rodiče. Spousifikace je spíše o tom, že se rodič "zblázní" do svého dítěte. Většinou to dítě bývá opačného pohlaví než rodič. Myslela jsem, že je důležitý nadpis, tedy Předmět otázky, většina se však zaměřila na probírání mého příběru. Odborníky jsem samozřejmě zapojila hned, ač manžel se vzpouzel. Nepomohlo, že mu několikrát vysvětlovali, kde dělá chybu. Hledala jsem pomoc zvenku. Když už tedy probíráte "Co já jsem v manželství skousla."
4x
Dík za vysvětlení toho, co se to u vás vlastně odehrálo. Vaše chyba, že jste se nechala odsunout na druhou kolej a neřešila to. Co byste skousla, je věcí mnoha věcí které by tomu či onomu předcházely. Pro mě rozhodně nějaké cizoložství není důvod k rozvodu. První facka a stačil by jen náznak a balím kufr. To, že by partner sáhl na dceru jinak než otcovsky, vůbec nepřipouštím a kdyby přece tak v tom okamžiku volám PČR a opouští byt, navždycky. Mezi tím co si to odsedí, zařituji aby se k dceři už nikdy nepřiblížil. Muž vyhodil půl milionu, z okna nebo za ně něco koupil? No, asi máte tolik, že si to mohl dovolit a asi to rodinný rozpočet nenarušilo příliž. Co si mám představi pod tím, už se nemilujeme, spíš jenom ze zvyku? Manželství po letech je vztah dvou lidí co si jeden druhého váží, je to spousta tolerance a sex to je jen jakýsi bonus.
Děkuji Lidus za tvou reakci! Nemyslela jsem, že manžel dceru obtěžoval sexuálně - to vůbec ne. Snad by to vyjádřila slova, že se do ní platonicky zamiloval jakoby do druhé manželky. Za ten půl milion nic nekoupil a jsme zcela průměrná příjmová rodina, takže to byl mazec! Že se nemilujeme už znamená třeba to, že mě manžel posledních asi 10let velmi často trestá za SVÉ vlastní chyby (odmítá se k nim přiznat a omluvit se) tichem, nemluvením se mnou. Ignoruje mě dny, ale i dva týdny a někdy až dva měsíce. Tomu se říká "silence treatment" a zjistila jsem až nedávno, že je to vlastně týrání a že dokonce prý horší než fyzické. Nepíši ten anglický název pro chlubení, ale pro to, že někomu může pomoci nalézt informace.
3x
Propánajána, proč rozebíráte tazatelku? Vláko má tento výraz - Co vše jste v manželství překousli?
No tak do toho! Co všechno jste překousla Vy? Když jste tak uvědomělá, tak také nemusíte rozebírat ničí odpovědi místo toho, abyste sem napsala svou vlastní odpověď na otázku.
Jsem ráda, že aspoň jeden člověk pochopil, nač jsem se ptala - děkuji! Že tu nešlo o rozebírání mého případu. Proto se ani nebudu vyjadřovat například k ostatním odpovědím: Zvláště ne k takovým nesmyslům, že muž se zamiloval do své dcery, protože já jsem v manželství "nebyla", nebyla natěšená s ním mluvit a sdílet jeho problémy apod. - opak je totiž pravdou. Pro někoho je prostě nepochopitelné, že některému muži nestačí láska a náklonnost jedné ženy a chce být milován ještě aspoň jednou ženou, klidně dcerou.
No ale napsala jste ten dotaz do "volné diskuze" a k tomu jste dodala své problémy. Tudíž musíte počítat s tím, že se bude diskutovat "volně" a že budou někteří reagovat pod celkovým dojmem, jak na něho Vaše otázka zapůsobila. Pokud jste nechtěla, aby se rozebíral Váš případ, tak jste mohla jenom položit otázku a nedodávat informace o sobě. A navíc, stejně nikdo z neznámých lidí, se nemůže v takovém rodinném problému orientovat správně, neboť víme pouze to, co napíšete Vy. A to nemusí být vždy pravdivá informace, protože tak to vidíte Vy, ze svého úhlu pohledu. Nikdo neslyšel jak to vnímá Vaše dcera a Váš manžel a to je v takovém případě hodně důležité. Navíc jste použila cizí výraz pro úplně jiný problém, než jste měla asi na mysli a to Váš dotaz hodně zkreslilo. Pokud to byl tak závažný problém, proč jste s manželem a dcerou nenavštívili rodinného poradce? Nebo alespoň s tou dcerou, zvláště v tom případě, že jste viděla, že má psychické problémy. Podle toho co píšete, ta rodina už dávno nefungovala, tak bych se včas snažila "zachránit" alespoň ji. Nenechala bych ji žít v takovém prostředí. Ale opět, nevím jak to je doopravdy. Ale jestli chcete jenom vědět, jestli bych třeba já něco podobného zkousla, tak já teda rozhodně ne. Ale já bych to určitě řešila s manželem dříve, než by k něčemu podobnému došlo. Pokud bych cítila, že mne manžel nemiluje a ani už nemá rád a domluva s ním, by možná nebyla, tak bych se rozvedla. Také píšete, že utratil půl milionu a Vy ani nevíte za co. To je také divné. Je sice pravda, že v dnešní době má každý partner svůj účet, ale i tak je v rodinném životě vidět, jak je s financema nakládáno. Když se teda chce. Za dva týdny "vyhodit" půl milionu je divné a když víte, že se to stalo během dvou týdnů, tak také musíte vědět za co. Třeba koupil auto, které byste si vy klidně odřekla, ale on je chlap a ti se na to dívají jinak. A pokud je vzal z rodinného rozpočtu a Vy jste to věděla, nemusela jste na to přistoupit.
Končíte tím, že tohle všechno jste překousla, ale cizoložství byste teda nesnesla. Tak já bych teda raději snesla nevěru manžela, protože ve srovnání s tím, co zde popisujete je to skoro malichernost. Ale nesnesla bych, aby ubližoval mému dítěti a rozhazoval peníze, které patří rodině. A navíc z toho všeho co píšete vyplývá, že Vám manžel ani nevěrný nebyl, protože to, jak sama píšete, byste Vy neskousla. Takže on Vám je věrný, nikoho nemá a nemohl teda dát půl milionu nikomu jinému a předpokládám, že z okna je také nevyhodil. Tak musíte vědět, do čeho je investoval a zřejmě jste s tím souhlasila.
3x
Tak to tedy pokusím začít, když jsem byla vyzvána, ale nemám o čem psát. Asi mám štěstí a nebo nevím. Žádné větší karamboly se mi v manželství nepřihodily,ŤUKÁM ... že každý den není sluníčkový je jasné, ale společná komunikace s manželem vše vyřeší. Možná je to tím, že máme každý své koníčky a také koníčky společné, děti jsou již zaopatřené a mají své rodiny . Tichá domácnost u nás funguje maximálně 20 minut
Mlčením a ignorováním toho druhého se nic nevyřeší.
Tááák a teď mi napíšete, že má reakce je mimo mísu
To musíte mít skvělého mužského! Mě to trvalo spoustu let pochopit, o co u nás jde. Prvně se mi dostala do ruky kniha "Nikdy nevím, jak na tom s tebou jsem" o pasivní agresivitě a pak jsem na anglických stránkách narazila na to, že je to velmi spojené s tzv "Silence treatment", takovým trestáním tichem. A že to dělají především Covert narcisti, což znamená Skrytý narcista. Bohužel v češtině jsem na tak skvělé články nenarazila, proto uvádím anglické názvy pro některé, kterým třeba mohou pomoci. Protože já bych byla strašně vděčná, kdyby mi je někdo takhle zesumíroval před 10lety. Mě to trvalo dlouho si dát věci v hlavě dohromady. Ať jste, paní ID, stále tak šťastná ve svém manželství - dnes je to už velká vzácnost! A děkuji všem za reakce, byť některé se snaží především mě obvinit, že se tak nudím, že tu pro zábavu lžu. Ano, vždy chybí vyjádření i té druhé strany (v mém příběhu mého manžela), ale to už tak v životě bývá (třeba když se svěřujete psycholožce s manželskými problémi).
3x
Například tazatelčina předposlední věta, neskousla by prý cizoložství. Jeho, její nebo někoho jiného? A přesně v tomto duchu je dotaz položen. Neurčitě, nejasně. Otázka ohledně cizoložství je sice z kontextu jasná, ale nesprávné použití cizích slov a neurčité náznaky prostě nemůžou být základem pro řešení problému.
Pokud bych měl po pročtení doplňujících informací ve vlákně něco konstatovat, tak jen to, že se vše mělo řešit dříve a neodsouvat problém na dobu, kdy už moc k nápravě nebude.
Ale pokud nechcete nic řešit, jen si možná poplkat nad nespravedlností světa a chcete pofoukat bebí zjištěním, že je na tom někdo hůř, tak vás zklamu, tím se vám život nezlepší.
Vilik, přesně tak. Jsem stejného názoru. Chybou od tazatelky bylo to, že přímo uvedla název specifické psychické diagnózy, kterou ji ale určitě nedal žádný odborník, protože nikde nezmiňuje, že by společně odborníka navšívili. Takže si tu diagnózu udělala sama a je možné, že dlouhá léta žila v omylu a brala svůj problém jako nějaký nezvratný fakt, se kterým se nedá nic dělat. Výsledek je, že si sama zkazila život a navíc má dceru, která je podle jejích slov psychicky postižená. Jak dalece, to nikdo z nás neví. Myslím si, že to je velká škoda a že se tomu předejít dalo, když věděla, co se v její rodině děje. To byl, je a bude můj názor na tuto otázku.
2x
Vím jak strašný to může být. A to jsem to s přítelem zažila asi třikrát a maximálně na jeden den.
Napadá mě, že dcera má psychický problémy hlavně kvůli vztahu mezi váma. Protože tohle není normální. Nejsem vdaná a s přítelem jsem byla v jedný domácnosti maximálně 2 týdny. Ale teď si dávám slib, že než abych žila v takovým vztahu, radši všechno opustím a začnu znova. To není život!
0x
Jestli to podivné slovo znamená pohlavní zneužívání, tak v takové domácnosti bych dítě nenechala ani vteřinu a odešla bych s dítetem kamkoliv, kdyby pod most to mělo být.
0x
Hezký den všem, vzhledem k zařazení v diskuzi mám otázku: Spousifikace je něco jiného - jak napsala Suzymon. Zajímalo by mě však jak se ve skutečnosti nazývá (a je-li pro to vůbec název) chování jaké popsala tazatelka Jul v doplnění otázky ze 13. 12...ví prosím někdo odpověď? Je to velmi specifické a už jsem se s tím setkal, nemohu však najít o co se jedná...?
Smode, jednotný název pro tento problém nexistuje. Ale jedná se o disfunkční rodiny, kde je mnoho různých příznaků a důvodů, které způsobí tu disfunkčnost v rodině. Znala jsem případ jedné rodiny, kde byly 4 dcery. Matka nepracovala, starala se o výchovu dětí a řádný běh rodiny. Otec vydělával peníze. Ale měl jeden velmi nepříjemný povahový rys, potřeboval neustálý obdiv a nesnášel osobní kritiku od nikoho. Byl prostě sebestředný sobec. Své dcery nikdy nepotrestal, protože se obával, že by se na něho zlobily a "nemilovaly" ho. To všechno nechával na maželce, dokonce jí za jejími zády podrýval autoritu třeba tím, že byl vždy na straně svých dcer a nechal je, aby se před ním o své matce vyjadřovaly s neúctou. Hlavně že on byl jejich milovaný tatíček, který jim všechno dovolí a za nic je nekárá. A to mu dělalo strašně dobře a neuvědomoval si, jak tím své manželce ztěžuje výchovu jeho vlastních dětí. Naštěstí byla jeho manželka hodně silná osobnost a zvládla to a děti vychovala dobře. Všechny vystudovaly a až když byly dospělé a založily si vlastní rodiny, tak pak teprve pochopily, jak své matce křivdily. Takže v tomto případě to dopadlo dobře pro ty děti, ale to se nestává často. A nemluvím o tom, že jejich matka za své odhodlání a dobrou výchovu, i když celé ty roky věděla, že jí její děti nemilují tak, jako jejího manžela, byla vlastně jeho obětí a on ji za to všechno ještě ke všemu podváděl. To všechno vyšlo najevo až mnohem později a bylo to dost dramatické. Ale to už sem nepatří.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.